Radostín

Radostín

Historie
První historicky doložená zmínka o obci je z roku 1591, kdy byl v Zemských deskách Radostín uveden ve výčtu majetku světelského panství Trčků z Lípy jako svobodná ves s rychtou. Osada vznikla na trase Haberské stezky, později Vídeňské silnice. Po roce 1634 se stala součástí haberského panství s rychtou v Olešné. V roce 1843 již v obci stálo 17 domů se 142 obyvateli. Název obce údajně pochází z přivlastňovacího tvaru osobního jména Radosta , — Radostín dvůr.

Podle jiného vysvětlení vznikl název v době, kdy po Haberské stezce jezdily formanské vozy. Formani, kteří přijížděli k obci jak z jihu, tak ze Severu, museli zdolat prudké stoupání a na kopci se radovali, že ho už mají za sebou. Dodnes po nich v lese zvaném „Úvozy“ směrem k Havlíčkovu Brodu zůstaly hluboké vyjeté úvozové cesty. V opačném směru k Habrům, kde silnice klesá do „Kamenného dolu“, stále stojí kamenná „dopravní značka“, na které je vytesána Čuba — brzda, kterou formani připevňovali na kola vozů, když sjížděli prudké klesání. Pro formany a později i další cestující samozřejmě byla v Radostíně hospoda, dokonce měla číslo popisné 1.

Krajina v okolí Radostína je typická pro Českomoravskou vysočinu. Ještě před válkou zde bylo velké množství remízků, mezí a luk. V šedesátých letech byla díky scelování a melioracím velká část z nich poničena, ale nyní se původní ráz krajiny pomalu navrací. Nejvyšším bodem okolí je Volský vrch (598 m n. m.) asi 1 km na severovýchod od vsi. Obec sama leží na kopci v nadmořské výšce zhruba 550 m n. m.. Přímo v Radostíně pramení potok, který se vlévá do většího Bahenského potoka. I na letecké fotografii si všimnete velkého množství stromů a zeleně v obci vůbec. Dominantou návsi je stará kaplička obklopená starými vzrostlými lípami. Nedaleko návsi roste i chráněný památný buk lesní, o kterém se říká, že zažil i Žižkovy husitské výpravy. Obvod kmene má zhruba 5,5 m a vysoký je 23 m.

Již zmíněná kaplička uprostřed návsi pochází z roku 1811, tedy z období vrcholného empíru.    V roce 1991 byla zrestaurována do původní podoby a při této příležitosti byly do kupole uloženy dokumenty připomínající naši dobu. Uprostřed vsi, proti bývalé mateřské škole, byl po první světové válce postaven pomník padlým občanům Radostína. Pokud půjdete cestou mezi poli směrem na jih, dojdete k lípám, mezi kterými stojí další památka - pískovcový basreliéf Sv. Jana Nepomuckého z roku 1734.

Větší část domů je soustředěna do kruhu kolem návsi s kapličkou a další stojí podél hlavní silnice. Většina budov jsou postupně přestavované selské usedlosti, některé jsou dosud hospodářsky využívány.

Počet obyvatel je statisticky sledován od roku 1869, kdy měl Radostín 151 obyvatel. Největšího rozmachu dosáhla obec v roce 1930, tenkrát zde žilo 238 občanů. Od této doby počet obyvatel téměř stále klesal až na současných 147 osob. Jedním z důvodů je to, že zde nejsou prakticky žádné pracovní příležitosti.

Budova  školy byla v sedmdesátých letech přestavěna na mateřskou školu, dnes již též uzavřenou.  Ve stejné době obyvatelé v akci „Z“ postavili i prodejnu potravin. V devadesátých letech ji odkoupil soukromý vlastník, ale již několik let ji využívá k jiným účelům. V roce 1999 proběhla rekonstrukce budovy Obecního úřadu. Zahrnuje i hasičskou zbrojnici a místní knihovnu, která patří k nejlepším v okrese Havlíčkův Brod. V roce 2000 byl vybudován obecní vodovod s vodojemem Na skalce. Poblíž vodojemu je i stožár s vysílačem sítě Radiomobil.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecradostin.cz, kde najdete další informace.