Věžnice

Věžnice

Historie
Obec vznikla spojením tří původních vesnic Horní, Prostřední a Dolní Věžnice. Snad i z těchto důvodů se dodnes traduje název Trojí Věžnice. Horní a Dolní Věžnice byly založeny pravděpodobně v I. polovině 13. století jako strážní osady na hlavní obchodní stezce z Brna do Prahy. V místě postavené strážní věže sloužily údajně i jako světelné majáky určující cestu putujícím kupcům. Jistý vliv na osídlení měla také těžba stříbrné rudy v blízkém okolí, což dokládá pomístní název části katastru „Na Šachtě“. V roce 1356 je ves v listinách uvedena již jako součást polenského panství pod názvem Wezenicz. Horní a Prostřední Věžnice byly vždy české s typickou českou urbanistikou.

Dolní Věžnice osídlená německými kolonisty z Bavorska v době těžby stříbrné rudy na Vysočině si dodnes zachovala architektonický „německý“ styl. O Prostřední Věžnici je první písemná zmínka v kupní smlouvě Hertvíka Žejdlice z roku 1597. Obce byly trvale součástí polenského panství. V 70. letech 18. století byla v Dolní Věžnici postavena německá škola, do které zpočátku docházely i děti z českých rodin. Česká škola byla postavena v Horní Věžnici roku 1884. Koncem 19. a počátkem 20. století byly v místě v provozu tři mlýny, pásová pila a výrobna šindele. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1895 (v Horní Věžnici r. 1910). Obyvatelstvo bylo převážně německé (odtud i častěji užívaný název Wieznitz, Vesnitz, nebo počeštěný Wěžnitz). V roce 1925 se začala psát obecní kronika. Ke sloučení obcí a zavedení jednotného názvu Věžnice došlo na základě žádosti Obecního úřadu v Horní Věžnici a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech – Národní jednoty pošumavské – v roce 1925. Existence dvojí Věžnice fakticky skončila v roce 1945 po nuceném vysídlení Němců.

Turistické zajímavosti
Výlet vám doporučujeme zahájit v Polné. Určitě vás zaujme nepřehlédnutelný renesančně a barokně upravený zámek, který byl přestavěn z původního hradu – dnes muzeum. Přímo na náměstí se nachází řada cenných měšťanských domů. Náměstí dominuje mohutný trojlodní děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie – jedna z největších sakrálních staveb u nás. V dolní části náměstí je gotický kostel sv. Kateřiny a v horní části města je uzavřený celek židovského gheta se synagogou z r. 1682. Vyjedeme z náměstí po zelené směr „Borský mlýn“ a „Horní Věžnice“. Hned za městem opustíme cesty a pojedeme bez převýšení po úzké pěšině, která se klikatí mezi porostem. U Borského mlýna se můžeme pokochat pohledem na rybníky na řece Šlapance. Dál pojedeme už po širší cestě v krásném údolí Šlapanky. Z Horní Věžnice pokračujeme po silničce a trase č.4157 mírným stoupáním až do Šlapanova. Asi 2 km před ním určitě nepřehlédněte odbočku ke kamennému mostu sv. Lutriána. Most se nachází na původní Haberské stezce - jednom z nedůležitějších spojení raně středověkého Českého státu, umožňující spojení středu Čech s Jižní Moravou. Most o třech mostních obloucích, vyzděný z nepravidelného lomového kamene, zabezpečený proti proudu dvěma zašpičatělými náběhy, patří mezi naše nejstarší mosty. Ze Šlapanova (470m) pojedeme 9 km po modré turistické značce až do Přibyslavi. Pro celý teto úsek je charakteristické střídání mírných stoupání s nenáročnými sjezdy. V úseku, kdy pojedeme jen po polních cestách a lesních pěšinách musíte věnovat zvýšenou pozornost značení. Za vesničkou Kněžská si musíme hlídat správný směr cesty. Za polem vjedeme do lesíku, který když projedeme, tak odbočíme vlevo na malou pěšinku schovanou v lese a nepokračujeme po polní cestě rovně. Potom ještě za samotou u rozcestníku Jižně od Dlouhé Vsi, od kterého značka vede po louce kolem božích muk a dál po mezi k lesíku a mysliveckému posedu. Pak je třeba jet po poli podél lesa až narazíme na zpevněnou cestu z Dlouhé Vsi. Po ní už snadno sjedeme do osady Dvorek a po silnici do Přibyslavi. Do centra tohoto města nad řekou Sázavou musíme krátce vystoupat. Město Přibyslav vyrostlo kolem lichoběžníkového náměstí, na němž je několik většinou barokních historických domů, které spolu s městskou věží při severní straně kostela Narození sv. Jana Křtitele, barokním špitálem a farou tvoří městskou památkovou zónu. Městská věž – zvonice je zbytkem původního opevnění z 15. stol. Na jižním okraji města je zámek vystavěný ve stylu italské renesance. Zámek má dvě nádvoří a ojedinělou výstavu požární ochrany lze zhlédnout během prohlídky s průvodcem. Po prohlídce všech pamětihodností pojedeme po červené opět terénem zpočátku krátkým stoupáním/3/ a pak technicky náročným sjezdem po úzké pěšině /3/ mezi křovinami a trávou až do Ronova nad Sázavou. Zde se nachází druhý zachovalý středověký most přes řeku Sázavu, který navštívíme (je mimo červeně značenou trasu). Do vesničky Pořežín vytrvale stoupáme po opuštěné silnici, která je z obou stran obklopená oborami pro lesní zvěř. Právě ty nám znemožňují přístup ke zřícenině hradu Ronov, který se pod nimi nachází. Určitou satisfakcí vám může být příležitost zahlédnout srnčí, daňčí a jelení zvěř. Z Pořežína můžete pokračovat po červené kolem řeky nebo po silnici až do Velké Losenice. Dál povede naše cesta po nefrekventovaných silnicích, kdy sjedeme dolů do obce Sázava a následně vystoupáme 4 km až do Matějova. Kde opustíme silnici a pojedeme po modré značce přes pole a lesy směr „Blažkov“. Střídavým klesání a stoupáním obtížnosti / v malebné krajině přírodního parku Bohdalovsko přijedeme k rozcestníku Blažkov BUS, dál budeme stoupat lesem k odbočce na krásnou vyhlídku pod vrcholem Blažkov. Až vystoupáme mezi pole nad Rudolec s výraznou siluetou renesančního zámku, tak zahájíme sjezd až do této obce. Za ní nás čeká posledních 500 m dlouhé stoupání po silnici k odbočce na Janovice. Tam naše námaha skončí a my budeme již jen krásně klesat až na náměstí v Polné, kde náš výlet končí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://obecveznice.cz/index.htm, kde najdete další informace.