Havlíčkova Borová

Havlíčkova Borová

Historie
Ves Borová vznikla pravděpodobně ve 12. nebo na přelomu 12. a 13. století a založili ji slovanští osídlenci uprostřed rozlehlého hvozdu mezi Čechami a Moravou. Jméno obec dostala podle borového lesa, který byl v této oblasti hojně rozšířen. Dobu dávného osidlování připomíná starý znak Borové, na kterém je zobrazen lev osekávající borovici. Nepřímou památkou na počátek obce je patrně i pozdně gotický kostel sv. Víta, kterému předcházela románská či románskogotická stavba.

První písemná zmínka o Borové pochází z roku 1289 a je zaznamenána v Berní rule. Tato zmínka se týká Čeňka z Borové, pána ronovické větve blízké Lichtemburkům, která měla svá hlavní sídla na hradech Přibyslav a Ronov. Borová od svého počátku ležela mimo strategické obchodní cesty.

Ve 13. století byla obec hornickým městečkem, stála ale na okraji oblasti s intenzivní těžbou stříbrné rudy. Po husitských válkách, při kterých v nedalekém Šenfeldu zemřel 11. října 1424 vojevůdce Jan Žižka z Trocnova , Borová připadla k polensko- přibyslavskému panství, kde se v průběhu 15. a 16. století vystřídalo mnoho majitelů (např. Viktorin z Kunštátu a Poděbrad, Trčkové z Lípy nebo páni Hradce). V této době se o Borové mluví jako o městečku, přestože obyvatelstvo tvořili poddaní sedláci a chalupníci.

S těžbou, tentokrát železné rudy, je historie Borové spjata i nadále. V nedalekých Železných Horkách totiž od 15. století pracoval zkujňovací hamr na železo získávané z okolní rudy. Provoz železnohorecké dýmačky ukončila třicetiletá válka. nebyl již nikdy obnoven, protože Dietrichsteinové ( poslední majitelé Borové a celého polenského panství) vystavěli po roce 1669 na nedalekém Starém Ransku vysokou pec. V 19. století se Dietrichsteinské závody staly jedním z největších železářských závodů v Čechách, a tak byly ve východní části katastru obce otevřeny nové doly. Šachty byly uzavřeny v 80. letech 19. století.

Již od konce 18. století byla důležitým doplňkem obživy zdejších obyvatel domácí textilní výroba. Dobou největšího rozmachu tkalcovství v obci se pak stalo období 19. století.

Devatenácté století zaujímá v dějinách obce velmi významné postavení a to hned z několika důvodů. V roce 1817 přišel do Borové Matěj Havlíček, který si zde založil kupeckou živnost a kterému se 31. října 1821 narodil druhorozený syn Karel. Karel Havlíček Borovský, spisovatel, novinář, politik, později proslul jako jedna z největších osobností období národního obrození. Ve druhé polovině století dosáhla obec také nevídané lidnatosti. Čítala kolem sedmnácti set obyvatel a byla oprávněně nazývána městysem.V roce 1901 byl Havlíčkovi odhalen na borovském náměstí pomník od J. Strachovského.

Na začátku 20. století rachotil téměř v každé chalupě tkalcovský stav. Práci zajišťovali dva, později tři místní faktoři a tovární výroba postupně zatlačovala podomácké tkaní. Před první světovou válkou se rozšířilo i tzv. necování ( pletení vlasových sítěk z lidských vlasů). Po válce byl větší počet dělnic zaměstnán ve zdejší Sahánkově pletárně punčoch.

Období první republiky se stalo dobou civilizačního rozvoje obce. V roce 1921 byla znovu postavena v roce 1926 proběhla elektrifikace celé Borové a byla zřízena lékařská obvodní ordinace. O rok později se zde objevil biograf a v roce 1927 bylo zavedeno do obce autobusové spojení. V roce 1929 zakoupila Občanská záložna ve Vršovicích rodný domek K.H.B. a předala ho Fondu českých spisovatelů. 15. srpna 1931 bylo v domku slavnostně otevřeno Havlíčkovo muzeum.

Druhá světová válka přinesla nové existenční problémy obyvatel obce. Tkaní froté a souprav bytového textilu bylo nahrazeno tkaním vojenských dek a pláten. Od roku 1942 ale většina dělníků musela pracovat ve zbrojní výrobě nebo v německém skladu munice v Bílku. Poslední rok války se v lesích kolem obce objevili partyzáni, kterým výrazně pomáhal hajný Fr. Janáček z Peršíkova. Od konce války Borová používala rozšířený název Havlíčkova Borová, ale úřední povolení obec dostala až v roce 1949.

V květnu 1946 zvítězili ve zdejších volbách komunisté a další vývoj obce po roce 1948 byl ne nepodobný mnoha dalším obcím tehdejšího Československa. V roce 1949 byl znárodněn podnik na výrobu punčoch a továrnička na výrobu smyčkového zboží. Tento provoz byl v roce 1984 adaptován na výrobu kapesníků. V padesátých letech proběhla kolektivizace zemědělství a v roce 1976 vzniklo po několika dílčích spojeních JZD Československo- sovětského přátelství ( Havlíčkova Borová, Železné Horky, Peršíkov, Oudoleň, Jitkov a Slavětín). Sedmdesátá a osmdesátá léta se v obci výrazněji podepsala na vzhledu zástavby. V roce 1978 byla přistavena nová část k budově školy, v roce 1988 postavena budova nákupního střediska a především počátek osmdesátých let byl dobou četné výstavby rodinných domů.

Památky a turistické zajímavosti

Kostel svatého Víta
Pozdně gotický kostel sv. Víta stojící na kopci, jehož vrchol se vypíná do výšky 637 m n.m., je zdaleka viditelnou dominantou této části Českomoravské vrchoviny. Nynějšímu kostelu (15-16. stol) pravděpodobně předcházela románská, či románsko-gotická stavba. Nejspíše v 17. století byla ke kostelíku přistavěna čtyřboká věž, ve které jsou umístěny dva zvony. U vchodu do sakristie je ve zdi vsazen malý epitaf věnovaný sourozencům Karla Havlíčka, kteří zemřeli v útlém věku. Od kostela je krásná vyhlídka do kraje. Pod kostelem se nachází barokní fara datovaná rokem 1726.

Rodný dům Karla Havlíčka Borovského
Dům byl postaven v roce 1818 otcem Karla Havlíčka Matějem Havlíčkem, který v něm zřídil svůj kupecký krám. V roce 1931 bylo v rodném domku Karla Havlíčka Borovského slavnostně otevřeno muzeum. V domě je stálá expozice věnovaná životu a dílu tohoto slavného rodáka. Reliéf ve štítu domu byl odhalen v roce 1862 při příležitosti prvních Havlíčkovských slavností. Od roku 1998 patří dům do majetku obce Havlíčkova Borová.

Galerie u Muzea
Soukromá prodejní galerie nabízí obrazy, grafiky a skleněné plastiky výtvarníků žďárského a havlíčkobrodského regionu. Dvakrát ročně se zde konají autorské výstavy.

Pomník Karla Havlíčka Borovského
Pomník Karla Havlíčka na borovském náměstí je kopií sochy Josefa Strachovského. Originál se nachází v Kutné Hoře. Pomník byl v Borové slavnostně odhalen 25. 8. 1901.

Škola
Podle pamětní knihy borovské fary byla v Borové škola již před rokem 1727. V roce 1785 byla na náměstíčku pod kostelem postavena nová zděná škola, kterou od svých pěti let navštěvoval také Karel Havlíček. Stará škola Havlíčkova má nyní již značně pozměněný vzhled. Na domě je pamětní deska a stojí před ním půvabná Boží muka datovaná rokem 1765. Budova dnešní základní školy stojí na borovském náměstí. Stará část byla dokončena v roce 1888, nová byla přistavěna koncem sedmdesátých let dvacátého století. Další přístavba je z roku 2004.

Architektonicky zajímavé jsou také empírové štíty domů podél silnice vedoucí do Vepřové a poměrně velký komplex staveb užitného charakteru ( mlýn, sýpka, pivovar) v dolní části obce datovaný rokem 1799. V okolí mlýna a pivovaru protéká borovský potok, který zde vytváří půvabné meandry.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.havlickovaborova.cz/cz/index.php, kde najdete další informace.