Pohled

Pohled

Historie
O původu obce Pohled nejsou bližší zprávy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265, avšak kroniky uvádí, že osada Pohled již ve 12. století patřila pánům z Lichtenburku, kteří zde měli svůj dvůr.

V první polovině 13. století držel Pohled Smil  z Lichtenburka, mocný pán a majitel stříbrných dolů v okolí. Podle kroniky Pohled přešel na dva bratry Bodislava a Bartoloměje, kteří jej od Smila získali za věrné služby na jeho dvoře. Ti jej se svou sestrou Susanou spravovali až do roku 1267 (v literatuře se hovoří ještě o třetím bratrovi Bohuslavovi a o Susaně jako o jeho ženě). V Pohledu byl již tehdy farní kostel, při kterém byl duchovní správce, patrně člen řádu německých rytířů z nedaleké Přibyslavi.

Novou majitelkou osady se stala paní Uta, vdova po Kunovi z Chovan a její sestra Ludmila, paní na Říši na Moravě. Prodej byl potvrzen zvláštní listinou, vydanou Smilem z Lichtenburka 17. 10. 1267. Podle listiny koupila Uta Pohled z náboženského úmyslu. Ještě se sestrou Kateřinou zde založily cisterciátský klášter a nazvaly jej Der lieben Frauen Tal (Údolí blahoslavené Panny Marie), ve zkrácené verzi Frauental (Údolí panen). Dne 13. 6. 1265 byl položen základní kámen kouřímským arciděkanem s povolením pražského biskupa Jana III. Ještě téhož roku koupila paní Uta od rytíře Jaroslava ves Pňov, jako první nadaci pro klášter.

Potvrzovací listinu této nové duchovní osady vydal král Přemysl Otakar II. na Poděbradech dne 24. 2. 1269. Touto listinou bere král klášter se všemi jeho obyvateli pod svou ochranu a zvláštní milost, poručenství a dozor nad ním odevzdává své ženě Kunhutě, aby ho chránila proti všem útokům. Paní Uta dále koupila dvůr v Jitkově a tamější les, polovici užitku ze vsi Walkersdorfu. Dva roky na to (5. 8. 1271) potvrdil také papež Řehoř X. všechna práva kláštera a jeho obyvatelek. Sestry cisterciátky však těžce nesly, že nemají svou vlastní duchovní správu.

V Pohledu stál sice již před rokem 1265 kostel, avšak nebyla tu fara a správu kostela vedl kněz německých Waltézských rytířů z Německého Brodu. Původní kostel byl r. 1265 zbořen a na jeho místě se začal stavět nový kostel - klášterní. Velikému stáří původního kostela nasvědčují zvony, které jsou dodnes na věžích. Jeden pochází z roku 1105 a na druhém není čitelný nápis. Třetí zvon podle stáří pochází z r. 1300 a dala jej zhotovit první abatyše kláštera Kateřina. Smil z Lichtenburku, veliký příznivec zdejšího kláštera, chtěl vyhovět přání řeholnic, aby měly vlastní správu a na jeho žádost se tehdejší komtur Ludvík vzdal správy osady Pohled. Jako náhradu mu dal Smil pole u Německého Brodu. Na stavbu nového kostela však tehdy zřejmě nebylo dost peněz a tak podle tehdejších zvyklostí byly dne 14. 6. 1267 v Dobrovicích  vydány ve prospěch kláštera odpustky.

Pohled tedy stále neměl svou správu a byl odkázán na správu v Dlouhé Vsi. To trvalo až do konce třicetileté války, kdy z nedostatku knězů zůstala fara v Dlouhé Vsi prázdná. Teprve v této době začal farní funkce pro Pohled konat klášterní probošt a tehdy byla též ke kostelu přistavěna kaple Všech Svatých (1693).

Po smrti krále Přemysla Otakara II., za vlády Oty Braniborského, byl pohledský klášter vojskem tohoto vládce vydrancován, všechno zlato a stříbro odvezeno, klášternice se rozutekly a klášter zůstal až do roku 1300 opuštěn. Teprve tehdy se klášternice vrátily a vše začaly obnovovat a nakupovaly pro klášter nové objekty. V roce 1303 klášter dostal Bartoušov. V roce 1304 koupil klášter ves Simtany za 18 marek. Dále klášteru připadla Dlouhá Ves a roku 1322 obec Cibotín.

V roce 1329 vypukl v klášteře požár, který vše zničil. Na obnovení kláštera nebyly prostředky a tak byl celých 22 let opuštěn. 16. 1. 1422  porazil Jan Žižka vojska krále Zikmunda u Německého Brodu a klášternice byly nuceny klášter opět opustit. Hned poté vtrhla Žižkova vojska do Pohledu, klášter vyrabovala, zasypala studně, ze dvora odehnala dobytek a přes Bartoušov odtáhla. O dva roky později (1424) byl klášter Žižkovým vojskem opět vydrancován a spálen (spolu s kostelem i všemi staveními!). Říká se, že při druhém obléhání kláštera vojáci znásilnili místní klášternice, které jim ze msty uvařily otrávené jídlo. To prý bylo i příčinou smrti Jana Žižky.

Další zmínky o klášteře se objevují až roku 1479, kdy jakýsi pán na Zbrudici a Frýdnavě se zavazuje dodávat klášteru ryby. Aby mohl být klášter obnoven, dožadovala se jeho abatyše pomoci v Římě. Na její žádost propůjčilo šest kardinálů 100denní odpustky těm, kteří se podíleli na obnově kostela a kláštera. Pohledský klášter byl obnoven roku 1486, kdy všechna jeho práva byla uznána králem Vladislavem. V roce 1522 vzala Pohled pod svou ochranu Marie, manželka krále Ludvíka Jagelonského (totéž r.1528 učinil král Ferdinand I. i jeho nástupcové). V té době se i mezi zdejšími klášternicemi začalo šířit Lutherovo učení, takže řád nebyl dodržován a abatyše byla proti němu bezmocná. Například v roce 1525 se do kláštera vloudil kněz jménem Hanuš z Jihlavy a unesl jednu klášternici, se kterou se potom v Jihlavě veřejně oženil.

O hřešení v klášteře svědčí dodnes výklenek v klášterním sklepení, ve kterém byla za živa zazděna jistá klášternice, která měla milostný poměr s jedním zdejším obuvníkem a otěhotněla. Roku 1557 se dokonce sama abatyše zapomněla s jistým krejčím, který byl za to potrestán na hrdle Brodským katem. Ani její nástupkyně si nevedla jinak. Klášter tak v té době neproslul ničím jiným než neřestným životem jeho obyvatelek. Ačkoli se proboštové velmi starali o povznesení a nutné opravy kostela a kláštera, zdá se, že jejich úsilí bylo marné.

Roku 1618 byly budovy ve velice sešlém stavu a k tomu přistoupily okolnosti potřeby peněz na války, které si čeští stavové brali z majetku klášterního. Do Pohledu byl poslán komisař, který měl jmění kláštera spravovat. Když probošt Benedikt sdělil tuto smutnou zprávu klášternicím, nastalo mezi nimi zděšení. Netrvalo to však dlouho, protože bitva na Bílé Hoře 8. 11. 1620 změnila veškeré poměry. Vítězný císař Ferdinand II. ponechal klášteru veškerá práva. Když roku 1625 byla zvolena za abatyši blízká příbuzná kardinála a biskupa olomouckého Františka z Ditrichsteinu, Susana, vymohl na její prosbu tento biskup na Ferdinandu II., aby daroval klášteru zkonfiskované statky Termesivy a Rouštány, ba dokonce na jeho další prosby dal i dluhy těchto statků z části přepsat na komoru císařskou. Kromě toho věnoval tento biskup veliké obnosy peněz z vlastního jmění na opravu a rozšíření kláštera.

Tato pro klášter utěšená doba netrvala dlouho, neboť když švédský generál Pfull dobyl a vydrancoval Německý Brod (13. 11. 1639), obrátili se Švédové také do Pohledu a zde oloupili klášter o všechny zásoby, dobytek a koně, čímž klášter utrpěl opět velkých škod. Z této rány se však rychle vzpamatoval, což byla zásluha probošta Jana Lence, který se staral o zvýšení příjmů. On založil také dva nové rybníky, protože spotřeba ryb v klášteře byla veliká.

Zanedlouho však opět dolehla na Pohled další pohroma. Když švédský generál Torstensohn zvítězil nad císařským vojskem u Jankova v roce 1645, obrátil se na Moravu a navštívil také Pohled. V té době bylo v klášteře pouze šest řeholnic, které se i s proboštem skrývaly v hlubokých žďárských lesích. Vrátily se sice všechny zpět, ale konvent byl v hrozném stavu. Proto také klášternic ubývalo.

V roce 1722 zuřil v Pohledu mor, na nějž zemřelo přes 100 lidí. Byli pochováni na novém hřbitově u Svaté Anny. Ještě dnes je v těchto místech vidět prohlubeniny, kde bývaly hroby. Hřbitov byl brzy po roce 1772 zrušen. V tomto roce se nad Pohledem sneslo veliké krupobití, onemocněl dobytek a 14. 11. v půl sedmé večer vypukl oheň, který zničil celý dvůr i se zásobami. Zemřely při něm dvě klášterní děvečky a služebník z probožství.

V roce 1782 nadešla poslední hodina kláštera v Pohledu. Císařským dekretem Josefa II. ze dne 20. 3. 1782 byl klášter zrušen a majetek zkonfiskován. Všechny klášternice odešly a na jejich místo přišly na 10let karmelitánky, jejichž řád byl také rozpuštěn. Na místo klášterních proboštů přišli světští duchovní, takže pohledská fara a farnost datuje svůj počátek teprve od roku 1782. Prázdný klášter byl dán do prodeje, ale nenašel se žádný kupec. Byl proto pronajat jistému Joštovi z Jihlavy, který z něj zřídil továrnu na sukna. Roku 1807 koupil celé panství Pohled, Termesify a Rouštány za 230 050 zlatých Josef, hrabě Unwerthu, který klášter proměnil na zámek. Protože byl bezdětný, daroval celý statek a zámek roku 1822 svému synovci Eugenu Sylva Tarouccovi. Ten byl ze soukromých příčin nucen panství prodat.

Ještě jednou se myslelo, že bude klášter vrácen svému účelu, protože abatyše kláštera cisterciátek v Marienthálu v Saské Lužici jej chtěla koupit a zřídit zde opět klášter. Přišla však pozdě, neboť v roce 1864 koupila celé panství Klotilda, hraběnka Clam - Galasová, rozená Ditrichsteinová za 390,000 zlatých a 500 dukátů ve zlatě. Po ní dědily zámek její dvě dcery kněžna Khewenhillerová a hraběnka Festetičová, z nichž druhá obývala zámek až do počátku druhé světové války.

V roce 1945 přešel zámek pod Národní pozemkový fond v Praze. O získání velkostatku se v tomto roce ještě pokusil Zdeněk Rostislav Kinský, jehož manželka, rozená Clam - Galasová, měla pohledský zámek i s velkostatkem zdědit. Dne 21. 9. 1949 podle rozhodnutí ministerstva zemědělství přešly do vlastnictví obce Pohled zámecké budovy a příslušné nemovitosti za odhadní cenu 537,000 Kčs. Historicky cenné předměty, obrazy, gobelíny, nábytek, ... byly po sepsání odvezeny a přiděleny na jiné zámky pro muzejní účely. Celkem to bylo přes 17 velkých stěhovacích aut. Do dnešního dne je tak pohledský zámek majetkem obce a slouží jako základní škola.

Současnost
Obec Pohled leží 4 km východně od Havlíčkova Brodu a 8 km severozápadně od Přibyslavi.

S oběma městy je obec spojena komunikacemi I. tř. č. 1/19 a 1/34. V místě je dobré autobusové a vlakové spojení.

Pohled má katastrální výměru 1067 ha a  člení se na dvě části. Část Pohled s osadou Rouštány a část  Simtany, kam patří i samoty u Sv. Anny.  K 1. 1.  2006 bylo na tomto území trvale přihlášeno 773 obyvatel.

Architektonicky nejcennější jsou v Pohledu objekty kláštera.

Pohled a jeho místní části jsou položeny v půvabné kopcovité posázavské krajině, zatím ještě dosti lesnaté, s roztroušenými samotami starých usedlostí. Nabízí množství krásných pohledů.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecpohled.cz, kde najdete další informace.