Nová Ves u Chotěboře

Nová Ves u Chotěboře

Historie 
Obec Nová Ves u Chotěboře byla založena ve 13. století a leží v blízkosti řeky Doubravy na Českomoravské vrchovině. Nad obcí se vypínají Železné hory. Je to vesnice jakou, můžeme najít všude kolem nás, ale ne o všech se dá říci, že jsou něčím zajímavé. Některé mohou mít dochovanou historickou památku, jiné mohou být zvláštní místem, kde se rozkládají a nebo tím, jak byly založeny. Nová Ves má velmi bohatou historii, ke které se pojí několik dochovaných historických památek a samozřejmě obec nežije jenom minulostí, ale i současností, jež se odráží v moderní výstavbě.

Nová Ves, ležící nad údolím Doubravy, je osídlena asi od 1. poloviny 12. století. Do té doby nebyla Českomoravská vysočina nikdy obydlena, protože zde bylo velmi drsné podnebí a vysočinu pokrýval hustý prales, kterým vedla pouze úzká stezka. První obyvatelé do údolí Doubravy přišli až tehdy, když v roce 1125 založil ve Vilémově hrabě Vilém za Sulzbachu klášter. Roku 1288 koupil klášterní pozemky rytíř Mstislav z hradu Chlumku u Čáslavi a založil zde obec. Rytíř Mstislav je tedy přímým zakladatelem obce Nová Ves a rok 1288 je rokem jejího založení.

Podle místní pověsti je však počátek obce úzce spjat se zaniklou osadou na nedalekém návrší na Rouzeni. O Rouzeni existují dvě verze pověsti. V první se tvrdí, že osada Rouzeň byla zničena v bojích 1279 po porážce českého krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli. Druhé znění uvádí, že se tak stalo až po vpádu Matyáše Korvína do našeho kraje roku 1469. V některých vědeckých pracích("Památky archeologické roč. 10", "Rouník", "Soupis zaniklých osad") se oba údaje kombinují. Tvrdí se v nich, že osada byla poprvé spálena roku 1279 a pak znovu postavena a definitivně zničena roku 1469 a nebyla obnovena na tamže místě pro nedostatek vody. Místní pověst ještě dodává, že nová osada byla založena asi o kilometr dále od Rouzeně a byla nazvána Novou Vsí.

Nová Ves se zpočátku jmenovala Fojtova Ves, německy Voitsdorf a vznikla na pozemcích bývalé vsi na Rouzeni. Název Nová Ves se ujal až později, možná jako vzpomínka na starou ves na Rouzeni. V listině z roku 1554 je jmenována jako Nová Ves za Chotěboří, později jako Nová Ves blíž Chotěboře a od roku 1654 je nazývána Novou Vsí u Chotěboře. 

Jak už bylo řečeno rytíř Mstislav koupil od kláštera pozemky, na kterých později vznikla Nová Ves. Další zprávy o obci máme až z roku 1421, kdy byl klášter zničen žižkovskými vojsky. V té době ves patřila Janu Hertvínovi z Rušínova, který koupil všechny dvory a statky, které dříve patřili ke klášteru. Roku 1463 se Nová Ves stala součástí panství jednoho z nejvýznačnějších rodů – rodu Trčků z Lípy. Jeho hospodářským centrem se stal hrad Lipnice u Německého Brodu ( dnešní Havlíčkův Brod ). V té době také vznikla cesta, která spojovala Novou Ves s Lipnicí a s Německým Brodem a pojmenovali ji Brodská. Mikuláš Trčka z Lípy koupil později hrad Lichnici na Čáslavsku, který se stal hospodářským centrem místo hradu Lipnice. Po smrti Mikuláše Trčky roku 1515 připadla Lichnice trčkovské větvi se sídlem ve Vlašimi a teprve roku 1539 přešla Lichnice do majetku větve na Lipnici.

Od té doby také ožívá cesta vedoucí z Nové Vsi do Německého Brodu. V roce 1589 se Trčkové přestěhovali do zámku ve Světlé a tam setrvali až do roku 1634. Roku 1638 připadla Nová Ves Erazimu Lehnárovi, který vlastnil i statek Kluky na Čáslavsku. Po jeho smrti zdědila majetek vdova Eufernie a ta později odkázala statek Kluky i Novou Ves dceři Evě Marii. Té Nová Ves patřila ještě roku 1646. Další zprávy o Nové Vsi máme až z roku 1653, kdy patřila se Skuhrovcem k Bratčicím (na Čáslavsku) a jejím majitelem byl rytíř Šťastný Šmerhovský s manželkou Ludmilou. Brzy zemřel a zanechal po sobě šest dětí. Nejstarší syn se stal majitelem Bratčic a Nová Ves se Skuhrovcem byla prodána vdově Ludmile. Té patřila až do koku 1674. Kdo byl majitelem Nové Vsi v letech 1674 – 1706 není známo.

Až od roku 1707 se majitelem stává svobodný pán Antonín František Puteani, který byl velmi přísný a poddaní jej neměli rádi, neboť několika z nich odebral pozemky a oni mu museli dávat část své úrody. Na získaných pozemcích vystavěl dvůr, který nazval Nový Dvůr. V roce 1709 koupil Novou Ves svobodný pán Albrecht Kapoun ze Zubří a Svojkova. Dal zbudovat samotu Zastrání a Podlesí a také postavil zámek. Dalším majitelem Nové Vsi se stává v roce 1746 hrabě František Václav Haugvitz a několik let po něm se jím stává pan Haymete. Bylo to přibližně v letech 1756 – 1775. Podle dokladů je na listinách podepsán bez křestního jména, nevíme o něm nic a nezůstali po něm žádné památky.

Roku 1775 koupil statek rytíř Jiří z Müllensdorfu a na zdi kostele sv. Jakuba v Chotěboři je zasazena jeho náhrobní deska z roku 1789. Po jeho smrti příbuzný Donát z Müllensdorfu prodal Novou Ves v roce 1791 Václavu Exnerovi, o kterém také nemáme žádné zprávy. O sedm let později přichází do Nové Vsi rod baronů de Finů. Majitelem celého panství byl nejdříve František de Fin a později jeho manželka Johana, která zemřela velmi brzy a statek zdědil její syn Jan de Fin. Velké zásluhy si získala především paní Johana, protože dala v roce 1813 vystavět školu a o dva roky později se začal stavět kostel a byl zbudován hřbitov ( Nová Ves už nebyla závislá na Heřmani, kde do té doby byl jediný hřbitov v celém okolí ).

Roku 1835 se majitelem zámku a velkostatku v Nové Vsi stává rod Bergerů. V roce 1873 koupil velkostatek baron Mayran. Ten dal zbudovat zcela nový zámek. Starý zámek byl zbourán a byl z něho ponechán jen zahradní domek. Nový zámek byl stavěn podle plánu vídeňského stavitele, který si s sebou přivezl i své dělníky a celá stavba trvala od 1.4. do 1.8. 1880. Po smrti barona Mayrana v roce 1894 zakoupili zámek Ing. Alois Mixa s chotí Annou, rozenou Vondráčkovou, která pocházela z uhlobaronského rodu na Ostravsku. V té době se na zámku scházelo mnoho hostů. Bylo to tím, že obě starší dcery Jarmila Šťastna a Terezie Koséová měli značné výtvarné nadání, studovali na soukromých malířských a sochařských školách v Praze, a zvaly své přátele a učitele na zámek v Nové Vsi. Paní Terezie Koséová napsala několik básnických knih pod pseudonymem Terezie Dubrovská a svého času byla i virtuózkou na klavír. Poslední majitelkou zámku byla Ludmila Mixová provdaná Hippeau, která v roce 1951 odjela s dcerou Ludmilou do Francie.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.novavesuchot.cz, kde najdete další informace.