Rozsochatec

Rozsochatec

Historie
Název obce pochází od přídavného jména rozsochatý (tj. vidlicovitý, rozvětvený). První písemná zmínka o Rozsochatci pochází z roku 1283, kdy se v jedné listině uvádí svědek Jan řečený Moraws z Rozsochatce.

Rozsochatec tehdy náležel k nedalekému hradu Sommeburgu (dnes Ronovec), později byl spravován z Dolní Krupé.K roku 1416 je uveden Haško z Rozsochatce. V r. 1572 se ves stala samostatným statkem, který připadl Jindřichu Haugvicovi z Biskupic. Od něj ji koupil roku 1584 jeho bratr Zikmund, jenž si vystavěl tvrz, prvně připomenutou roku 1600 jako majetek jeho manželky Johanky Haugvicové z Dobřenic.

Roku 1615 koupil Rozsochatec Albrecht Bechyně z Lažan.Pro účast Abrahama Bechyně z Lažan ve stavovském povstání byl rozsochatský statek roku 1626 změněn v manství, trvající do roku 1651.

Ještě v témže roce za Rudolfa Viléma a Bedřicha Filipa, sirotků po Bohuslavu Bechyňovi, byl statek , k němuž tehdy náleželi čtyři vesnice, prodán MikulášoviŠťastnému Bechyňovi z Lažan. Tehdy byla Rozsochatská tvrz označena jako sešlá, zmíněná naposledy.Z Bechyňů z Lažan na Rozsochatci vynikl František Leopold (+ 1737), na přelomu 17. a 18. stol. dlouholetý hejtman čáslavského kraje..Roku 1714 usiloval o to, aby v Rozsochatci byla postavena kaple (N. Trojice), jejíž návrh připraviL sám Jan Blažej Santini, ale z realizace bohužel sešlo.

Po smrti barona Adolfa Emanuela Bechyně z Lažan v roce 1869 byl rozsochatecký velkostatek pronajat až do roku 1892, kdy jej Emanuel Adolf Bechyněprodal Judr. Otto Mettalovi. Nový majitel dal opravit zámek a dal do pořádku zámecký park. Po smrti O.Mettala v roce 1921 zdědila velkostatek a zámek jeho dcera Marie, provdaná Greifová, od níž tento majetek roku 1950 převzal stát. Zámek přešel do správy místního národního výboru, od roku 1952 jej převzal okresní národní výbor v Chotěboři, který zámek adaptoval na domov důchodců. Od roku 1986 zámek sloužil potřebám sociální péče jako domov pro mentálněpostižené.

Po roce 1989 byl zámek včetně parku vrácen synovi poslední majitelky, jenž uvádí zámek i zámecký park do původního stavu.  Svým původem barokní zámek se nalézá uprostřed vsi

Turistické zajímavosti

Smírří kříž u silnice na H. Brod:
Baptista Tomášův Německobrodský byl od dvou škůdců, kteří po silnicích jezdili a lidem škodili, zastřelen. Dnes už nečitelný nápis hlásá smutnou zprávu ze 4.3.1648, označuje též směr dávné cesty na Krupou a dále ke tvrzi v místech dnešního zámku.

Zámek na návrší nad rybníkem
stojí na místě tvrze ze 16. století, jejíž renesanční stěny skrývá pod nynější fasádou z 19. století, kdy byl po požáru rozšířen a přebudován do své nynější podoby.

Svým výrazným umístěním na výšině je dominantou obce. Cenný park skrývá i historické ohlédnutí. Pozorné oko tu zachytí pozůstatky dávných fortifikací. Patří k nim i podzámecký rybník a menší rybníček v polích, odkud se napájely zaniklé vodní příkopy.

Socha sv. JANA NEPOMUCKÉHO
z roku 1714 blízko bývalého mlýna na rybniční hrázi je hodnotnou barokní plastikou ochránce vod a patrona obce.

Dvě lípy u silnice k Čachotínu
jsou ojedinělou přírodní památkou, vznikly srůstem sazenic. Větší má výšku 28 m a obvod kmene 7,8 m, menší má výšku 20 m a obvod jejího kmene činí 5,8 m. Jsou výraznou krajinotvornou dominantou, vynikají svými rozměry a zachovalostí.

Údolí potůčku v lese Špihle s výborným pramenem pitné vody
je chráněným pozůstatkem reliktní olšiny z původního porostu bukovojedlových pralesů s olčinami při tocích. Na jaře tu lze obdivovat krásu nesčetných bledulí.

Nemojov
samota v polích směrem na Počátky, kdysi tvrz s osadou, pak zájezdní hostinec, dnes nabízí k vidění mohutný javor, rostoucí asi 500 m západně od osady. Vyniká rozměry i stářím, je vysoký 18 metrů a obvod kmene měří 6 m.

Ruiny hradu Ronovec nad Břevnickým potokem
dostupné po žluté turistické stezce směrem na H. Brod patří k vyhledávaným místům. Dávno utichl rytířský život, který tu kvetl od 13. století a jehož stopy zachytili amatérští archeologové, přátelé těchto ztichlých míst. Nálezy lze vidět v malém muzeu na zámku v Dolní Krupé. O zřícenině se vyprávějí četné pověsti.

Cestou lze odbočit stezkou bez značení proti proudu potůčku za končinou Ve Žlabě až k prameni Tříkrálová studánka s výbornou pitnou vodou a vytesanými třemi korunkami na omšelém kameni nad hladinou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.rozsochatec.cz, kde najdete další informace.