Krucemburk

Krucemburk

Historie
Krucemburk leží na bývalé Ljubětínské (Liběcké) stezce z 11. století, procházející tehdy neprostupnými hvozdy na českomoravském pomezí. K její ochraně zde vznikla strážnice. Krucemburk založil zřejmě počátkem 13. století řád německých rytířů jako horní osadu s farním kostelem a tvrzí, podle jejíhož názvu Kreuzburk (křížový, křižáckýhrad) byl Krucemburk pojmenován. Podle jiného výkladu název vzešel ze jména rodiště zdejšího majitele práva mincovního, jímž byl v letech 1247-1261 Arlanus Henricus z Kreuzburku v Durynsku. Právě v souvislosti s těžbou stříbra v okolí se Krucemburk v roce 1241 poprvé připomíná v listinných pramenech. V roce 1321 přešel z rukou církevního řádu do majetku předního českého šlechtice, zemského maršálka Jindřicha z Lipé. Ve druhé polovině 14. století byl za držení Epíkem z Hrádku povýšen na městečko se znakem tří vlčích zubů v červeném poli, dodnes užívaným. K rozkvětu Krucemburku dochází za příslušníků rodu Střelů z Rokyc v 15. a 16. století, předeším za Mikuláše, který zde v letech 1527- 1543 nepřetržitě pobýval na zámku vzniklém z původní tvrze. Náhrobek s reliéfem jeho podobizny v rytířské zbroji patří k cenným památkám Krucemburku. O vzrůstajícím významu městečka pak svědčí nejstarší obecní stříbrná pečeť z roku 1590. V této době byla zde již ustavena škola. Třicetiletá válka (1618-1648) a následující období protireformace, předznamenané velkým požárem roku 1651, vedly k zchudnutí obce a úpadku zemědělství. V roce 1677 bylo panství Krucemburk, zahrnující tehdy také vesnice Hluboká, Benátky a Kohoutov, prodáno Ferdinandovi z Dietrichštejnu, který obnovil kostel sv. Mikuláše. Život Krucemburku povznášejí až ke konci 18. století zdejší řemeslníci a koželužská manufaktura. V roce 1778 byly z podnětu faráře Josefa Vrby vztyčeny nad obcí tři kříže, od té doby občany mnohokrát obnovované jako trvalý symbol Krucemburku. Již půl roku po vyhlášení tolerančního patentu zde vznikl v roce 1782 evangelický luterský sbor jako vůbec první v Čechách. V roce 1840 byl slavnostně otevřen evangelický kostel, v roce 1868 zřízen poštovní úřad, v roce 1890 se začalo vyučovat v nové škole, lidé se sdružovali do spolků. Rozvoj obce nezastavil ani zhoubný požár v roce 1893, kdy vyhořelo více než polovina domů a téměř 1000 obyvatel přišlo o přístřeší. Rok 1906 je spojen s dlouhodobým pobytem pozdějšího prezidenta T. G. Masaryka a jeho přednáškovou činností v širokém okolí i v Krucemburku samém. Ten byl tehdy již rozvinutým průmyslovým městečkem se čtyřmi továrnami a čilým obchodním a řemeslnickým ruchem. Kulturní a společenský život vrcholil v období první republiky, pokračoval i stavební rozmach obce. Rozvoj byl násilně přerušen nacistickou okupací. Zatýkání občanů, obklíčení německými vojáky v lednu 1945 a následné persekuce, ale i nesmyslný nálet na samém konci války přinesly nesmírné utrpení. Škody způsobené válkou museli obyvatelé ještě dlouho napravovat. V roce 1949 došlo proti vůli občanů k přejmenování Krucemburku na Křížovou, ke svému historickému názvu se obec mohla vrátit až v roce 1993. Historie Krucemburku je spjata s významnou kulturní tradicí, obec semůže pochlubit čtrnácti chráněnými kulturními památkami. Svá díla zde zanechali velcí čeští umělci jako architekt Josef Gočár, sochaři Jan Štursa a Vincenc Makovský, především je však Krucemburk spojen s jedinečnou osobností malíře Jana Zrzavého, jenž odpočívá na zdejším katolickém hřbitově.

Turistické zajímavosti 
Nejvyšší vrch nad Krucemburkem se jmenuje Křížový vrch, latinsky Mons Crucis Hora Kříže) a dosahuje nadmořské výšky 659 metrů. Jméno tohoto vrchu je částečně obsaženo i v názvu Krucemburku.Je možné,že dříve na tomto vrchu stával kříž nebo byl název vrchu odvozen od Krucemburku. V Krucemburku a okolí nalezneme mnoho křížů, ponmíků, náhrobků a jiných památek. Staré kříže a litinové náhrobky nám připominaji umění starých slévačů z dnes již zaniklých hutí na Starém Ransku. Udělejme si pomyslný výlet do okolí Krucemburku a seznamme se s historii těchto památek tak jak nám je dokladují staré zápisy.Nejstarší památkou je piskovcový náhrobek, který nalezneme v katolickém kostele. Je to reliéf rytiře Mikuláše Střely z Rokyc jenž zemřel roku 1543.Další starou památku nalezneme ve štítě kostela, kde je umístěna soška Panny Marie renesančního typu, která zde byla umístěna roku 1739. Před kostelem jsou umístěny tři staré litinové náhrobky,z nichž dva jsou státem chráněné kulturní památky. Tyto náhrobky patřily členům rodiny Jettelů. Václav Jettel byl ředitelem Železáren na Starém Ransku. Na východni straně hřbitova jsou umístěny zbytky starých křížů a náhrobků. Je zde i pískovcový náhrobek Augustina Skřivana. Proti věži kostela je umístěn hrob Jana Zrzavého, jeho matky a bratra. Pomník hrobu, byl zhotoven dle mistrova návrhu. Vedle hrobky rodiny Binkovy, zbudované dle návrhu architekta Josefa Gočára a ozdobené plastikou sochaře Jana Štursy je opřen pískovcový náhrobek Anny Skřivanové, která zernřela 13.prosince 1794. Náhrobek i hrobka rodiny Binkovy jsou rovněž zahrnuty do seznamu národních kulturních památek. Na hřbitově najdeme společný hrob vojáků Rudé a Rumunské armády. Na náměstí pod kostelem je umístěn pomník obětí první a druhé svétové války. U pomníku stojí špice dělostřeleckého náboje, která byla odlita v dobé první světové války v Janáčkově strojírně na Starém Ransku. Od roku 1845 je na náměstí umístěna socha svatého Jana Nepomuckého. Socha pochází z počátku 18. století. O tom, kdo ji zhotovil a věnoval není bohužel již nic známo. Dle starých záznamů z roku 1775 stála socha původně ve spodní části náměstí naproti dnešnímu obecnímu úřadu. Roku 1892 byla postavena okolo sochy litinová oplocenka. Při stavbě této oplocenky byly použity také zbytky schodů od kříž, který stál na levé straně schodů vedoucích ke hřbitovu, v místech nynějši farní zahrady. Na evangelickém hřbitově je umístěn pomník obětem druhé svétové války evangelického vyznání od Vincence Makovského. Nad Krucemburkem byly roku 1778 z podnětu faráře J. Vrby umístěny tři kříže, na oslavu života a paměť krucemburských obyvatel a slávu městečka. U cesty nad třemi kříži nalezneme žulový pomník, označující místo, kde byl roku 1926 zavražděn místní katolický farář Josef Rohlík. Kříže nalezneme i na jiných místech Krucemburku a jeho okolí. Půjdeme-li po hlavní silnici od náměstí směrem ke Ždírci nad Doubravou tak u parku na odbočce na Staré Ransko stál od roku 1867 kříž, který byl bohužel v padesátých letech minulého stoleti odstraněn a zničen. Tento kříž označoval křižovatku silnic. O několik desítek metrů dále směrem na Staré Ransko stojí na okraji parku kříž, připomínající nám tragický osud bratři Janů z Hliného, kteři zde byli 5.5.1945 zastřeleni německými vojáky. Dále směrem k Ransku za mostem stoji další kříž. Máme záznamy, že zde byl kříž postaven roku 1814, podruhé byl postaven na paměť hojné úrody na statku Jana Zrzavého roku 1832. I tento kříž stihla nehoda. V hostinci Na špici byl vyloučen účastník zábavy. Když se vracel domů na Ransko, přemýšlel jak by se hostinskému pomstil, proto vyvrátil kříž. K tomuto činu se přiznal až v dopise z Ameriky, kam odešel. Na podstavci nynějšího kříže stojí nadpis "Kříž tento věnován jest od slévačů železných hutí v Ransku 1870". Na mostě Raneckého rybníka stojí starý železný kříž. Na jeho podstavci je nápis, že jej odlili zdejší slévači z knížecí litiny na oslavu čtyřicetiletého panování Františka 1. rakouského císaře. Vraťme se však do Krucemburku. Při cestě do Benátek, v lesíku u cesty je postaven kříž z roku 1896, dříve jej lidé nazývali Teofilův (Toufilův). Postavil jej Antonín Musil (přezdívaný Teofil) na svém pozemku. Kříž byl výrazem kříže jeho domácnosti, odešla od něho žena a nechtěla se k němu vrátit. Poslední z křížů nalezneme u silnice k Vojnovu Městci, o jehož vzniku nemáme dokladu. V době kdy chodila procesí sloužil k zastavení a k modlitbám.

Současnost

Krucemburk, obec se dvěma místními částmi, Starým Ranskem a Hlubokou, se vrátila na základě výsledků referenda v roce 1993 ke svému původnímu historickému názvu. Ukončila tak mezidobí let 1949–1993, kdy se nazývala „Křížová“. Tento „česky znějící název“ nebyl v roce 1949 přijat obyvateli jednomyslně, byl obci přidělen, a starousedlíci proto neustále používali původní název Krucemburk. Stejné je to ovšem s lidmi, kteří se narodili v Křížové – budou se cítit „Křížováky“ navždycky. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1241. Od roku 1385 je Krucemburk doložen jako městečko.

Krucemburk se svými téměř šestnácti sty obyvateli žije plnohodnotným životem obce situované v překrásné Českomoravské vysočině. Nadmořská výška okolní krajiny se pohybuje v rozmezí 550 až 661 metrů. Prožíváme tu nádherné zimy bohaté na sníh, léta poněkud chladnější. V každém ročním období však má Krucemburk co nabídnout. Vedle neposkvrněné přírody a skutečně zdravého ovzduší jsou to hluboké lesy, šedesátihektarový rekreační rybník zvaný Řeka a k němu přiléhající kemp, rekreační středisko Štíří důl skryté ve stejnojmenném údolí (nazvaném podle zde žijícího chráněného živočicha mloka skvrnitého, kterému starousedlíci odnepaměti říkali „štír“), cyklotrasy, které vás dovedou do blízkých i vzdálenějších míst. Přiblíží se vám tak např. Žďársko, Přibyslavsko, Havlíčkova Borová, skanzen Veselý Kopec, celé Podoubraví a další zajímavé a krásné lokality.

Se Starým Ranskem je spjata několik století dlouhá historie železářství na Vysočině. Dnes se pyšní Národní přírodní rezervací Ransko. Z Hluboké se postupem času stává chalupářská vesnice, která péčí majitelů rekreačních domků získává malebný ráz.

Krajina v okolí Krucemburku nadchla při více než měsíčním letním pobytu v roce 1906 tehdy ještě univerzitního profesora Tomáše Garrigua Masaryka a stane se jistě milou i vám. Krucemburk, podle slov světoznámého malíře Mistra Jana Zrzavého „městečko do kopečka“, vám nabídne 15 státem chráněných kulturních památek. Jistě i ona zmiňovaná krásná příroda měla kladný vliv na to, že se do dějin obce zapsali umělci slavných jmen a zanechali tu svá díla: sochaři Jan Štursa a Vincenc Makovský, architekt Josef Gočár, malíř Jan Zrzavý, malíř Jiří Binko a další. Památce Mistra Jana Zrzavého se můžete poklonit u jeho hrobu na katolickém hřbitově. Informace o jeho životě a díle vám nabídne Pamětní síň Jana Zrzavého v budově obecního úřadu.

V Krucemburku působí mnoho zájmových organizací, jejichž činnost se většinou počítá už na desítky let. Jsou to hudební skupina Doubravka, Spolek přátel Krucemburku, Společnost Jana Zrzavého, loutkářský divadelní soubor Oblázek, ochotnický divadelní soubor Štrůdl, sportovní klub Perun Hluboká, Tělovýchovná jednota Spartak Staré Ransko, Tělocvičná jednota Sokol Krucemburk, šachisté, filatelisté, myslivci, zahrádkáři, chovatelé, hasiči. V Krucemburku se stává tradicí „Krucemburské kulturní léto“ pořádané obecním úřadem a Společností Jana Zrzavého každoročně v měsících květen až září. Poprvé se uskutečnilo v roce 1994. Nabízí hodnotné výstavy malířů a fotografů, koncerty, divadelní představení ochotnická i loutková. Součástí kulturního léta je i tradiční jarmark jako připomínka privilegií ke konání výročních trhů, která udělil městečku císař Leopold I. v roce 1670. Samozřejmostí je široký rozsah služeb nabízených občanům i návštěvníkům.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.krucemburk.cz, kde najdete další informace.