Přibyslav

Přibyslav

Historie
Město Přibyslav leží na západní straně Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 483 m. Geologické podloží zdejšího regionu je tvořeno rulami, přetvořenými z původních prvohorních naplavenin. V raném středověku byla celá krajina pokryta nedotčeným pralesem, v němž převládaly buky, tisy, borovice, osiky, smrky a břízy. K tehdejší běžné zvířeně patřili vlci, medvědi, rysi, jezevci a zvěř jeleni, srnčí a černá. První věrohodné záznamy o Přibyslavi pocházejí z poloviny 13. století. Tím však není popírána možnost existence staršího osídlení zdejšího kraje. Písemné doklady o tom se však nezachovaly.

V polovině 13. století byla Přibyslavi udělena českým králem Václavem I. soudní pravomoc 1. stupně (horní právo) k rozhodování méně závažných sporů mezi vlastníky důlních poli, hutníky a kovkopy, kteří dobývali v okolí města galenit s významným procentem stříbra. Takto získalo zdejší osídlení, které do té doby mělo charakter zemědělského, řemeslnického a obchodního střediska pod místním hradem, městská práva. V době husitských válek (1420 - 1434) i v letech následujících byla těžba stříbra utlumena a později na dlouhé desítky let zcela přerušena. Pokusy o její obnovení v 16. - I8. století i později nevedly k očekávaným výsledkům.

Dne 11. října 1424 zemřel poblíž Přibyslavi, u vesnice Schönfeld (dnes Žižkovo Pole), Jan Žižka z Trocnova, který v té době táhl v čele svých vojsk proti katolické šlechtě na Moravu. Jeho bojovníci bezprostředně po smrti svého vojevůdce dobyli přibyslavský hrad a město. Od té doby až do tragické bitvy u Lipan (30. května 1434) byla Přibyslav v držení husitů, kteří si z ni učinili vojenskou základnu pro své výpady proti nepřátelům na Moravě i jinde. Přibyslav byla několikrát těžce postižena nejen válkami, nýbrž také častými požáry, které zničily nemálo historicky cenných objektů.

V roce 1767 shořelo téměř celé město včetně věže, fary, školy, špitálu i střechy kostela. Nedotčeno zůstalo jen několik měšťanských domů na horní straně náměstí a 13 vzdálenějších domů na přibyslavském předměstí. o zániku těžby stříbra v okolí města patřilo k základním zdrojům obživy zdejšího obyvatelstva především zemědělství, domácké tkaní lněného plátna, provozován řemesel a obchodu.

Drobné provozovny živnostenského charakteru, vznikající ve druhé polovině 19, století, byly vesměs orientovány na zpracování zemědělských produktů, zvláště brambor, později i mléka a na výrobu zemědělských strojů a nářadí.V této době dochází také k rozvoji menších průmyslových podniků - 1854 - TOVÁRNA NA LIKÉRY A OCET - ADOLF BOHM, 1862 - ZEMĚDĚLSKÉ STROJE - POHOŘELÝ - dnes ACO k.s., 1863 - TKALCOVNA ČERNÝ A PŮŽA, 1912 - AMYLON a.s., 1922 - SATIVA Keřkov,1923 - MLÉKAŘSKÉ A PASTEVNÍ DRUŽSTVO - dnes PRIBINA spol. s r.o.

Turistické zajímavosti
Přibyslav patří mezi města, která soustavně pečují o historické památky. Nejstarším objektem, který tvoří neodmyslitelnou dominantu města, je gotická věž z roku 1497. S věží sousedí barokní kostel sv. Jana Křtitele, vysvěcený 24.července 1753. Poblíž městské věže se nachází i bývalý ženský špitál z roku 1692. V současné době je v něm umístněno městské muzeum a informační centrum.

Přibyslavský zámek byl vybudován Zachariášem z Hradce v roce 1560 na místě bývalého hospodářského dvora, jenž patřil k přibyslavskému hradu a byl vypálen při dobývání města v roce 1424. Zadní, starší část zámku je postavena ve stylu italské renesance. V objektu se nyní nachází Hasičské muzeum a Centrum hasičského hnutí.

Nedaleko města se tyčí zříceniny hradu Ronova, vybudovaného ve 13. století pány z Ronova. Legendárního vojevůdce Jana Žižku nám dodnes připomíná Žižkova mohyla, která byla postavena na místě jeho úmrtí v roce 1874 podle architekta Wiehla stavitelem ing. Josefem Šupichem. Restaurátorské práce byly provedeny v loňském roce restaurátory kamenných památek Petrem Mášou a Jaroslavem Mášou s finanční podporou MK ČR. Město Přibyslav jako vlastník této památky dále realizuje za podpory SFŽP úpravy zeleně v přiléhajícím parku.

Další pamětihodností města je známá jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky v parku přibyslavského zámku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.pribyslav.cz, kde najdete další informace.