Bystřice pod Hostýnem

Bystřice pod Hostýnem

Město Bystřice pod Hostýnem leží na úpatí Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 308 metrů. V současnosti žije ve městě 8 757 obyvatel.

Nejstarší zpráva pochází z roku 1368. Titul "město" však dostala Bystřice až o necelých 500 let později, roku 1864. V jeho historii se vystřídalo několik pohrom v podobě povodní a požárů, které často zničily téměř celou obec.

Největšího rozkvětu dosáhlo město po roce 1861, kdy zde Michael Thonet založil, tehdy ve světě ojedinělou, továrnu na ohýbaný nábytek. I když firma v průběhu let několikrát změnila majitele i název, tradice výroby ohýbaného nábytku se v ní udržela až do dnešních dnů.

Firma TON, a. s., má zásadní vliv na zaměstnanost ve městě a společně s akciovou společností JMDZ Brno dávají průmyslovému charakteru města příchuť dřeva. Kromě dřevařského průmyslu najdete ve městě několik významných firem zabývajících se zpracováním textilu. Dále pak je zde zastoupen průmysl strojírenský (Kovonax) a potravinářský (Mlékárna).

Pravděpodobně nejlákavějším místem v okolí je poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie na sv. Hostýně. Přímo ve městě pak najdeme někdejší Loudonský zámek, který se pomalu zpřístupňuje veřejnosti, kostel sv. Jiljí na náměstí T. G. Masaryka, kapličku na někdejším, dnes již zrušeném, hřbitově, či bývalou Thonetovu vilu - tzv. "Zámeček". Neméně zajímavý je i místní hřbitov s hrobkou Loudonů nebo hroby Fr. Ondrůška, H. Schwaigera, Fr. Táborského, Dr. Vlasty Fialové.

Historie
Bystřice pod Hostýnem vznikla na křižovatce obchodních cest, které vedly z Hulína do Kelče (Hučnice, tj. hlučná cesta) a z Přerova přes Dřevohostice ke Kašavě (hatěná cesta, tj. cesta, která vedla přes bažinaté území a zabezpečovala se proutím, kládami a deskami). (Uvést přibližné datum vzniku však nemůžeme, protože se ani listiny ověřující data vzniku cest nedochovaly.)

Nejstarší písemná zpráva o Bystřici pod Hostýnem pochází z 8. ledna 1368, kdy biskup Albert ze Šternberka vkládá do Zemských desek olomouckých Bočkovi z Kunštátu půl městečka Bystřice. Tehdy se ještě Bystřice nepsala "pod Hostýnem". Bylo to malé městečko s dřevěnými chalupami, které měly doškové střechy. Chalupy byly seskupeny kolem Hučnice a hatěné cesty, obcí protékala říčka Bystřička, jejíž původní koryto šlo Horní ulicí a dnešním náměstím. Na místě dnešního kostela stával dřevěný kostelík, kolem něhož byl hřbitov. Zástavba tvořila ulice Horní, Dolní, Drážky (dnešní Sušilova), Sadová (dnes Kamenec) a Novosady.

Kolem roku 1369 začal Boček z Kunštátu, praděd známého krále Jiřího z Poděbrad, stavět pod Tesákem své sídlo. Byl to hrad, který Boček nazval podle původního sídla svého rodu u Brna, Obřany. Hrad však pravděpodobně nikdy nebyl dokončen, protože stavbu nepovolil panovník. Karel IV. jej nařídil zbořit. Boček situaci vyřešil prodejem panství markraběti moravskému, Janu Jindřichovi, bratrovi Karla IV. Ten ponechal hradu jméno Obřany a roku 1374 prodal panství Ctiborovi z Cimburka. Z té doby také pochází 1. zmínka o bystřickém farním kostele.

Další vývoj panství není znám. Víme jen, že kolem roku 1400 se Bystřice opět dostala do vlastnictví pánů z Kunštátu.

Roku 1447 se hrad Obřany označuje již jako zbořený, pravděpodobně se tak stalo při tažení husitů. Tehdejší majitel panství, Milota z Tvorkova, si namísto zbořených Obřan vystavěl tvrz přímo v Bystřici, na místě dnešního zámku. Ještě téhož roku byla tvrz prodána pánům z Landštejna.

Dalšími vlastníky se koncem 15. století stali páni z Hustopeč. Ti vlastnili nejen bystřické panství, ale také proslulý Štramberk. Tehdy stál v Bystřici městský pivovar a 27 várečných domů, byl zde i cech soukenický, řeznický a důležitým výdělkem místních obyvatel bylo formanství. Panství využívalo zdejší lesy, takže byly postaveny i 2 pily.

V polovině 16. století žilo v Bystřici asi 500 lidí. Po smrti posledního mužského potomka dědila panství Mandalena z Hustopeč. Ta si vzala za manžela Buriana Žabku z Limberka. Z té doby pochází také první zmínka o kopci Hostýnu, který se původně psal Hoštejn. Burian Žabka prodal roku 1555 bystřické panství Přemkovi z Víckova, podkomořímu markrabství moravského. Za jeho vlády bylo v Bystřici 27 šenkovních domů, 3 mlynáři, kteří byli povinni opravovat střechy a staré věci na tvrzi, u tvrze byla zahrada, v níž se pěstovaly rostliny potřebné v kuchyni, v potoku před zámkem plavali pstruzi, v lesích kolem města žili jeleni, srny i jiná zvířata.

Roku 1534 byl zřízen nový hřbitov, aby převzal funkci starého. Nový hřbitov byl zřízen u parku Zahájeného a farář Jan Straka zde zřídil také hřbitovní kapli.

Za vlády pánů z Víckova stihly Bystřici 2 živelné pohromy. Roku 1593 to byla povodeň tak velká, že odplavila i hroby, a o rok později požár. Vyhořelo 59 domů, fara, škola a zámek.

Kolem roku 1600 se Bystřice dostala do majetku pánů z Bítova, protože se dědička panství, Bohunka z Víckova, provdala za Václava Bítovského z Bítova. Do bystřického zámku přesídlili pravděpodobně po onom velkém požáru, protože Bítovský zde provedl řadu velkých oprav a přestaveb. Z té doby pochází také dva erby nad vstupní branou, které patřily právě Bohunce z Víckova a Václavovi Bítovskému. Ten je nechal zanést nad bránu roku 1616. Za vlády pána z Bítova byl postaven ještě jeden pivovar a počet obyvatel se zřejmě zvýšil.

Na zámku se mluvilo německy, o čemž svědčí i nápis na zámku "Gottes Barmherzigkeit ist unser Seeligkeit".

Pamětihodnosti

Zámek
V první polovině 15. století založili páni z Tvorkova bystřickou tvrz jako náhradu za hrad Obřany. Tvrz se stala předzámčím pozdějšího renesančního zámku, který se po řadu let postupně dostavoval. Roku 1594 jej poškodil požár a obnovu prováděl roku 1616 Václav Bítovský se svojí ženou Bohunkou z Víckova, což připomínají jejich erby nad vstupní branou.

Rozsáhlou výstavbu na přání Marie Amálie do Monte l'Abbate uskutečnil brněnský architekt F. A. Grimm. Požár roku 1789 poničil předzámčí. Později se zámek opravoval ještě dvakrát. Zdobí jej malby Jana Svitáka z roku 1805 a Hanuše Schwaigera z konce 19. století.

Kulatý sál
Kulatý sál v zámku s koncertem jako důkaz kulturního života města. Někdejší Slavnostní sál v zámku, kde byly kdysi přijímány vzácné návštěvy. Nyní slouží tento sál ke kulturním účelům, konají se zde koncerty vážné hudby a vernisáže výstav.

Sluneční hodiny
Sluneční hodiny na novější budově zámku jsou dílem malíře Hanuše Schwaigra. Malba pochází z počátku 20. století a byla provedena na přání majitele zámku, barona Loudona.

Městská Radnice
Roku 1595 byl pozemek na dnešním náměstí T. G. Masaryka, na němž radnice stojí, prodán městu na stavbu ratouz (radnice). Ta pak byla roku 1842 přestavěna a ve 20. století ještě několikrát změnila vzhled, až jí roku 1998 byla dána podoba dnešní.

Základní škola T. G. M.
Škola byla postavena v roce 1896 v Nádražní ulici a dne 3. září 1897 ji slavnostně otevřel císař Franz Josef I, který zde dlel ve dnech 1. - 4. září 1897 na návštěvě na zámku u barona Loudona. Škola nesla původně název "Obecná a měšťanská škola chlapecká císaře Franze Josefa I". Císař je zapsán také ve školní kronice.

Thonetův zámeček
Postaven někdy mezi lety 1873 - 1877 jako obytný dům pro Thonetovu rodinu.

Farní kostel sv. Jiljí
Kostel stál původně uprostřed hřbitova na pravém břehu Bystřičky. Hřbitov zanikl a říčka změnila směr. První písemná zpráva o Bystřici z roku 1368 mluví o městečku, ve kterém byl jistě i farní kostel. Víme, že jeho věž měla cibulovitou podobu (slovanská architektura). Požár roku 1594 ve městě zachvátil také kostel a faru. Oba objekty byly opraveny.

Spolubudovatelem nového a většího chrámu v roce 1744 byl patronátní feudál F. A. Rottal. Tento rod pocházel ze Štýrska, kde je zemským světcem opat sv. Jiljí. V minulém století dostal kostel jehlancovitou věž vysokou 56 metrů (alpská architektura) a dnešní podobu. Postavil jej stavitel a sochař Tomáš Šturm z Holešova. Roku 1791 byly na věži první hodiny. V roce 1883 požár znovu zachvátil kostel i faru. Za Oliviera Loudona byl kostel dostaven a od té doby se nezměnil. V kryptě kostela byl pochován Přemek z Víckova (zemřel 1581) jako jediný z vladařů na zdejším zámku.

Na hlavním oltáři je umístěn bývalý Hostýnský obraz Panny Marie zvaný Rottalovský, po stranách jsou sochy Františka Paluánského a Antonína Poustevníka. Kostel je chráněnou památkou, kterou spravuje Římskokatolická církev.

Roku 1744 zde nechal tehdejší majitel panství, František Antonín hrabě z Rottalu postavit kostel zasvěcený sv. Jiljí, k němuž původně přiléhala kaple sv. Kříže. Ta však roku 1789 vyhořela a již nebyla obnovena. V kostele se nachází stříbrný obraz Panny Marie Svatohostýnské, který kolem roku 1630 darovala Marie ze Šternberka, provdaná z Rottalu chrámu na sv. Hostýně. Později byl obraz přenesen do Bystřice.

Loudonský hřbitov
Tento samostatný a oddělený hřbitov (dnes v sousedství městského hřbitova) vybudoval v roce 1894 Arnošt, svobodný pán z Loudonů, držitel Hadersdorfu u Vídně a panství v Bystřici pod Hostýnem, c. k. komoří a tajný rada s titulem "Excelence" u císaře ve Vídni. Jeho společný náhrobek s manželkou stojí samostatně uprostřed hřbitova. Svobodní páni z Loudonů byli potomci známého polního maršála Gideona Arnošta z Loudonů, majitele 26. c.k. pluku, válečníka ve službách Marie Terezie v sedmileté válce. Zvláštní je, že již za života tohoto "generála Laudona" ze známého popěvku se jeho jméno měnilo na Laudon, i když správně zní Loudon.

Po vzájemném a komplikovaném dědění rodinných svazků a po úmrtí hraběte Jana Wengerského de l'Abate 6. června 1804 získal bystřické panství adoptovaný synovec slavného maršálka Jan Ludvík Alexander, sv. pán z Loudonů, také voják.

Náhrobek jeho ženy Amálie, rozené hraběnky z Fünfkischenu, byl zbudován později s truchlícím andělem uprostřed. Po levé straně hřbitovní kaple je šest náhrobků. Pod náhrobkem s křížem je pohřbena Viktorina, manželka I. Oliviera, která zemřela v 19 letech. Po stranách jsou její dvě sestry, Rudolfína, hraběnka z Troyerů a Konstantina, představená z ústavu šlechtičen na Hradčanech v Praze.

Dále je tu náhrobek rodičů všech tří dcer a další dva potomci spřízněných rodů se Seilerny - Aspang - římskými hrabaty dávno zemřelými. Po pravé straně kaple je dvojitý náhrobek zdobený tepaným křížem, kde jsou pohřbeni manželé Remigius Olivier, svobodný pán z Loudonů, syn "Excelence" s manželkou Alicí, hraběnkou z Vossu. Malou deskou označený hrob vedle kaple patří poslednímu majiteli zámku Arnoštovi Gideonovi, narozenému v roce 1898 v Brně, kde v roce 1944 údajně na záškrt také zemřel. Jeho manželkou byla hraběnka z Thunu, rodačka z Kvasic, neteř Žofie Chotkové, která zahynula při atentátu roku 1914 v Sarajevu společně s manželem Ferdinandem d´Este, následníkem trůnu. Poslední dva ležaté náhrobky z mramoru patří hraběti z Brettonů z bývalého panství Zlín, jichž se ujala jako zchudlých šlechticů rodina Loudonů. Hřbitovu dominuje kaple s triptychem od akademického malíře Hanuše Schwaigera, profesora a rektora Akademie v Praze, který v Bystřici část života žil a tvořil a je zde také pochován. Pod kaplí, kterou projektoval vídeňský architekt Karel Mayereder, není žádná hrobka.

Na hlavní stěně je pevně vybudován oltář mezi dvěma sloupy s korintskými hlavicemi, mezi nimi na půlměsíčním soklu stojí hostýnská P. Maria a v podnoží adorují dva andělé. Popředí dominují dva erby donátorovy rodiny. Pravé křídlo zobrazuje mužské členy rodiny se sv. Jiřím, levé křídlo zobrazuje ženy se sv. Alžbětou. Obloukovitý nástavec vpravo zachycuje siluetu barokního poutního chrámu na sv. Hostýně a letící anděly se symboly Víry a Lásky. Třetí anděl gestem ruky symbolizuje Naději.

Městský hřbitov
Současný hřbitov byl založen roku 1885 při cestě na Hostýn. Nalezneme zde hroby tak významných osobností, jako byli malíř Hanuš Schwaiger, malíř František Ondrúšek, spisovatel František Táborský či objevitelka Bible kralické Vlasta Fialová.

Kaple na starém hřbitově
Roku 1545 byl u Zahájeného zřízen nový hřbitov. Farář Jan Straka zde založil hřbitovní kapli. Dnešní kaple sv. Vavřince je barokně klasicistní z let 1760 - 1763. Ačkoliv se na hřbitově přestalo pohřbívat už roku 1885, byl úředně zrušen až roku 1921. Hlavní kříž na hřbitově je z roku 1734. V severovýchodní části hřbitova se nachází hromadný hrob 147 obětí tyfu z ledna 1806.

Památník Osvobození půdy
Postava rozmáchlého sedláka na památníku Osvobození půdy je dílem malíře Františka Ondrúška, který jej vytvořil po 1. světové válce v upomínku na pozemkovou reformu z let 1923 - 1926. Památník stojí na okraji městského parku Zahájené.

Boží muka u cesty na Hostýn
Tuto Boží muku nechal u cesty na sv. Hostýn vybudovat zdejší farář Tobiáš Schwach jako vděk za uchránění sv. Hostýna před zpustošením a obsazením Turky v roce 1680. Obrázky na ní představují 4 zastavení Křížové cesty: Ježíš na hoře Olivetské, Ježíš bičován, Ježíš padá pod křížem a Ježíš ukřižován.

Památník obětem 1. světové války
Litinová věžka z roku 1930 byla vytvořena na památku obětem 1. světové války. Je na ní vyznačeno 35 jmen padlých a naleznete ji v nové části hřbitova.

Komenského mapa
Památník J. A. Komenského a jeho mapy země Moravské na křižovatce cest na Chvalčov a Hostýn byl zbudován v roce 1970.

Fontána Duha
Vodní dominanta symbolicky otevírá vstup do centra našeho města. Symbolická ducha představuje po našem století válek a utrpení ideu svobody, ideu míru a ideu života věčně se obnovujícího a vznikajícího z Ducha, Vody a Hlíny. Věčnou branou do budoucnosti je duha neznající překážky v rozpětí, neznající pojem místa, dostižitelnosti, hmatatelnosti. Tvůrci tohoto díla jsou docent ak. arch. Bohumil Chalupníček, vedoucí katedry architektury Vysoké školy uměleckoprůmyslové a profesor ak. sochař Václav Šerák.

Kamenná fontána
Fontána s heslem "Tandem bona causa triumphat"- Věřím, že dobrá věc zvítězí, heslo Jana Adama z Víckova z roku 1624, diplomata, emigranta a vůdce Valachů v bojích za třicetileté války.

Vodní socha Panny Marie Vítězné ochrany Moravy
Město Bystřice pod Hostýnem je vstupní otevřenou branou k jednomu z nejvýznamnějších poutních míst Moravy, Sv. Hostýnu. Kamenná kašna, znázorňující střed města a vrcholící bronzovým uměleckým ztvárněním Vítězné ochrany Moravy, se stává nejen znamením Čistého pramene v proudu všedního života města, vyjádřením vzepjetí ducha, ale především průsečíkem historie, která je v díle naznačena symboly vyjadřujícími skutečná fakta i jejich duchovní obsah.

Turistické tipy

Hostýnské vrchy
Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník s výškou 865 m, který je také nejmohutnějším vrcholem Hostýnských vrchů. Dále následují: Čeňava - 844 m, Kyčera - 757 m, Smrdutá - 750 m, U třech kamenů - 748 m, Holý vrch - 742 m, Sochová - 741 m a Hostýn, který je se svými 735 m n. m. až osmý.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie na sv. Hostýně
Chrám Nanebevzetí Panny Marie na sv. Hostýně byl do dnešní podoby postaven v první polovině 18. století architektem Tomášem Šturmem, za vlády Josefa II. odsvěcen a pobořen, z iniciativy věřících znovu obnoven na počátku 19. století. Se svou polohou v nadmořské výšce 718 m je to nejvýše položená církevní stavba na Moravě.

Křížová cesta architekta Dušana Jurkoviče
Výstavba křížové cesty byla zahájena roku 1912, architekt Dušan Jurkovič se při stavbě jednotlivých zastavení inspiroval lidovou architekturou. Každé zastavení má jiné architektonické ztvárnění. Křížová cesta je vyzdobena mozaikou, jejímž autorem je Jano Koehler (autor mj. i fresek na zámku v Prostějově).

Obřany
Zřícenina hradu Obřany, který roku 1369 začal stavět Boček z Kunštátu, praděd krále Jiřího z Poděbrad. Hrad však pravděpodobně nikdy nebyl dostavěn a roku 1447 se označuje již jako zbořený. Se svou polohou v nadmořské výšce 701 m je to nejvýše položená zřícenina hradu na Moravě.

Platanová alej
Unikátní platanovou alej nechal kolem říčky Bystřičky vysadit v polovině 19. století tehdejší majitel panství, Olivier svobodný pán z Loudonu. Semena sem byla dovezena z Itálie.

Zahájené
Městský park Zahájené je velmi starý a svou rozlohou 9ha tvoří největší část ucelené zeleně ve městě. V areálu je dětský koutek, koupaliště, hřiště minigolfu a zahradní restaurace. Rybníček vznikl před 1. světovou válkou a upraven byl v letech 1971 - 72. S parkem sousedí i sportovní areál s fotbalovým stadionem a tenisovými kurty. Ondruškova alej v Zahájeném vede od Památníku Osvobození půdy k silnici na Chvalčov.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mubph.cz/default.asp?pageID=3558266496, na kterých najdete další informace.