Prasklice

Prasklice

Obec Prasklice leží 20 km od Kroměříže. Rozkládá se na mírných svazích v nadmořské výšce 248 m. Reliéf krajiny v okolí Prasklic má charakter členité pahorkatiny s plochými hřbety a úvalovitými údolími. V katastrálním území obce se nacházejí  dva vodní zdroje. Přímo jejím středem protéká Švábský potok, který se vlévá do potoka zvaného Tištínka.

Tvar obce je pravidelný a tvoří širokou ulici, kterou uzavírají na obou koncích napříč skupiny domů, v minulosti zvané „Brány“. Uprostřed je malá náves, v jejímž středu stojí farní kostel s dnes již pustou farou a budova bývalé školy (dnes budova OÚ). Je zde soustředěno i centrum občanské vybavenosti, jako je prodejna potravin, hostinec a zastávka autobusů.

Díky výhodné poloze obce a také mírnému klimatickému prostředí najdeme v jejím katastrálním území mnoho pravěkých a raně historických kultur, jako např. kulturu únětickou, větéřovskou, lužickou, laténskou nebo velkomoravskou, dokladem čehož jsou poměrně časté archeologické nálezy. V katastru obce se také  nachází chlum Křéby, na jehož vrcholu se rozkládá archeologická lokalita, která patří k typu  výšinných úněticko-větéřovských sídlišť s těžištěm osídlení na sklonku a v průběhu střední doby bronzové, tzn. kolem roku 2000 až 1500 před naším letopočtem. Archeologické nálezy z této lokality, ale i z katastru obce, jsou uloženy v Muzeu Kroměřížska, ve Vlastivědném muzeu J. A. Komenského v Přerově a v Zemském muzeu v Brně.

Jméno obce patří ke jménům patronymickým a je odvozeno od osobního jména Praskl nebo Praskla, které vzniklo ze slovesa prasknout, staročesky prasknút a místní jméno jako celek tedy znamená „ ves lidí Prasklových“.

Dobu, kdy ves vznikla, můžeme dnes  jen odhadovat. První písemná zmínka o obci je z roku 1355, kdy ji Markvart z Morkovic prodal mladšímu bratru císaře Karla IV., moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Moravská markrabata držela ves ve svém vlastnictví do roku 1386, kdy ji markrabí Jošt, synovec císaře Karla IV., prodal za 580 kop grošů pražských moravského čísla olomoucké kapitule. V této době zde zřejmě probíhala německá kolonizace. Prasklice jsou v této kupní smlouvě označeny i německým názvem „ …villam nostram dictam Prasklice alias Colben…“, tj. vesnici naši řečenou Prasklice jinak Kolben.

Další historické zmínky o vsi jsou dosti řídké a je možné z nich vyčíst jen nepatrné úseky z dějin obce jako například rok 1464, kdy se v Prasklicích připomíná panský dvůr a pustá tvrz. Roku 1603, a to 27. června, prodala olomoucká kapitula s děkanem Melicharem Pirnusem z Pirnu ves Prasklice za 4000 zlatých Bohušovi ze Zástřízl. Do této doby byly Prasklice majetkově rozděleny na dvě části. Jedna část patřila olomoucké kapitule a druhá vladykům morkovským. Teprve touto koupí byly celé spojeny pod panství morkovské. V kupní smlouvě se uvádí: „ Ves Prasklice s lidmi, sirotky a platy, se šenkem piva, s povinností roboty koňmo i pěšky a s mlýnem.“ Tento mlýn, který stojí dodnes, se objevuje již v první zmínce o vsi z roku 1355.

Roku 1769 jej prodal svobodný pán hrabě Braida z Morkovic a od té doby byl mlýn v soukromých rukou. Posledním mlynářem zde byl František Dosoudil. Při panství morkovském se ves poprvé připomíná v roce 1618. V letech třicetileté války byl zdejší kraj zmítán válečnými pohromami a několikrát tudy protáhly bojující armády. K nemalé škodě přišly také Prasklice. Před válkou zde bylo 31 obývaných selských usedlostí a po válce, v roce 1667, jen 12 domů obydlených, 4 domy lhotní a 15 domů pustých. K dalším pohromám můžeme přičíst i velké požáry, kterých v obci vypuklo několik. Například 16. května 1856 lehlo popelem 22 stavení a zahynulo 12 lidí.

Mezi nemovité památky v obci můžeme zařadit farní kostel zasvěcený sv. Anně. Na jeho místě původně stála prostá dřevěná zvonice, která byla stržena a v roce 1852 místo ní postavena malá kaple, vysvěcená až v roce 1857. Ta byla v letech 1872 až 1891 přestavěna na dnešní kostel. Bývalá kaple je současný presbytář. Loď, věž a sakristie byly přistavěny. V kostele se nachází i několik zajímavých uměleckých památek, jako je Hromádkův obraz svaté Anny z roku 1854, sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje anebo nástěnné malby z roku 1908 od Františka Šenara. Před jeho vchodem stojí kamenný kříž postavený v roce 1866.

Dalším památkovým objektem je budova bývalé fary postavená v roce 1898. V roce 1902 byla v Prasklicích zavedena samostatná duchovní správa a 22. června téhož roku zde byl uveden první farář P. Jan Vrbíček. V obci je také několik zachovalých charakteristických selských usedlostí, vypovídajících o způsobu hanáckého lidového stavitelství.  V mnohých z nich je také zachováno mnoho původních řemeslných detailů, jako jsou okna, dveře, vrata či původní profilace fasád.

Další nemovitou památkou je budova bývalé školy, dnes sídlo Obecního úřadu. V obci Prasklice byla škola úředně založena v roce 1788. Školní budova však byla postavena až v roce 1806. Na místě, kde stojí dodnes, byla postavena až v roce 1837, a to nákladem morkovského velkostatkáře Františka Arioly. Stávající podobu získala budova školy v roce 1901, kdy byla nákladem 16 000 korun přestavěna a rozšířena na dvoutřídní. V roce 1907 ji navštěvovalo  116 žáků. Vyučování zde bylo ukončeno školním rokem 1981/82 a od této doby dojíždějí místní žáci do školy v Morkovicích. Celá budova byla v roce 2000 rekonstruována a dnes je v ní sídlo Obecního úřadu, obecní knihovna a společenská místnost s kompletním sociálním zařízením a kuchyňkou. Tato místnost je občany využívána pro pořádání různých společenských událostí, jako jsou oslavy, veřejné schůze a podobně.

V roce 1900 žilo v obci Prasklice 518 obyvatel, přičemž nyní jich zde žije pouze 240. Obec je plynofikována, má veřejný vodovod. Nachází se zde také sportovní areál s fotbalovým a volejbalovým hřištěm a tenisovým kurtem. Z podnikatelských aktivit je v obci farma Agrodružstva Morkovice s chovem a porážkou drůbeže, soukromý zemědělec provozující rostlinnou výrobu a provozovna košíkářské výroby.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.prasklice.wz.cz/, na kterých najdete další informace.