Roštín

Roštín

Historie
Vývoj a osídlení katastrálního území obce Roštína od pravěku po vrcholný středověk na podkladě archeologických pramenů. Příznivé geografické podmínky, zejména komunikační napojení na staré sídelní komory v Pomoraví, byly důležitým momentem pro vývoj pravěkého i historického osídlení.

Pozůstatky pravěkých opevnění na strategicky výhodných polohách Brda a Hradiska upoutaly pozornost zakladatelů moravské prehistorické vědy jako byli P. Fr. Přikryl, I. L. Červinka nebo J. Skutil. Dnešní archeologický obraz sledovaného území vychází z registrování v minulosti a současnosti více či méně náhodně učiněných nálezů, ale i cíleného průzkumu.

Stopy nejstaršího osídlení v podobě nálezů štípané kamenné industrie v trati „Jámy" a „Na záhonku", získané povrchovými sběry v 70. a 80. letech, ukazují na osídlení této polohy v mladém neolitu a eneolitu. Do tohoto období lze nejspíše zařadit i starší, blíže nelokalizované nálezy tzv. kamenných „palic", hlazených, broušených mlatů s oboustranným prožlabením.

V 50. letech byly v trati „Jámy" objeveny dva kostrové hroby lidu se zvoncovitými poháry z počátku starší doby bronzové.Tato příznivá poloha na mírném návrší nad místním potůčkem byla osídlena také na sklonku mladší doby bronzové, jak dokumentují nálezy zdobené mladolužické keramiky, bronzové jehly a dalších nálezů, pocházející pravděpodobně z narušených popelnicových hrobů.

Také další starší nález z blíže neurčené polohy v katastru Roštína, bronzová sekerka s tulejkou, časově odpovídá stejnému období. Zmíněné nálezy časově i kulturně korespondují se vznikem pravěkých výšinných opevnění na Brdě a Hradisku. Sondážní výzkum a sběry archeologického materiálu v průběhu 80. let prokázaly, že obě opevnění zbudoval lid slezské a slezskoplatěnické fáze lužických popelnicových polí na sklonku doby bronzové.

Rozsáhlé hradiště na kopci Brdo má elipsovitý tvar, s plochou o rozloze 4,5 ha s dobře zachovaným valem, přerušeným v jihovýchodní části původním vstupem - branou do hradiště. Neobvykle důkladné opevnění v poloze Hradisku, vzdálené asi 1 km vzdušnou čarou od Brda, je členěno na akropoli a předhradí. V extravilánu obce, na svahu nad potůčkem Olšinkou, v poloze „Dubí" byly povrchovými sběry archeologického materiálu doloženy pozůstatky keltského sídliště z doby laténské.

Doklady mladohradištního osídlení (12. až 13. století) byly zjištěny v roce 1976 při výkopu kanalizační rýhy jižně od kostela a při hloubení sklepa u domu č. p. 100.

V posledním případě, ačkoliv nálezové okolnosti nejsou úplné, se s největší pravděpodobností jednalo o narušenou odpadní jámu středověkého sídliště. Při povrchovém ohledání kanalizační rýhy vedené směrem jižním od kostela bylo také nalezeno 12 ks grošů Karla IV. a Václava IV. spolu s keramikou ze 14. a 15. století.

Skutečnost, že na území katastru obce existovala ve středověku ještě další osada, dokazuje kromě pomístního názvu „Jablonné" a stojícího zde (původně farního) kostela sv. Jakuba Většího, také výskyt středověkých keramických nálezů v poloze zvané „U Jakoubka", datovatelných do 12. – 14. století.

Zaniklá osada s jménem Jablonná (jméno je někdy odvozováno také od latinského Gabellum = celnice) snad plnila funkci strážné osady při tzv. hradské cestě, spojující raněfeudální hradská centra. Připomínkou jsou názvy sousedních tratí: „Hradská" a „Podhradská". Zánik osady byl spojen nejspíše s poklesem významu starých hradských center a tedy i hradských cest.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.rostin.cz/, na kterých najdete další informace.