Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Holešov

Město Holešov je svými třinácti tisíci obyvateli druhým největším městem okresu Kroměříž. Leží na rozhraní Hané a Valašska s Hostýnskými vrchy v pozadí, nedaleko významných kulturních center východní střední Moravy - Zlína, Přerova a Kroměříže.

Současnost
Holešov je městem s výraznou tradicí dřevařské výroby a s produkty společnosti TON se můžeme setkat daleko za hranicí naší země. Známé jsou také cukrářské výrobky závodu Sfinx. Občané nacházejí uplatnění v dalších odvětvích průmyslu, zemědělství i službách. Významný pro město je i provoz letiště, na kterém působí několik opravárenských a leteckých firem. Kromě samotného Holešova patří v současnosti k městu čtyři místní části - Dobrotice, Količín, Tučapy a Žopy. V oblasti školství je významné Gymnázium Ladislava Jaroše a Střední policejní škola Ministerstva vnitra. Do povědomí sportovní veřejnosti se dostává také víceúčelová sportovní hala či krytý plavecký bazén s fitcentrem.

Historie - kultura - sport
Počátky osídlení Holešovska sahají až do pravěku a první písemnou zmínku o městě nalezneme v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. V roce 1322 byl Holešov již prokazatelně městem. Nejstarším rodem, který Holešov držel, byli pánové ze Štenberka a po nich další šlechtické rody. V šestnáctém století se v Holešově výrazně formovalo bratrské hnutí a většina obyvatel přijímala pod obojí. V době působení Jana Sarkandra ve městě a rekatolizaci obyvatelstva v druhém desetiletí 17. století patřilo holešovské panství Ladislavu z Lobkovic. Po plenění a morových ranách třicetileté války koupil panství Jan hrabě z Rottalu. Tím začal nový rozkvět města. Poslední majitelé byli z rodu Wrbnů.

Milovníky historie upoutá v Holešově raně barokní zámek s vzácnými stropními štuky a malbami (v současnosti nepřístupný veřejnosti), unikátní zámecký park francouzského stylu s rybníkem ve tvaru trojzubce, kde se nachází i busta nejvýznamnějšího rodáka F. X. Richtera, zakladatele mannheimské hudební školy 18. století.

Druhou dominantou je farní chrám Nanebevzetí Panny Marie s barokním klenotem Černou kaplí. Za povšimnutí stojí i druhý holešovský kostel sv. Anny. Návštěvníka může zaujmout i morový sloup z 18. století na náměstí dr. Edvarda Beneše či kaple sv. Kříže a kaple sv. Martina.

Ke specifickým rysům města patřilo v letech 1455 až 1919 "židovské getho" s jedním nejpočetnějším počtem obyvatel na Moravě. Po zničení "Nové synagogy" nacisty v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala "Šachova synagoga". Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou Židé a Morava.

Druhou judaistickou památkou je židovský hřbitov s obřadní síní se seznamem obětí holocaustu a množstvím náhrobků. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Sabbatai Kohena, zvaného Šach. Nedávno byla otevřena "Holešovská galerie" a Městské muzeum s výstavou dokumentující historii osídlení od nejstarších dob. Muzeum a provoz kina Svět provozuje Městské kulturní středisko.

Město Holešov leží na úpatí nejzápadnějších výběžků Hostýnských vrchů, na rozhraní Hané a Valašska, na březích říčky Rusavy. Již ve 12. století bývala osada lenním statkem olomouckých biskupů, což stvrzuje známá listina biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Vpádem Tatarů byla osada zničena, brzy však byla znovu vybudována a opatřena hradbami. V roce 1272 je již zmiňována jako město. Ve druhé polovině 14. století byl Holešov rozdělen na část alodiální a část manskou. Obě byly v držení pánů Zdeňka a Ješka ze Šternberka, z nichž druhý byl zakladatelem holešovské větve Šternberků. Koncem 16. století se Holešov stal majetkem Karla st. ze Žerotína a po něm Ladislava ml. z Lobkovic. Za třicetileté války bylo město pleněno Valachy a Švédy, ušetřeno nebylo ani vojsky císařskými. Nejvíce utrpělo v roce 1643, kdy jeho dvě třetiny lehly popelem.

Po roce 1650, kdy přešel do držení rodu hrabat Rottalů, dostává Holešov novou podobu. Je postavena monumentální budova zámku a její interiéry vyzdobeny italskými umělci, vybudován chrám Nanebevzetí P. Marie, k níž později přibyla rodová hrobka Rottalů, zvaná Černá kaple, jejíž výzdoba je dílem Josefa Antonína Friče. Holešovský rodák, architekt a sochař Tomáš Šturm, je tvůrcem filiálního kostela sv. Anny, o jehož interiér se zasloužil olomoucký sochař Ondřej Zohner. Při zámku, v němž probíhal čilý divadelní a hudební život, byl zřízen rozsáhlý park dle francouzského vzoru.

Rod Rottalů vymřel po meči. Vnučka posledního z Rottalů Barbora se provdala za hraběte Erdödyho a po její smrti přešlo panství na její syny Karla a Františka. Karel odkázal Holešov své dceři Barboře, po jejímž sňatku s Eugenem hrabětem Vrbnou zůstává Holešov v držení rodu Vrbnů.

V roce 1850 je v Holešově zřízeno okresní hejtmanství a okresní soud. Předtím obstarávaly politickou správu a soudnictví vrchnostenské úřady jednotlivých panství. Místo magistrátu s purkmistrem dostalo se městu voleného starosty a tří radních. Holešov se ve druhé polovině století začal probouzet i národnostně, horlivými vlastenci byl založen Čtenářský spolek, pěvecký spolek Podhoran, hasičsko-sokolská jednota Sokol. Město mělo v té době kolem 5 000 obyvatel.

Okresní město se stalo i ekonomickým střediskem. Zprvu to bylo sídlo velkostatku a většího počtu obchodnických a řemeslnických živností, z nichž některé nabývaly tovární charakter. Mezi průmyslovými podniky byl nejvýrazněji zastoupen průmysl dřevařský a nábytkářský, pletárenský a potravinářský. Patřil mezi ně zejména závod bratří Thonetů, vyrábějící ohýbaný nábytek, a Kneislova továrna na cukrovinky ve Všetulích, pivovar a sladovna. Později přibyly k nim podniky kovodělného, chemického a kožedělného průmyslu i několik tiskáren, z nichž nejznámější je Klabusayova litografie, jedna z nejstarších v českých zemích.

Počátkem července 1914 byla ve městě zahájena krajinská hanácko-valašská výstava, přerušená sarajevským atentátem a počátkem 1. světové války. Těsně po jejím skončení, počátkem prosince 1918, propukl v Holešově protižidovský pogrom, který si vyžádal dva lidské životy.

V poválečném období Holešov opět ožil stavebním ruchem. Byla postaveny nové budovy okresního soudu a městské spořitelny, několik městských činžovních domů, vybudována nová kanalizace a vodovod. Bohaté národopisné sbírky, shromážděné ředitelem městské spořitelny Rudolfem Janovským, se staly základem pro otevření expozice městského muzea. Holešov se stal sídlem cejchovního úřadu, katastrálního měřičského úřadu, okresního silničního výboru, v letech 1938-1939 zde byl umístěn hraničářský prapor č. 10.

V období okupace byl přechodně v letech 1942 - 1945 zrušen holešovský okres, aby byl opět v roce 1945 obnoven v původních hranicích. S malými změnami tak zůstal až do roku 1960, kdy při nové územní reorganizaci byl přičleněn k okresu kroměřížskému.

K historickým zajímavostem patří i pohled na náboženské poměry. Za válek husitských hlásili se holešovští k podobojí, ve století 16. přešli k luteránství. V 16. století byla v Holešově ještě katolická fara, vedle protestantismu však zde byla i silná obec českobratrská, podporovaná pány ze Šternberka a z Žerotína. Za Ladislava z Lobkovic přišli do Holešova jezuité a v roce 1616 byl holešovským farářem ustanoven Jan Sarkander, po vpádu polských lisovčíků obžalovaný z velezrady. Byl zatčen a odvezen do Olomouce, kde na následky mučení ve vězení zemřel.

Škola byla v Holešově již ve 14. století, ve století 16. byla zde škola luterská i bratrská. V letech 1615 - 1616 byl rektorem luterské školy J.Třanovský, autor slavné sbírky duchovních písní Cythara sanctorum. Obě školy byly změněny za protireformace na školu farní. Za Marie Terezie byla zde kromě školy triviální i škola městská. Roku 1863 byla otevřena dvojjazyčná hlavní škola, přeměněná po vydání školských zákonů v roce 1869 na školu obecnou. Německá měšťanská škola, zřízená v 70. letech, se stala v roce 1885 školou českou a byla roku 1907 rozdělena na měšťanskou školu chlapeckou a dívčí. V roce 1899 byla ve městě zřízena zemská vyšší reálka, která byla v roce 1909 přeměněna na reálné gymnázium. Kromě toho zde byla ještě zemská hospodářská škola, dvě městské a jedna soukromá mateřská škola a dvě odborné školy pro ženská povolání.

Holešovští židé tvořili odedávna samostatnou náboženskou obec. Největší příliv židů do Holešova nastal patrně po roce 1454, kdy byli příkazem krále Ladislava Pohrobka vypuzeni z měst královských. Židovské gheto se rozkládalo severně od městských hradeb. Do města vcházeli Židovskou branou, zbořenou v roce 1906. Řídili se starými židovskými zvyky a řády, měli svého rabína a školu. Po velkém ohni v roce 1560 si na troskách staré synagogy zbudovali novou. Ve válce třicetileté lehla židovská obec znovu téměř celá popelem při vpádu Švédů. V roce 1893 postavili si novou synagogu v maursko-orientálním slohu, ta však byla v roce 1941 nacisty vypálena. V letech 1559 - 1563 působil v Holešově rabín Sabbatai ben Kohen, jehož hrobka na židovském hřbitově je jednou z vzácných historických památek, stejně jako renesanční synagoga z roku 1560, která je jedním z mála dochovaných objektů svého druhu u nás.

Z vynikajících rodáků zasluhují zmínky obzvláště Jan z Holešova (*1366), bohoslovec v době husitské, František Xaver Richter (1709-1789), hudební skladatel, komorní kapelník u kurfirsta falckého v Manheimu, Jan Nepomuk Hanke z Hankenštejna (1751-1806), buditel a historik moravský, z novějších pak historička Vlasta Fialová, hudební vědec Mirko Očadlík a profesor Masarykovy univerzity v Brně Vladimír Groh.

Mezi nejvýznamnější památky Holešova patří bezesporu renesančně barokní zámek, postavený po roce 1650 s parkem (18. století) a předzámčím, trinitářský klášter (soubor barokních staveb z let 1748 - 1750), farní kostel s Černou kaplí (polovina 17. století), filiální kostel sv.Anny (1742 - 1748), kaple sv. Kříže (asi 1662), kaple sv. Martina (1744), stará židovská synagoga (asi 1560), morový sloup (počátek 18. století) a židovský hřbitov.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.holesov.cz/, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

MEXIKO - velký okruh 2022

14 denní poznávací zájezd po největších krásách Mexika. Pobyt u Karibského moře s možností mnoha výletů a se službami all inclusive. CK SIMON TOURIST.

Krásy Izraele, Palestiny a Jordánska 2022

CK Tilia - zájezdy do Izraele, Palestiny, JordánskaVypravte se s CK TILIA a českým průvodcem na Velký poznávací okruh po nejzajímavějších místech Blízkého východu - Izraele, Palestiny a Jordánska včetně výletu do Petry. Termín: říjen 2022.

ZÁJEZDY ON-LINE 2022

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2022 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Hotely, apartmány, penziony, prázdninové domy, ubytování v soukromí. Jednoduchá rezervace online.

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA