Třebětice

Třebětice

Obec byla založena asi ve 13. století a to šlechticem jménem Tréba. První název byl Tréby. Malá osada, která čítala asi 10 obydlených domů, uspořádaných ve dvou řadách na menší vyvýšenině mezi močály, které se táhly od jihozápadu.

Od severní strany tekla řeka (Rusava), která se v jarních obdobích rozlévala a zaplavovala okolí. Od jihozápadu tekla řeka Mojena, která svojí polohou zamezovala přístup k založené osadě Tréby.

Poloha byla i po stránce strategie tehdejší i pozdější doby zvolena tak, že bylo možno kontrolovat celý prostor při výskytu nájezdných tlup Tatarů a Avarů. Zpočátku nebylo opevnění, avšak v pozdějším období - asi v 16. století - mělo svoji vjezdní bránu obrácenou k jižní straně. Jinak bylo okolí Tréby chráněno z ostatních stran rybníkem a močály, které začínaly ihned za nynějším č. p. 19.

Hlavním zaměstnáním byl chov dobytka, hlavně vepřů. Pro chov se využívalo volných, mělkých močálů směrem ke Količínu.

První zmínka o změně jména Tréby na Střeběnice se vyskytlo asi v roce 1650. Panství osady bylo připojeno k majetku hraběte Rotála ze Štýrska, kdy byla zavedena těžká robota a krutý katolicizmus. Sedláci nevlastnili půdu a při stěhování museli mít propouštěcí listinu. V 17. století byly prováděny na okolních plochách odvodňovací příkopy, prohloubeny potoky a tak získána část území pro obdělání půdy a chovu skotu, koní apod.

V roce 1850 bylo využito vody v potoce a postaven vodní mlýn zvaný Kamenec, ve vzdálenosti asi 1 km. V rozmezí 50-ti let vznikl druhý vodní mlýn Vajzarů a pak Chytilů č. p. 13. Toto období je již v samotném rozkvětu vyvíjejícího se hospodářství - zemědělství.

Robota a nevolnictví byla zrušena za císaře Josefa II., kdy se mohl sedlák stěhovat, ženit a svobodně pohybovat. V této době je asi 30 popisných čísel, avšak byly to větší hospodářské usedlosti, kdy se objevovalo hospodaření na větších plochách. Pěstovalo se obilí, cukrovka; rozkvět ovocnářství - ryngle žlutá velká, obrovská třešeň srdcovka velká apod. Počet obyvatel byl 450.

V roce 1894 bylo provedeno první scelování půdy, přičemž účastníků bylo 158 a jednalo se o plochu 560 ha.

V roku 1874 byl založen Sokol - základní kámen byl položen v roce 1924. V tomto období byla postavena i škola - v přízemí byt a v prvním poschodí jedna třída. V roce 1880 byla vybudována železnice Hulín - Holešov. 1887 byl postaven kostel - vysvěcen sv. Vendelínu. Elektrický proud byl zaveden 1920. V tomto období bylo 60 popisných čísel a 460 obyvatel. Celková výměra pozemků byla 602 ha. 1935 byla založena knihovna - 600 svazků, která byla v Singulárním hostinci, současně jako pobočka záložny. Vzniká starostenské zřízení, první starosta byl pan Chytil František.

V létech 1854 - 1922 působil v obci farář páter František Gogela, který se zabýval pěstováním květin - hlavně růží. Podle něho byla pojmenována růže Roza Gogelana; napsal několik knih o šlechtění a pěstování rostlin.

V letech 1921 proběhly přestavby hospodářských usedlostí na grunty, na nichž se podílelo i velké množství nájemných pracovníků.

Okupace se podepsala na obyvatelstvu stejně jako v celém kraji.

V období socializace zemědělství bylo na tehdejším okrese Holešov založeno v roce 1948 1. zemědělské družstvo v Alexovicích. Prvním předsedou JZD byl zvolen pan Vojtěch Jurčík. Ve vesnici byl vytvořen Státní statek.

V roce 1965 byl odstraněn hostinec Singularistů a četnická stanice.

V roce 1976 se budují ve velkém komunikace - chodníky, vysazuje zeleň do dnešní podoby. Vysázeno bylo na 2000 ks okrasných dřevin a stromů.

V roce 1977 byla zrušena jednotřídní škola a byla přeměněna na MNV, nyní OÚ. 1988 bylo započato s přípravnými prácemi pro novou stanici ČSD - jen výhybna je v hodnotě asi 5 000 000 Kč.

Dnes je v obci 92 popisných čísel, ve kterých žije 317 obyvatel. K obci patří osada Alexovice a samoty Dovrtěl, Beneš - Kamenický mlýn, statek Mansko byl zbourán.

V roce 1985 byla provedena integrace obce, při které byla obec přičleněna pod MěNV Holešov. V roce 1989 byl znovu zřízen OÚ a byla provedena privatizace zemědělství.

Mezi nejstarší rody v obci patří rod Chytilů, Rozsypalů, Lochmanů, Fuksů, Stratilů, Lochmánků a Zapletalů.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.trebetice.cz/, na kterých najdete další informace.