Kroměříž

Kroměříž

Město Kroměříž vzniklo a rozvíjelo se v místě s výhodnou geografickou polohou a velmi příznivými přírodními podmínkami, na nížinné ploše břehů toku řeky Moravy. Směrem na východ se otevírá úrodnému střednímu Pomoraví, ostatní pahorkatinové okolí vytvořilo přirozenou hranici prvních lidských sídel.

Údolní zářezy v pahorkatinách vymezily vznik přirozených komunikací, na kterých se vytvářely v raně historických dobách obchodní cesty a stezky. Jejich přínos pro Kroměříž a okolí nebyl jen hospodářský. Byly cestami setkávání, vzájemného obohacování a prorůstání kulturních proudů a vlivů.

Zde je střed Moravy; nejen v geografickém slova smyslu. Kroměříž vyrostla v úrodné zemědělské krajině. Neznámý autor národopisné mapy Hané z přelomu 18. a 19. století zakreslil Kroměříž u jižní hranice oblasti, kterou nazval "Terra promissa vulgo sacra Hana" – "Země zaslíbená neboli Svatá Haná".

Dějiny Kroměříže se však ubíraly jinými cestami než tomu bylo u řady podobných českých a moravských měst. Město, vstřebávajíc pokrok a přispívajíc k němu vlastním úsilím, stalo se centrem duchovní kultury a umění. Jeho místo v kultuře a způsobu života má obdobný charakter jako jeho umístění v krajině: je středem do všech stran otevřeným.

Historie
Historické město v krajině, osídlené od počátků dějin. Původní tržní osada na křižovatce obchodních cest se stala v první čtvrtině 12. století majetkem olomouckých biskupů. Slovanská ves byla kolem roku 1260 povýšena na město. Biskupové vybudovali v Kroměříži reprezentační letní rezidenci a umístili v ní správu rozsáhlého majetku diecéze.

Středověké a raně novověké město utrpělo husitskými válkami, v 17. století hlavně švédskými vpády v třicetileté válce. Dočkalo se velkorysé obnovy, historické jádro Kroměříže zůstalo v podstatě uchováno i v průmyslovém období.

Významnou kapitolu dějin města tvoří rok 1848, kdy byl do Kroměříže přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Návrh ústavy s výraznými demokratickými prvky vstoupil do dějin české státnosti a počátků demokracie ve střední Evropě.

Turistické zajímavosti

Farní kostel Blahoslavené Panny Marie
Pochází z ranného středověku, ale po přestavbách je původní částí jen jádro věže. Za autora dnešní stavby z let 1724 - 1736 je považován Ignác Cyrani von Bolleshaus . Půdorysně má vzor v pražském jezuitském chrámu sv.Klimenta a interiér je barokní.

Kostel svatého Jana Křtitele
Původní románský kostel s prvky gotiky, založený johanity při špitále, byl v 17. stol. předán piaristickému řádu. Piaristé přistavěli ke kostelu svou kolej a v roce 1737 začali se stavbou nového chrámu podle projektu biskupského architekta Cyraniho z Bolleshausu (+ 1758). Chrám byl vysvěcen v roce 1768.

Projekt vycházel z půdorysu vídeňského chrámu salesiánek na Renngasse, fasáda vychází ze vzorů vídeňských a pražských a nad vchodem je umístěno sousoší Kristova křtu s adorujícími anděly (olomoucký sochař Ondřej Zahner, 1752). Vynikající interiér je prací předních umělců Moravy a Rakouska ( J. J. Etgens, J. Stern, F. I. Leicher, Michelangelo Unterberger, W. Träger, Jan a Michael Scharterové, Pavel Ramelli ad.). Využitím rokokových a sentimentálních prvků byl zhodnocen interiér v jeden z nejkrásnějších chrámů 18.století na Moravě.

Kostel sv. Mořice
Původní gotický kostel z 13. století založil biskup Bruno ze Šaumburka s kolegiátní kapitulou (se šesti kanovníky, proboštem a děkanem). Archeologické sondy nepotvrdily existenci staršího " předchůdce" Brunovy stavby.

V daném místě prokázaly přítomnost pravěkého osídlení a stopy osídlení z doby lokační (II. polovina 13. století) - tedy z doby založení kapituly. Z hlediska vývoje stavby se jedná o zásadní fakt. Výstavba chrámu byla postupná. Presbytář s dvojicí věží z 13. století byl doplněn po novém zaklenutí presbytáře ve 14. století stavbou vikářské sakristie a parléřovským klenebním systémem.

Obnova po zničení husitskými válkami od r. 1516 (zaklenutí prostou křížovou klenbou), doplnění interiéru, (mensa a portál z r. 1582), byla ukončena stavba barokní mariánská kaple (Bolestná) z r. 1763. Pseudogotická obnova po požáru v letech 1836 - 1848 (F. Jäger, Ant. Arche) dala chrámu dnešní vzhled. Zvenčí je na fasádě kenotaf arcibiskupa Sommeraua-Beckha (J. Gasser z Vídně).

Pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje
Byl postaven v letech 1946 - 48 v byzantském stylu. Měl být upomínkou na rumunské osvoboditele města a na biskupa Gorazda. Ten působil v Kroměříži a později v Praze, kde byl v roce 1942 popraven nacisty za ukrývání účastníků atentátu na R. Heydricha.

Arcibiskupské zámecké víno
Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, umístěné v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1 030 m² a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a na prahu třetího tisíciletí již trvá 735 let. Ve sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Největší sud pojme 19 100 litrů a nejstarší sud je z roku 1805.

Na základě ohlášení je možno připravit prohlídky sklepů s průvodcem, spojenou s ochutnávkou mešních vín, případně s pohoštěním. V naší prodejně při vstupu do vinných sklepů si můžete při své návštěvě zakoupit všechny druhy vín, která vyrábíme také v dárkovém balení. Dodávku vína lze objednat i písemně, telefonicky nebo faxem.

Doporučujeme Vám využít také nabídku služeb vinotéky, která je umístěna v přízemí zámku. Vchod je z nádvoří. Má stejnou otvírací dobu jako zámek. Celoročně lze na objednávku uspořádat v krásných historických prostorách vinotéky také bankety, rodinné a společenské slavnosti.

Ve večerních hodinách lze po dohodě zajistit prohlídku sklepů spojenou s posezením a kvalitním občerstvením. Na přání je možno zajistit i hudební produkci, obsluhu a průvodce v dobových krojích.

Biskupská mincovna
Mincovna na Sladovnách byla budována biskupem Karlem II. z Liechtensteina-Castelcorna hned na počátku jeho vlády v Kroměříži v roce 1665 a v létě roku 1666 byly raženy první mince. Slavnostní chvíle byla, když v roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile ve váze 100 dukátů. V Kroměříži se totiž nerozběhla pouze běžná výroba mincí, ale byli získáni i kvalitní pracovníci, kteří byli schopni plastického ztvárnění aversu a reversu mince či medaile.

Takovým byl např. Kryštof Hoffmann, který v roce 1670 vytvořil portrétní medaili biskupa Karla II. Liechtensteina-Castelcorna, která byla také téhož roku ve váze 20 dukátů vyražena ve zlatě. Dík dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k oceňovaným dobovým platidlům a později k sběratelsky hledaným numismatickým akvisicím. Koncem 18. století byla z příkazu císařovny Marie Terezie činnost Mincovny ukončena.

Od roku 1998 je budova mincovny plnohodnotným článkem v řetězci památkového fondu městské památkové rezervace v Kroměříži. V interiérech mincovny je o kroměřížském mincování vybudována expozice muzejního charakteru, oceňována návštěvníky zejména v těch částech, kde jsou rekonstrukčně představeny nástroje a můžeme říci i stroje, které byly při výrobě mincí a medailí používány. Nadační fond kroměřížské mincovny a město vydává nové pamětní ražby.

Kaple sv. Kříže
Kaple sv. Kříže byla vystavěna ve čtyřicátých letech 17. století a vysvěcena 1. 7. 1654. Po zrušení františkánského řádu byla využívána městem Kroměříž především v souvislosti s přilehlým hřbitovem. Později, když byl hřbitov zrušen a v její bezprostřední blízkosti přistavěn sirotčinec, sloužila především tomuto sirotčinci. V roce 1950 byla odsvěcena a byl z ní odvezen inventář. Po rekonstrukci je v současné době součástí pensionu a je využívána především jako společenská místnost, ve které se konají svatby, koncerty, firemní školení apod.

Masarykovo náměstí
Patří k nejvýstavnějším částem města. Dominantou je barokní kostel sv. Jana Křtitele, který díky své jednotné výzdobě patří k významným památkám 18. století na Moravě. V těsné blízkosti je budova Justiční akademie, původně německá reálka, později učitelský ústav, postavená v letech 1875 - 1877 v neorenesančním slohu, před kterou stojí socha T. G. Masaryka. Rohová stavby gymnázia z roku 1889 - 1890, který má u hlavního vchodu instalovánu pamětní desku s portrétní bustou zakladatele Pěveckého sdružení moravských učitelů Ferninanda Vacha, tvoří plynulý přechod na Milíčovo náměstí.

Milíčovo náměstí
Na Milíčově náměstí upoutá pozornost budova Nadsklepí postavená na konci 19. století právovárečnými měšťany nad pivovarskými sklepy. V nedaleko stojícím domě č. 489 byla od roku 1789 první česká škola v Kroměříži vedená učitelem Františkem Mirovítem Lorencem.

Riegrovo náměstí
je nejstarším v Kroměříži. Je pojmenováno podle politika a učence Františka Ladislava Riegra, který zde bydlel v jednom z měšťanských domů v době zasedání říšského sněmu v letech 1848 - 1849. Architektonickou dominantou náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie. Vedle kostela je pěkná barokní stavba děkanství. Za pozornost stojí barokní kašna před kostelem a především sloup sv. Trojice (morový), z roku 1725.

Sněmovní náměstí
Na Sněmovním náměstí se nachází komplex Arcibiskupského zámku a k němu přiléhající Podzámecké zahrady. Svým názvem připomíná jednání poslanců ústavodárného říšského sněmu v prostorách zámku v letech 1848 - 1849. Poslední dochovanou městskou branou, tzv. Mlýnskou, lze odtud projít k biskupské mincovně.

Stojanovo náměstí
pojmenované podle olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana (1851 - 1923), je situováno do jedné z nejstarších částí města. Nachází se zde kostel sv. Mořice, budova probošství z roku 1607 a tzv. stará vikárka s dochovaným renesančním jádrem. Toto malé náměstíčko doplňují pozdně barokní domy kanovníků a vikářů.

Velké náměstí Kroměříž
Je srdcem historické části města Kroměříž. Bylo založeno olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu v druhé polovině 13. století jako nové tržiště o rozloze 1 ha. Dominantou náměstí je barokní mariánský sloup, který byl postaven po morové epidemii v roce 1680. Zajímavá je také kašna z roku 1655 vybudovaná jako součást vodovodního systému města. Nejvýznamnější budovou na náměstí je radnice. Měšťanské a kapitulní domy s podloubími si dodnes povětšinou dochovaly raně barokní fasády i typickou renesanční dispozici.

Květná zahrada
Součástí přestavby města, zničeného v polovině 17. století válkou, se stal Libosad, postavený italskými architekty Filibertem Luchesem a Giovannim Pietrem Tencallou za hradbami města na neúrodné půdě pro potěchu všech uměnímilovných hostů. Na 16 ha byla vystavěna italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech, s 244 m dlouhou galerií soch antických bohů a postav historie a bájí, s centrálním rondelem Rotunda v geometrickém středu oslavujícím svou výzdobou vodní živel a umění štukatérů, sochařů a freskařů.

Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století tvoří Čestný dvůr klasicistního typu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý a Tropický skleník) se mimořádně cennou sbírkou tropické a subtropické flóry. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám občanů města i návštěvníků z domova ciziny. Celý komplex byl v roce 1998 pro svou dochovanou historickou i slohovou autenticitu architektury i krajinných a zahradních úprav v mimořádné slohové kvalitě a čistotě jako příkladný soubor ovlivňující rozvoj krajinářské architektury v Evropě, zapsán na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO.

Podzámecká zahrada
Z původní zahrady plné ovoce, zeleniny a květin, zásobující zámek v 15. století a přestavbě po třicetileté válce na zahradu, barokním stylem tvořící vstupní prostor do biskupské rezidence, se dalším vývojem stal krajinářský park o rozloze 64 ha. Rybníky, vodoteče, romantické stavby, bohaté zastoupení vzácných stromů z celého světa i koutek živé přírody, systematicky budovaný do konce 19. století, slouží dnes občanům města i návštěvníkům, zvláště v horkých letních dnech. Procházky parkem odhalují nové pohledy i na město, květiny a stromy vytvářejí pohodu, tak potřebnou v dnešní době.

Dům rodiny Svobodové
V tomto domě žil se svou rodinou armádní generál a později prezident Ludvík Svoboda. Připomíná to pamětní deska na fasádě domu.

Muzeum Kroměřížska
Umístěné v domě č. 38, původně renesanční budova s klenbami a portálem, vybudovaná r. 1609 kardinálem Františkem z Dietrichsteina v protobarokním slohu ze dvou domů s bohatou historií ( 1636 - 1643 jezuitský seminář, pak vrchnostenský kapitulní dům biskupské správy). Sídlo Muzea Kroměřížska.

V sídle muzea na Velkém náměstí jsou pro návštěvníky připraveny dvě velké stálé expozice:

Památník Maxe Švabinského
Slavného kroměřížského rodáka. V šesti sálech „Památníku" se lze seznámit s průřezem celým dílem M. Švabinského. „Památník" po náročné rekonstrukci a reinstalaci uspokojí i nejnáročnější návštěvníky.

Druhá expozice je archeologicko-přírodovědná „Příroda a člověk"
V objektu jsou i výstavní prostory, kde probíhají krátkodobější výstavy, výtvarné i muzejní, ale i výstavy s programy pro školní děti a mládež. Jsou to:
- rozsáhlá „Galerie v podloubí"
- Malá galerie
- Výstavní síň Portál

Mezi další objekty muzea patří:

Zámek Chropyně
Půvabný lovecký zámek v sousedství velkého rybníka. Rytířský sál s kazetovým stropem a erby Fürnstenbergů a v něm velká sbírka zbraní chladných i palných z 30leté války. Ječmínkův sál, kde je stále prostřeno pro návrat hanáckého krále.

Expozice z dějin města počínaje pravěkem. Zemědělství, rybnikářství, lidová kultura.
Expozice chropyňského rodáka Emila Filly – je v rekonstrukci.
V liché roky Hanácké slavnosti.

Rymice u Holešova - (soubor staveb lidové architektury)
Doškové chaloupky s vybaveným interiérem, sedlářská a kovářská dílna, větrný mlýn, to vše můžete navštívit s průvodcem v Rymicích u Holešova.

Větrný mlýn Velké Těšany
Dřevěná dvoupatrová stavba se sedlovou střechou a mohutnými lopatami je výraznou dominantou v krajině. Při prohlídce se seznámíte s funkcí mlýna.

Radnice
Nejvýznamnější budovou na Velkém náměstí je radnice postavená v letech 1150 až 1611. Základ nynější podoby získala díky biskupu Františku z Dietrichsteinu. Původně jednopatrová budova byla několikrát stavebně upravována, v pol. 19. stol. pak doplněna o druhé patro, balkon v průčelí 40 metrů vysoké věže a dvouramenné schodiště. Hodiny na věži jsou z počátku 17. století. Vrchní ciferník ukazuje hodiny, spodní minuty. V přízemí je do zdi druhotně zasazena pamětní deska biskupa Karla II. Lichensteina jako doklad renovace v 60. letech 17. století. Radnice je dnes sídlem městského úřadu.

Regentský dům
Vznikl spojením původně dvou renesančních domů s jednotnou raně barokní fasádou. Renovace roku 1950 odkryla původní sgrafita z konce 16. století, jež umožňují si představit vzhled kroměřížských renesančních fasád.

Vrchnostenská sýpka
Podle projektu G. P. Tencally byla postavena až po jeho smrti v roce 1714. Koncem 18. stol. byla upravena stavitelem J. A. Grimmem do dnešní podoby. Typická architektura Tencallovských staveb (vpadlé pilastry, řada okenních os), na bočním štítu nápis o vybudování za arcibiskupa Wolfganga kardinála ze Schrattenbachů.

Arcibiskupský zámek
Je dominantou historického města Kroměříže a hlavním magnetem návštěvníků památkové rezervace.

Komplex zahrad a zámku v Kroměříži byl právem zařazen od roku 1995 mezi Národní kulturní památky České republiky a od prosince 1998 zapsán na Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesto-kromeriz.cz/uvod.asp?modul=navstevnik&map=0, na kterých najdete další informace.