Rymice

Rymice

Obec Rymice se nachází v rovinatém terénu 5 km severozápadně od Holešova v nadmořské výšce 214 m n. m. na rozloze 552 ha. V současné době mají Rymice 555 obyvatel.

Historie
První doložená písemná zpráva o obci pochází z roku 1353, kdy Záviš z Dobrotic nechal zapsat ze svého podílu v Rymicích 150 kop grošů věna své manželce Markétě. V následujících staletích měnily Rymice často majitele. V roce 1448 se uvádí Jan z Morkovic, který v roce 1464 prodal veškerý majetek Prokopovi z Prusinovic. Mezi nejznámější majitele Rymice patřil Albrecht z Valdštejna, který se v roce 1609 oženil s majitelkou rymického panství Lukrecií Nekešovou.

V polovině 17. století patřily Rymice řádu jezuitů v Olomouci. Po jeho zrušení studijnímu fondu, od kterého Rymice koupila za 77 000 zlatých holešovská hraběnka Erdödyová. V Rymicích stával v části obce zv. Holajka svobodný zemanský dvůr, který patřil slezskému šlechtici Janu Arnoltovi z Jankovic. Příslušníci jeho rodu jsou pohřbeni v kryptě pod zdejším kostelem. V polovině 19. století byl v obci vybudován jeden z prvních cukrovarů na Moravě, který v té době zaměstnával 6 úředníků a 60 dělníků. Ročně se uvařilo asi 1 400 q cukru, na jehož výrobu bylo zapotřebí 40 000 q cukrové řepy. V roce 1858 cukrovar zanikl.

Zajímavosti
Dominantou obce je tvrz z 2. pol. 16 století, kostel sv. Bartoloměje z roku 1786, budova školy postavená v roce 1893. Dále stavby lidové architektury s větrným mlýnem, představující způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Interiéry jsou vybavené tradičním inventářem kuchyní, světnic a hospodářských místností. K vidění je dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím.

Skanzen
V Rymicích se nachází areál památek lidového stavitelství východní Hané. Vesnická stavení rekonstruovaná v sedmdesátých letech představují způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Návštěvníci si mohou prohlédnout interiéry domů vybavených tradičním inventářem kuchyní, světnic a hospodářských místností. K vidění je také dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím.

Z blízkých Bořenovic byl přenesen a v devadesátých letech rekonstruován větrný mlýn holandského typu, jehož ramena je možno nastavovat podle směru větru otáčením celého objektu na nosné konstrukci zv. beran. Rychlost otáčení lze regulovat přidáváním či odebíráním tzv. plachet, dřevěných desek zavěšovaných na ramena. Všechny domy v areálu jsou postaveny tradiční technologií dřevěného srubu opatřeného hliněnou omítkou, nebo z nepálených cihel, střechy mají krytinu ze slaměných došků. (Vesnická kovárna je z důvodů bezpečnosti proti ohni kryta střechou ze štípané břidlice).

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.rymice.cz/, na kterých najdete další informace.