Přílepy

Přílepy

Tam, kde hanácká rovina zabíhá na holešovsko a setkává se z Hostýnskými horami, leží obec PŘÍLEPY. Rozkládá se na jižní stráni zmíněného pohoří a tvoří poslední výběžek Karpat v nadmořské výšce 280 m, ve vzdálenosti 2,8 km od města Holešova.

Historie
Původní obydlí našich předků v pohanských dobách v 7. století za vlády Bořivoje I. se připomíná za současnou obci u potoka "Mojena". Tato osada nesoucí název po zakladateli se jmenovala "Hynčina". Vlivem pustošení uherských kmenů, kdy lidé prchali až na blízký "Hrádek", osada nakonec zcela zanikla. Vykopávky v těchto místech přinesly jen malé zbytky střepů, zdiva a náznaky pohřebiště. V 50. letech se o zjištění dávné minulosti pokoušel prof. Jančík z Holešova.

Současné Přílepy jak uvádí "Zemské desky" v Olomouci, vznikly za vlády Přemysla Otakara II. v roce 1278. Majitelem této osady, neboli dvora byl Jindřich z Přílep. Na místě současného zámku, o kterém bude podrobněji psáno dále, stávala v tu dobu tvrz. Ani v této době (1643) však neustávaly pustošivé výpravy švédských vojsk. Lidé si dávali o nich znamení zapálenými ohni na "Hradě" v Přílepích do okolí na hrad Lukov nebo Buchlov. Přesto lidé kraj neopustili a dočkali se příznivějších časů. Obec to však byla velmi malá, neboť ještě v roce 1778 čítala 35 domků rozložených kolem současné návsi ve tvaru podkovy nad zámeckou tvrzí, mlýnem u potoka "Mojena" a pár chalupami v "Hačkách".

Turistické zajímavosti

Stavení v obci
V minulosti, tak jako v celém okolí se stavěly domky z nepálených cihel zvaných koty nebo vepřovice. Chalupy se zpravidla stavěly na poskládaných kamenech z uhnětených cihel. Tyto se vyrobily z hlíny, promíchali řezanou slámou a plevami. V dřevěné formě dostaly tvar a nechaly se vysušit sluncem. Maltou byl obdobný materiál. Krytinou byly především došky z režné slámy výjimečně dřevěný šindel. Krytina těchto starých domů, především u hlavní silnice a návsi se za léta změnila, avšak některé zdi jsou po staletí v těchto obývaných domech doposud.

Slaměné střechy způsobily, že v roce 1883 byl v Přílepích největší požár, kdy vyhořelo celé "Záhumení". Dochové chalupy v těsné blízkosti začaly hořet jedna po druhé. Při rekonstrukcích těchto domků v současnosti je vidět značně ohořelé trámy z této doby. Pálené cihly, které nahradily dřívější, se vyráběly v parní cihelně "Pokorný" v Holešově a dále v Žopích. Ostatní hospodářská stavení jako chlévy, stodoly a sýpky na tom nebyla jinak.

Řada stodol byla téměř celá dřevěná. Podlahy byly hliněné, zatažené "kravincem" a to i ve stodolách, či půdách. Stáje pro dobytek byly v těsné blízkosti s obydlím. Širší kamenné náspy oddělovaly chlévy od otevřených hnojišť. Přetékající močůvku a odtoky ze silážních jam se nikdo zvláště nazabýval, tak jako tomu bylo u studní, které byly též v těsné blízkosti těchto znečisťujících zdrojů. Studny byly po svém obvodu celé vyskládány kameny tak dovedně, že se i při větších hloubkách nesesuly.

V kuchyních byla hliněná kachlová kamna zpravidla spojená s pecí, na které se spalo. Ještě v 60 letech minulého století se v pecích někde pekly vdolky např. při mlácení. Větší hospodářství vyžadovala pomoc čeledi. Tito, až na výjimku spávali v létě na seně a v zimě v maštalích u koní nebo u krav.

Zámek
Historie přílepského zámku sahá hluboko do 17. století, kdy tvořilo ves 20 domů a zemi vládla Marie Terezie. Zámek v průběhu staletí vystřídal mnoho významných i méně významných majitelů.

Mezi významnější patřili manželé Komínkovi, kteří nechali postavit naši nejstarší památku - kříž na návsi z roku 1763. První zmínky o rodu Seilernů jsou z roku 1778, kdy nastoupil do Přílep Kristian Augustin Seilern, který vlastnil též lukovské panství.

Nejvíce je však do historie zapsán Karel Maxmilián (*1825,+1905) a jeho syn Julius (*1858,+1932), za jejichž působení prodělalo sídlo nejvýznamnější úpravy. Laboratorka, konírna a zámecký park vznikají v roce 1852 a v roce 1885 dostala budova dnešní podobu. Posledním příslušníkem rodu žijícím na zámku byla vdova po Juliu Seilernovi, která zde žila až do roku 1948 kdy odchází do Bavorska, kde v roce 1952 umírá.

Vysídlením Seilernů po II. světové válce začína novodobá historie zámku. Pro zámek nebylo zprvu využití. V roce 1947 zde byla zřízena ozdravovna a domov učňů. V té době se zde promítalo kino a konaly se taneční podniky v parku. Od roku 1955 začal provoz porodnice a poté ženské nemocnice, která byla začátkem devadesátých let zrušena.

V současnosti je celý areál areál majetkem obce Přílepy.

Náves, kříž, zvonice
Stará náves nad zámkem má tvar podkovy. Uvnitř stojí zvonice jejímž srdcem je zvon z roku 1921, který zhotovil brněnský zvonař Matoušek (28. 10. 1921). Původní dřevěná zvonice stála na čtyřech sloupech a její zvon zabavila rakouská armáda pro vojenské účely. Návsí protékala strouh, v níž se namáčel len a brodily se koně. Pod zvonicí stojí v stínu čtyř lip nejstarší památka naší obce. Je jí kamenný kříž se sousoším z roku 1764.

Kříž nechali vystavět hrabata Marie a Rudolf Komínkovi, kteří vlastnili přílepské panství v letech 1758 - 1778. Na barokním podstavci kříže je umístěn mohutný tak zvaný alianční erb, na kterém jsou umístěny dva vejčité štíty patřící tehdejším vlastníkům panství. Na levé straně je to erb Jana Rudolfa Komínka z Engelhausu na němž je znázorněna věž a půlorlice , na levé straně pak erb jeho první manželky Marie Sylva de la Fosse tvořený kotvou a kvítky po stranách. Sousoší tvoří tři sošky světců rozestavených na podstavci okolo vysokého kříže, mezi nimiž je zvýrazněn svatý Vendelín s ovečkou ležící u nohou. Konávalo se zde modlení a odcházívalo odsud procesí na svatý Hostýn.

Lesní kaple
V trati "Hůrka" - les nad obcí, kde v těsné blízkosti probíhá hranice s katastrem Lukoveček, byla za působení pravděpodobně Karla Max. Seilerna postavena kaplička zasvěcená Panně Marii Svatohostýnské. Konají se zde "májové" bohoslužby na Floriánka a pak modlení o nedělích. Kaple je obcí i místními občany stále udržována. Byla opravována v roce 1990 i v roce 2002, kdy nastalo zpevnění zdí a oprava fasády.

Tato významná památka, lesní kaple Panny Marie Svatohostýnské nad obcí, byla vystavěná v roce 1882. V kapli se během léta konají pobožnosti a bohoslužby sloužené kněžími holešovské farnosti. Původní trojdílný oltář byl poškozen při vloupání a historicky cenné obrazy z něj byly vyřezány a ukradeny. Dnes je ve středovém rámu oltáře umístěn obraz Panny Marie s Jezulátkem a reliéfem modlícího se Krista. Kaple je vybavena převážně z darů místních občanů. Kaple je v péči místní organizace KDU - ČSL. Každoročně v květnu se zde koná pouť "Na Floriánka". V roce 2002, se při příležitosti návštěvy Přílep zúčastnili této události taktéž poslední potomci hrabat Seilernů žijící v Bavorsku.

Z nejstarších památek v obci je kamenný kříž se sochami a erbem z roku 1763-4, kde se po staletí konalo modlení. Z návsi se též odcházelo na pouť na sv. Hostýn a to vždy na sv. Floriana (patrona hasičů) 4. května. Poslední procesí bylo v roce 1948. U kříže byly staré lípy. V roce 1952 byl kříž přemístěn o pár metrů výše, aby mohla býti rozšířena cesta. Přesun prováděl pan Rudolf Nedbal za pomoci místních zedníků. V původním základu byla nalezena kulatá schránka, v níž byly údaje z doby stavění kříže v roce 1763. Tato kovová schránka byla doplněna o zprávy současné (1953), opětovně zatavena cínem a vložena do nového základu. Uzavření schránky prováděl zámečník pan Jindřich Podola.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.prilepy.cz/, na kterých najdete další informace.