Kurovice

Kurovice

Současnost
Obec Kurovice se nachází v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, cca 9 km východně od města Kroměříže a asi 17 km na severozápad od Zlína. Přímo ve vesnici najdeme hned několik turisticky zajímavých objektů - ať už je to historicky cenná goticko-renesanční tvrz či kostel sv. Kunhuty s náhrobky šlechtických rodů.

Území obce Kurovice spadá do mikroregionu Hostýnských hor. Charakter katastru obce je spíše agrární. Pro krátkodobou rekreaci postačují služby a vybavení přímo v obci. Za tímto účelem jsou využívány: sportovní hřiště, procházkové trasy v okolí obce, nebo soukromé ubytování a rekreace. Provozování dlouhodobější rekreace se předpokládá mimo katastr obce Kurovice - spíše tedy v rekreačních areálech nedalekých Hostýnských vrchů. Pro pěší turistiku nejsou v katastrálním území obce značené turistické trasy.

Historie
Ves Kurovice se připomíná v roce 1276, kdy byla lénem olomouckých biskupů, kteří zde měli v blízkosti kostela tvrz. Po Kurovicích se tehdy psal Zášit z Kurovic. Vladycký rod se v Kurovicích uvádí již ve druhé polovině 13. století. Poslední dědičný vlastník Beneš Hus (a jeho matka Gertruda) prodali roku 1339 Kurovice s Třeběticemi olomouckému biskupovi Janovi. Kurovice pak byly manským statkem olomouckých biskupů, kteří jej drželi, a znichž Jaroslav současně sloužil na Šternberku jako purkrabí. Ješek ze Šternberka se před rokem 1385 pod záminkou pohledávek vůči Jaroslavovi zmocnil tvrze a jejího příslušenství a roku 1390 mu ji i s manskou polovinou Holešova biskup udělil lénem.

Příslušnost Šternberků ke katolickému táboru zapříčinila, že husité v letech 1423-1424 tvrz zničili. Zdá se, že před rokem 1447, kdy se uvádí jako zámek, byla už v kvalitní formě obnovena. K poškození tvrze došlo znovu v česko-uherských válkách a na následnou opravu navázali od roku 1499 (synové Haška z Vrchlabí) bratři Vilém, Kuneš a Jan z Vrchlabí, kteří Kurovice přijali od biskupa Stanislava Thurzy. Bratři zahájili výraznou postupnou přestavbu původní tvrze (jež se nacházela ve špatném stavu) na pozdněgotickou trojkřídlou tvrz. Také ji obehnali hradbami a valy. Tato znovuvýstavba tvrze je doložena několika erby pánů z Vrchlabí (v pokojích prvního patra tvrze). Dokončil ji před polovinou 16. století Oldřich z Vrchlabí. Plně převládala obytně-reprezentační funkce, takže nový vstup síní na severu dovolil vcházet jen pěším, a hospodářsko-provozním účelům sloužil výhradně dvůr severovýchodně od tvrze. Rod z Vrchlabí držel Kurovice v letech 1482 - 1565.

V roce 1565 získal od biskupa Viléma léno Jáchym Zoubek ze Zdětína, podkomoří Markrabství moravského, a nechal zaklenout několik místností severního a jižního křídla.

Na stropě jednoho z nově vybudovaných sálů je dosud dochován dochován jeho erb a nápis: IOACHIM-ZABVEK-ZE-ZDIETINA-A-NA-MOSSTIENICI-KOMORNIK-PRAWA MENSSIHO. Možná až jeho syn Jan Bohuslav zřídil okolo roku 1580 v patře renesanční lodžii. Erb Jana Bohuslava spolu s erby Anny ze Zástřizl a Kunky z Korotína jsou na desce z roku 1582 v boční zdi lodi na evangelní straně zdejšího kostela sv. Kunhuty. V roce 1603 získal manský statek, tvrz, dvůr a ves Kurovice, spolu s Třeběticemi za 15 000 zlatých Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic.

Na počátku třicetileté války tvrz dvakrát dobyli Valaši. Po Bílé hoře náležely Kurovice knížeti Václavu Frant. Eusebiu z Lobkovic, který dostavěl kolem roku 1630 druhé patro tvrze. Nad vchodem do pokojů v druhém patře je erb tehdejšího lenního pána kardinála Ditrichštejna. V 17. století zde byl také pivovar. Spolu s Holešovem koupili Kurovice s tvrzí roku 1651 Rottalové a u Holešova zůstala až do roku 1936. Most přes příkop byl odstraněn v 19. století. Na přelomu 19. a 20. století byla tvrz využívána jako byt správce a byt hospodářského služebnictva, ostatek pak jako panská sýpka. V nedávné minulosti pak sloužila pro potřeby Jednotného zemědělského družstva. V osmdesátých letech 20. století pak byla tvrz převzata Muzeem v Kroměříži s úvahami o velké rekonstrukci a památkové obnově celého objektu. V současné době je objekt opuštěný a hledá se jeho využití.

Obec Kurovice se nachází na rovině, v jihozápadní části okresu Kroměříž ve Zlínském kraji. Rozkládá se po obou stranách silnice III. třídy vedoucí z Tlumačova do Zahnášovic. Obec původně náležela vladyckému rodu "z Kurovic", první zmínky o Kurovicích pocházejí ze 13. století.

Z hlediska urbanistického jako celek působí obec dobře. Z dálkových pohledů se jeví jako shluk domů v rovinném terénu.

Obec má dvě významné dominanty, a to kostel sv. Kunhuty a zámek - bývalou kurovickou tvrz. Obslužnou páteř obce tvoří dvě silnice III. třídy, které se v jižní části obce kříží. Zástavba bezprostředně navazuje na takto vytvořenou dopravní kostru ve formě spojení staveb s funkcí obytnou i hospodářskou. Území obce Kurovice spadá do mikroregionu Hostýnských hor.

Charakter katastru obce je spíše agrární. Pro krátkodobou rekreaci postačují služby a vybavení přímo v obci. Za tímto účelem jsou využívány: sportovní hřiště, procházkové trasy v okolí obce, nebo soukromé ubytování a rekreace. Provozování dlouhodobější rekreace se předpokládá mimo katastr obce Kurovice - spíše tedy v rekreačních areálech nedalekých Hostýnských vrchů. Pro pěší turistiku nejsou v katastrálním území obce značené turistické trasy.

Turistické zajímavosti

Kulturní památky místního významu
V obci se nacházejí následující evidované nemovité kulturní památky:
1. TVRZ (ZÁMEK)
2. FARNÍ KOSTEL SV. KUNHUTY
3. KŘÍŽ NA HŘBITOVĚ

Dominanatou Kurovic je kostel sv. Kunhuty v centrální části obce (na návsi), který je patrný i z dálkových pohledů. Dále je nápadný zámek - tvrz. Objekt zámku (tvrze) je v současnosti ve velmi špatném stavebně technickém stavu a není využíván. Bude provedena nutná údržba, aby byl objekt zakonzervován a zachován tak pro současné i budoucí obyvatele obce i její návštěvníky.

Zástavba obce z velké části zachovává tradiční charakter, v některých objektech jsou přítomny fragmenty starších architektur. Pozornost si zaslouží kříž před kostelem, pomník zemědělce vedle Národní školy a budova Národní školy. V obci nalezneme také charakteristické usedlosti, vypovídající o způsobu hanáckého lidového stavitelství (domy č. p. 6, 7, 9, 14, 25, 53, 82, 87).

Vlastní zastavěná část obce se nachází v severní části kurovického katastru. Zastavěná část obce je lemována plochami sadů a zahrad, na které bezprostředně navazují plochy orné půdy. Kurovice lze charakterizovat jako návesní ulicovku s řadovou zástavbou tradičních usedlostí. Po stránce architektonické odpovídají obytné objekty v obci typu vesnické zástavby.

Veřejná zeleň je v obci zastoupena parčíkem na návsi a na plochách lemujících komunikace v průtahu obcí (předzahrádky před obytnými domy). Veřejná zeleň doplňuje i objekty občanské vybavenosti.

Dá se říci, že v detailu obec vykazuje některá disharmonická a neuspořádaná místa. V obci si původní obytné i hospodářské objekty dodnes většinou podržely historickou stavební čáru, nepopírají původní typ lidové architektury, respektují měřítko a zapadají do okolní krajiny. Nová zástavba vznikala v jižní části obce v návaznosti na silnici III. třídy. Nová zástavba s použitím šikmých střech odpovídá typu vesnické architektury a jepoměrně citlivě přizpůsobena okolnímu prostředí obce. V obci se setkáváme pouze ojediněle s objekty zastřešenými plochou střechou, jež ostře kontrastují s původní venkovskou zástavbou. Jedná se především o objekt prodejny potravin ve spojení s pohostinstvím a kulturním domem.

V oblasti Kurovický lom na kopci Křemenná, asi 1,5 km jižně od obce Kurovice bylo Nařízením Okresního úřadu Kroměříž vyhlášeno chráněné území - přírodní památka.

Stěnový lom byl založen k těžbě jílovitého vápence, v současné době je těžba v lomu ukončena. Starší vytěžené plochy byly v minulosti částečně zavezeny hlušinou, prostor lomu byl z větší části ponechán přirozenému vývoji. V místech hlavní těžby se nacházejí strmé skalní a suťové svahy, lemová část lomu je porostlá lesem. Rozsáhlá prohlubeň vzniklá těžbou se naplnila srážkovou a průsakovou vodou a vzniklo jezírko, ve kterém se vyskytuje řada chráněných druhů obojživelníků. Významnou část lokality představují plochy charakteru lesostepi s výskytem silně ohrožených plazů (ještěrka obecná, slepýš křehký).

Kurovický lom je rovněž unikátní geologickou lokalitou, která je využívána k výzkumu Českým geologickým ústavem, pro výuku psluchačů geologie našich univerzit a je i lokalitou prezentovanou při mezinárodních geologických konferencích. Výše uvedeným nařízením je vzhledem k výskytu chráněných živočichů v jezírku zakázáno koupání (možná pokuta až 5000 Kč), dále zde není možné táboření a zakládání ohňů, je zakázán vjezd všech druhů motorových vozidel. Současně upozorňujeme, že prostor lomu je soukromý majetek podniku Českomoravský cement a.s., kam je vstup zakázán. Pobytem v lomu se každý vystavuje rovněž nebezpečí úrazu, protože stěny nejsou nijak zabezpečené, dochází k uvolňování kamenů (a to i na stěnách pod hladinou jezírka).

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kurovice.cz/, na kterých najdete další informace.