Zahnašovice

Zahnašovice

Historie
Když  r. 1131 přenesl olomoucký biskup Jindřich Zdík biskupské sídlo od kostela sv. Petra ke  kostelu sv. Václava, nařídil sepsat všechny statky patřící k jednotlivým kostelům, dle tohoto seznamu náležel přerovskému arcijáhenství lán v Zahnašovicích.

R. 1391 byly Zahnašovice majetkem olomouckého kostela, poté co téhož roku vyloučil olomoucký kanovník Jaroslav z církve všechny, kteří ztýrali zahnašovského rychtáře Štěpána. Ve stanovách olomoucké kapituly z r. 1382 se připomíná, že kostel sv.Mořice ročně dávati má 28 hřiven grošů kanovníkovi, jenž držel prebendu v Zahnašovicích. Zahnašovice se pak nepřipomínají až do r. 1470, kdy je král Jiří i s Míškovicemi dal v léno Albrechtovi Kostkovi z Postupim, jenž je ale již  po 2 letech pustil manželovi sestry své Anny Ctiborovi z Ledské. Od r. 1604 již byly Zahnašovice součástí panství holešovského.

Před 30letou válkou zde bylo 26 domů (lán, 7/8 I., 16 ¾ I., 4 5/8 I. a 4 ½ I.). Za války zpust půllán Kafkovský a r.1657 půllán Jakuba Soukupa, takže r.1673 bylo usedlých 24 (celolán s 88 měřicemi Jury Odložila dříve Václava Kuláška, 7/8lán Tomáše Gaye dříve Jury Kristínka. 16 3/4l. po 66 meřicích, 4 5/8l. po 55 měřicích, 2 1/2l. po 44 měřicích) s 1 529 měřicemi polí.

R. 1749 měla ves 31 domů a při nich 1 617 měřic polí, 1 měřic zahrad a luk na 13 v. sena. Obci náležely pastviny: Křtěnec (15 měřic), Smuha (40 měřic), Pastvisko (40 měřic), Olší (24 měřic) a louka Vlačuva. R. 1834 bylo zde 52 domů, 339 obyvatel, r. 1900: 63 domů 500 českých a katolických obyvatel, r. 1921: 78 domů, 486 českých obyvatel, z nichž bylo 480 katolíků, 5 českobratrských evangelíků a 1 občan československé církve.

Z katastru bylo 520 ha polí, zahrad 4 ha, luk 8 ha a pastvin 4 ha v tratích: Záhumeničky, Nivky, Padělky, Vlačuva, Žabínek. Doubravky, Za úlehlama, Za hraničkou, Pod hraničku, Včelín, Muřiny, Za příkopy, Hájky, Mezičky, Olší, Kobylák, Záhoří, Vinohrádky, Křtěnce, Smuha, Desátečny, Paplovce, Pololán do vlastnictví a dědičný šenk byl za 200 zlatých ročně udělen 1747 Václavu Konečnému (č. 18), fojtem byl t.č. Jiří Miklík (č. 40). Fojtství nebylo dědičné, nýbrž dočasně bývalo od vrchnosti udělováno, - tedy svěřené či osobní.

Kostelem patřila osada do Holešova. Počátkem 17. stol. dostával farář holešovský určitého desátku 33 kop žita a tolikéž ovsa. Vytýkaný desátek ze pšenice, žita (rži), ječmene a ovsa dávali jen někteří občané. R. 1616 vytklo se: 4 kopy pšenice, 2 kopy žita, ovsa 6 kop a mandel, ječmene mandel. R. 1617 vytklo se ny nivkám vedle manských rolí, na dílcích k Holešovu a na Smuze 11 kop pšenice, 14 kop rži, ječmene kopa. Za dovezení tohoto desátku dával farář spropitného 8 a více grošů. R. 1750 dával každý usedlý desátku určitého kopu a 15 snopů pšenice a tolikéž ovsa, vytýkaný dával se ze tří polí: z Muřiny od Holešovska, z nivky od pastviska a z nivy od Vlačuvy.

Do r. 1789 chodily děti do ludslavské školy. Toho roku se dožadovali, při školské komisi dne 9. března konané v Ludslavicích, zástupci obce zahnašovské vlastního učitele a školy, poukazujíce na vzdálenost a špatné cesty. Jejich  žádosti bylo vyhověno poté, co se zavázali, že obec vlastním nákladem postaví školu dle předpisu, tj. jednu světnici pro učírnu a oddělený byt pro učitele, a že učiteli bude vyplácet 50 zl. ročně a dodávat zdarma na počátku škol. Roku 4 sáhy dřeva. Původní budova byla r. 1871 přestavěna a r. 1914 nákladem 30 000 K přístavbou rozšířena. Déle zde jako učitelé působili: Antonín Knotek (vysloužilý desátník) 1815-23, Jos.Pirkl: 1824-60, Alois Sakel: -1871, Fabián Nedbal: - 1877, Florián Konečný: -1910), poté Antonín Rohan.

Obyvatelé se živili hlavně rolnictvím. Byli zde také 2 krejčí, 2 kováři, kolář, sedlář, řezník, košíkář a 2 obuvníci. V obci byly 2 hostince a 1 obchod se smíšeným zbožím. Obci, jež měla r.1775 na 141 m. pastvin, náležela škola, domek (č.58), 19 ha polí, ½ ha lesa a 2 rybníky. Spravoval ji starosta, 3 radní a 8 výborů. Spolky: Hospodářský Rozkvět, Kostelní katolické družstvo, Sdružení venkovské omladiny, Hasičský, Domovina a Otčina.

K obci patřily dva rybníky a skála, kde vesničané těžili kámen na stavbu obydlí a hospodářských stavení, nedaleko byl hliník k těžbě hlíny na výrobu cihel vepřovic. Po jeho vytěžení zde bylo vybudováno malé hřiště. Další hřiště bylo vybudováno na západním okraji obce. Až do r.1953 byly Zahnašovice  přímo spojeny s Holešovem. Po výstavbě letiště, které leží mezi Holešovem a Zahnašovicemi, byla tato silnice zrušena a Zahnašovice jsou s Holešovem spojeny přes  Všetuly. V r.1955 byl za jižním okrajem obce vybudován nový hřbitov a byla započata výstavba areálu zemědělské výroby.

Současnost
Řešené území k. ú. Zahnašovice leží na severovýchodním okraji kroměřížského okresu, jižně od Holešova, kde dochází ke křížení dvou významných směrů. Jedná se především o dopravní osu okresu Kroměříž ve směru západ – východ a o spojení Zlín – Přerov ve směru sever – jih. Směr jihozápad – severovýchod lze považovat za hlavní urbanizační osu, která je rozložena podél hlavní komunikace č. II/438, a je jednou ze spojnic střední části pomoravní nivy (Kroměříž) se severovýchodní Moravou (Val. Meziříčí, Frýdek-Místek, Ostrava). Význam tohoto spojení je navíc posílen i paralelně procházející tratí č.300 Valašské Meziříčí – Kojetín.

Martinice jsou součástí Zlínské sídelně regionální aglomerace s jádrovým městem Zlínem, která je současně střediskem osídlení obvodního významu. Dalšími středisky obvodního významu jsou v kroměřížském okrese města Kroměříž, Bystřice p. Host. A Holešov, který je spádovým střediskem pro Zahnašovice. Obec Martinice leží jižně od Holešova ve vzdálenosti cca 2 km. Od okresního města Kroměříže jsou Zahnašovice vzdáleny cca 17 km. Obcí prochází silnice II/438, která zajišťuje dopravní spojení.

Řešené území, které leží na přechodu Hornomoravského úvalu do Fryštácké brázdy, lze charakterizovat jako rovinu až pahorkatinu s převážně akumulačním terénem a většinou s nevýraznými nivami vodních toků. Území se vyznačuje intenzivní zemědělskou výrobou. Katastrální území má rozlohu 568 ha, přičemž orná půda zaujímá více než 76 % výměry. Vegetace je redukována většinou jen na doprovodnou zeleň potoků. V k. ú. Zahnašovice se nenachází žádné významnější lesní porosty. Pouze jižně od obce v polní trati Hájky je malý lesní segment o výměře asi 4 ha.

Jádro zástavby tvoří podélná trojúhelníková náves (původní okrouhlice) s delší osou orientovanou ve směru sever jih. V minulosti lze vysledovat v zástavbě obce ještě druhou, přibližně stejně velkou náves oválného tvaru, která však byla později částečně zastavěna. Původní zástavba byla tvořena sedláckými grunty, které byly umístěny po obou stranách návsi. Na náves navazuje několik ulicovém, z nichž je nejvýznamnější ulice, která spojuje obě návsi a dále pokračuje severním směrem na Holešov.  V minulosti (až do roku 1953) byly Zahnašovice přímo spojeny s Holešovem. Po výstavbě letiště, které leží mezi Holešovem a Zahnašovicemi, byla tato silnice zrušena a Zahnašovice jsou s Holešovem spojeny přes Všetuly.

V průběhu vývoje obce se však zástavba přelila za hranici původní zástavby, a tak vzniklo několik nových ulicovek: na západním okraji obce podél silnice II/438 ve směru na Všetuly (oboustranná zástavba v délce cca 300 m), jižně od hlavní křižovatky podél silnice II/438 ve směru na Míškovice a Ludslavice a Všetuly ( jednostranná zástavba v délce cca 100 m), na východním okraji obce ve směru na Martinice podél zemědělské a účelové komunikace (oboustranná zástavba v délce cca 100 m).

Zástavba obce si dodnes uchovává kompaktní charakter, typický pro původní zástavbu. Náves má dominantu v podobě kostela Panny Marie, vysvěceného v r. 1938. Věž kostela se významně projevuje i z dálkových pohledů. Za jižním okrajem obce vyrostl velký areál zemědělské výroby, který svou plochou tvoří jednu třetinu veškeré zástavby obce.

Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených nevyčleněných chalupách a v objektech, které nejsou trvale obydleny.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.zahnasovice.cz/index.php?nid=498&lid=CZ&pic=MAIN, na kterých najdete další informace.