Osíčko

Osíčko

Obec Osíčko leží v údolí pod Kelčským Javorníkem u silnice II/150 (Bystřice pod Hostýnem - Valašské Meziříčí). Původně se jednalo o dvě vesnice Osíčko a Příkazy, které se sloučily v roce 1951 v jednu obec nesoucí jméno Osíčko. První písemnou zmínku nacházíme k názvu obce Příkazy a to v souvislosti s hradem Šaumburkem v roce 1309.

Turistické zajímavosti
V obci jsou dvě kapličky. Kaple "Panny Marie pomocnice" z 18. století je chráněnou památkou. V kapli "Navštívení panny Marie" (v bývalých Příkazích) byl v roce 1925 postaven oltář, který zároveň slouží jako pomník padlých v I. světové válce.

Historie
Pohnuté a zajímavé osudy nejsou jen doménou lidí, ale také míst, v nichž žijeme. A nejinak tomu je i v případě historického vývoje obcí Osíčka a Příkaz, které, i když vznikly samostatně a také samostatně se vyvíjely, byly si vzájemně tak blízké, že se sloučily v roce 1951 v jednu obec, nesoucí jméno Osíčko. Obec leží pod nevysokými, zato majestátnými Hostýnskými horami, v údolí pod vrcholem Kelečského Javorníku (865 m n. m.). Přírodní bohatství rozsáhlých lesů přinášelo četné pracovní příležitosti pro obyvatele okolních obcí. Kácení, svoz dříví a jeho zpracování patřily k hlavním robotním povinnostem zdejšího lidu. Vždyť dříví z těchto lesů se vozilo na stavby do širokého okolí a snad také až do Hamburku na stavbu lodí. Středem obce protéká jeden z pramenů říčky Moštěnky, která pro staletí tvoří přirozenou hranici mezi Osíčkem a Příkazy.

Dějiny Osíčka a Příkaz se začaly odvíjet již ve 14. století, a to v blízkosti důležité cesty, spojující Bystřici pod Hostýnem s Valašským Meziříčím a poměrně blízko mocného hradu Šaumburku. Jejich vznik je spojen s osídlováním této oblasti ve 13. století.

Písemnou zmínku nacházíme nejprve ke jménu obce Příkazy, a to v souvislosti s hradem Šaumburkem v roce 1309. Zato v roce 1349 se dovídáme o Mikešovi z Příkaz, jenž byl majitelem stejnojmenné vsi, kterou v roce 1360 prodal Zdeňkovi z Domaželic. Jméno pánů z Příkaz nacházíme i na řadě dalších dokumentů z pozdější doby - např. v roce 1447 se připomíná jméno Jana Mrlína z Příkaz. Důležitá pak byla kupní smlouva mezi Václavem z Příkaz a Kateřinou ze Žerotína, která jemu v roce 1466 prodala dědičně svou rychtu v Příkazech i s dvorem, rybníkem, sadem, lovem, atd.

Novým majitelem Příkaz se na sklonku 15. století stává Vilém z Pernštejna, aby se zanedlouho prodal pánům z Vrbna, kteří si tyto majetky podrželi až do bitvy na Bílé Hoře v roce 1620. Ti stáli ale na straně poražených a jejich majetek byl zkonfiskován ve prospěch jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů Moravy - kardinála Františka Ditrichštejna, olomouckého biskupa. V držení rodu Ditrichštějnů zůstaly Přípazy až do 19. století, kdy zdejší panství zakoupil baron Loudon, sídlící v Bystřici pod Hostýnem. Zajímaný dokument z roku 1703 se vztahuje k osobě Leopolda z Ditrichštějnů a příkazského dvořáka M. Smolky, kterému byla potvrzena jeho starobylá privilegia a práva, ale také povinnosti - např. každoročně dovézt vůz dříví ze zdejších lesů do sídla Ditrichštejnů - Mikulova.

První zmínka o obci Osíčko se vztahuje k roku 1360 a hovoří se v ní o "Novém Oseku". V roce 1371 pak již je zaznamenán latinsky psaný název "Osschezska" a v průběhu 15. století se setkáváme s názvem "Osečko" (1403) i "Osecko" (1499). Obě první zmínky se však týkají velmi důležité události v dějinách obce, neboť ji a sousední Příkazy nejdříve koupil a vzápětí prodal olomoucké kapitule Zdeněk z Domaželic, a to v roce 1360 a v roce 1371 pak jeho vdova Magdaléna, prodala Kuníkovi z Drahotouše svůj podíl ze mlýna a lesů v Osíčku.

Z další kupní smlouvy z roku 1403, uzavřené mezi Tomášem, sousedem z Loukova a Šimkem, fojtem z Osíčka, se dovídáme o fojtství v Osíčku i o řadě výsad, která se k němu vztahovala (fojt mohl mít sedláře, kováře, řezníka, atd.) a náležela k němu i svobodná krčma, možnost lovu v lesích i kácení dříví pro vlastní potřebu. Osíčko patřilo ke kelečskému panství olomouckých biskupů a neměnilo tak často majitele jako blízké Příkazy.

Podle Lánových rejstříků Přerovského kraje z let 1675 - 76 v Osíčku bylo 17 usedlostí a pouze dvě byly pusté. Příkazy, které byly součástí panství Lipník - Hranice, měly podle již zmiňovaných Lánových rejstříků 19 usedlostí a žádná nebyla opuštěná. Hrůzy třicetileté války se těchto obcí, soudě podle pramenů, výrazně nedotkly, i když obyvatelé jistě trpěli při nájezdech válčících stran či tažení jednotlivých armád.

Současnost
Dvacáté století s sebou přineslo výrazné změny a řadu událostí, které se samozřejmě promítly i do života obce. Zvlášť první světová válka si vybrala krutou daň - řadu životů obyvatel Osíčka i Příkaz, kteří padli na bojištích celé Evropy. Výrazným mezníkem se stal pak vznik Československé republiky 28. října 1918. Obě obce navštívil i první čs. prezident T. G. Masaryk a zapsal se do kronik, v roce 1928 a 1930. Nezastavil se ani technický rozvoj. Zavedení elektřiny do Osíčka v roce 1930 a Příkaz v roce 1936, znamenalo obrovský přelom v každodenním životě zdejších obyvatel. To je však již další, rozsáhlá kapitola, kterou nyní prožíváme a mnozí dobře pamatujeme.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.osicko.cz/, na kterých najdete další informace.