Rajnochovice

Rajnochovice

Zajímavosti

Kelčský Javorník
– severní svah, zřízena v r. 1977 o výměře 40 ha, tvoří je jedlobukový prales s jilmy a javory, v podrostu hojně lýkovec jedovatý, měsíčnice  vytrvalé, místy lílie zlatihlávek a kyčelnice.

Čerňava
– severovýchodní svah Čerňavy, zřízena v r. 1975, výměra 18,13 ha, jedolobukový les v nedotřeeném stavu, výskyty kapradin, lýkovec, pražec mandloňový.

Bernátka
– nedaleko Trojáků – zřízena r. 1975 o výměře 400 ha, lesní rezervace zřízená z důvodů ochrany typického porostu s výskytem řeřísnice trojlisté (nejzápadnější místo tohoto prvku karpatské květeny)
Smrdutá – západní stráň Čerňava, zřízena  v r. 1975 o výměře3,12 ha jedlobukový prales na kamenné suti, v podrostu nalezneme měsíčnici vytrvalou, řeřišník písečný, rozchodník veliký.

Na Jančích
– západní svach Čerňavy, zřízena v r.1956 o výměře 2,15 ha, přirozená podhorská karpatská louka uprostřed lesů s výskytem karpatské květeny, možno nalézt druhy vstavačů ve společnosti prasetníku blamatého, čertkusu lučního, zajímavý  je výskyt snědku pyrenejského, dva druhy suchopýru dalších druhů.

Skalka – Polomsko
– severní svah nad Kostelem v Rajnochovicích, zřízena v r. 1952 o výměře 0.87 ha, příkrá výslunní stráň s teplomilnými rostlinami jako např. bojínek Bouhmerův, válečka prapořitá, kakost krvavý, vstavače aj.

Pod olším
-  katastr obce Slavkov pod Hostýnem, zřízena v r. 1952  o výměře 0,26 ha, malé přirozená vlhká louka s prameniskem a slatinou uprostřed, nalezneme vzácnou ostřici Duvlovu, doprovázenou dalšími druhy ostřic a jinými vlhkomilnými druhy.

Pod Kozincem
– severovýchodní stráň Kozince nedaleko Chvalčova, výměra 20,4 ha, zřízena v r.  1955, v podstatě  luční stráň střídající se se smíšenými lesíky, v podrostu je zastoupen snědek pyrenejský, zvonek klubkatý, hořec hořepník.

Kelčský Javorník
– 865 m n. m, nejvyšší hora Hostýnských vrcholů. Z jeho vrcholu jsou za pěkného počasí nádherné výhledy na celé panorama Hostýnských vrchů, převážnou část Beskyd, Javorníků, Vsetínských vrchů, Vizovických vrchů na jihu a Oderských vrchů na severu. Jako na dlani máme severně tzv. Moravskou Bránu s městem Hranice na Moravě,  údolí řeky Bečvy a městečko Kelč, ležící na bývalé tzv. „Jantarové stezce“, spojující v minulosti jižní země s Pobaltím. Odtud také název Kelčský Javorník.

Čerňava
– můžeme zde nalézt rozeklaná pískovcová skaliska, na východním svahu chráněnou přírodní rezervaci „Čerňavu“ se starým karpatským pralesem a vzácnou květenou. Na západním svahu Černavy leží chráněná přírodní rezervace Janče a Smrdutá.

Tesák
– je významným střediskem zimních sportů, ale cílem či počátkem pochodů krásnou krajinou. Je zde také restaurace s celoročním provozem. Pro milovníky lyžování jsou v zimním období připraveny tři vleky a množství a množství běžeckých tratí. V létě zase turistické stezky. Nejznámější jsou na poutní místo Hostýn, kde stojí krásný kostel zasvěcený panně Marii, na Tři kameny, kde je chráněná oblast a jsou zde staré hraniční kameny  tři panství, která spolu sousedila. Do Rajnochovic přes údolí  Rozsošné, kde u pramene Fons – Theodori uvidíme jedinečnou kluzu a chráněnou oblast Čerňavu.

Troják
– je tu restaurace a celoročním provozem a pro lyžaře v zimním období připraven vlek. V létě jsou zde turistické stezky po hřebeni pasek s krásným výhledem do dalekého okolí. Po hřebeni se je možno dotat se až do 20 km vzdáleného města Valašského Meziříčí. Je tu také chráněná rezervace Bernátka se cvzádnou květenou.

Hostýn
- je vyhledávané poutn místo s katolickým kostelem zasvědceným Panně Marii Hostýnské. Je odsud za pěkného počasí rozhled až na město Kroměříž, které je vzdálené 30 km. Je zde možnost občerstvení. Na Hostýn se dá dojít třemy směry: z Tesáku po zelené turistické značce, která se na vrchu Skalný spojuje s modrou zančkou, z Chvalčova po červené značce a z Bystřice pod Hostýnem po značce rovněž červené.

Historie
Rajnochovice jsou nejrozsáhlejší obcí v okresu Kroměříž. Mají přibližně 500 obyvatel, rozlohu 4145 ha a více než 550 chat a rekreačních středisek.

Ves byla založena roku 1721 na místě arcibiskupských hamrů  bačou Mikulášem Rajnochem. Ještě dnes je možno na hranicích katastru spatřit  hranečníky s arcibiskupskými znaky.

Roku 1810 tu byla založena dílna na výrobu hrnčířského zboží tzv.  toufárna.

Rázovitá „rajnochovská“ keramika se zde vyráběla plných 80 let. Po zániku dílny se stala významným podnikem v naší oblasti pila. Byla postavena v roku 1895 na místě staré vodní pily z roku 1813 a zaměstnávala asi 20 dělníků.

Po modernizaci v roce 1948 je v provozu dodnes a své výrobky vyvážejí do mnoha evropských zemí. K přibližování dřeva na pilu sloužil potok v Rozsošném, kde byla vybudována (u pramene Fons – Theodori), menší přehrada Klauza, která zadržovala vodu při jarním tání a po velké vodě se dříví spalovalo na pilu. V Rajnochvicích se také pálívalo a dodnes pálí dřevěné uhlí, ale klasické milíře byly nahrazeny velkou pecí. K dopravě již zpracovaného dříví z pily sloužila místní lokálka, která byla v provozu od roku 1904 do 1920. Po ní nám zůstala jen malebná lesní cesta „Štreka“.

Obec se zapsala do dějin také v době 2. světové války, kdy se stala partyzánskou oblastí a sídlem partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Památník na místním hřbitově připomíná padlé z tohoto období.

V Rajnochovicích se narodil vynikající přírodovědec František Xavér Veselý (1819 – 1904), učitel cestovatele Stoličky a botanika Františka Gofely (1854 – 1922). Ten byl vynikajícím znalcem karpatské květeny. V Rajnochovicích působil jako farář v létech  1897 – 1907. Známým rodákem byl akademický sochař Josef Antek. Vynikl jako restaurátor pražských památek. Dnes jsou Rajnochovice vyhledávanou rekreační a turistickou oblastí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.antee.cz/rajnochovice/index.php?nid=531&lid=CZ&pic=MAIN, na kterých najdete další informace.