Těšetice

Těšetice

Obec Těšetice - s místními částmi Těšetice, Vojnice, Rataje - se nachází asi 8 km západně od Olomouce v rovinaté oblasti střední části Hornomoravského úvalu při cestě z Olomouce do Konice. Každá z obcí Těšetice, Vojnice a Rataje má staletou tradici.

První písemná zmínka o obci Těšetice pochází již z roku 1078, o Ratajích máme první záznam z roku 1131 a o Vojnicích z roku 1275. Úrodná nížina v povodí řeky Moravy byla vždy hustě zalidněná, obyvatelstvo zde usazené bylo vždy pevně spjato s půdou. Haná je krajem, k němuž jeho obyvatelé většinou bytostně přilnuli, krajem, který se vyznačuje specifickými tradicemi, mezi nimiž vyniká především specifická mluva. Kdykoli z úst bodrého Hanáka zazní pravá hanáčtina, budí zaslouženou pozornost.

Naše vesnice jsou řazeny mezi vesnice návesního typu, historické jádro obcí tvoří náves protáhlého tvaru se zemědělskými usedlostmi situovanými podél komunikace a kolem kaple nebo kostela. Původní jádro je u všech tří obcí zachováno a obklopeno tradičními objekty stodol.

Obec Rataje byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou pro příkladný typ hanácké obce. Selská stavení si zde zachovala původní dispozice včetně arkádových náspí, zahrad, okrasných zídek a špaletových stodol. Těšetice, Vojnice a Rataje představují tradiční zemědělské vesnice, v minulosti charakteristické pouze zemědělskou činnostíí. V současnosti se jedná o moderní obce především zemědělského charakteru, avšak s řadou drobných živnostníků a nově založených firem.

Počet obyvatel v obci se nyní pohybuje kolem 1 200. V současnosti je život obce ovlivněn blízkostí krajského města Olomouc, kde hledají místní obyvatelé především pracovní uplatnění (vedle pracovních příležitostí v obci nebo v nedalekém Lutíně), ale i možnosti využití volného času.

Obec Těšetice má základní školu se školní kuchyní, mateřskou školu, dva kulturní domy, sportoviště, hřiště ve všech místních částech - Těšeticích, Vojnicích, Ratajích. Obec je uspokojivě vybavena infrastrukturou.

Obec Těšetice je registrována ve svazku obcí "Mikroregion Košířsko" a v občanském sdružení "Region Haná".

Historie
Za dlouhého historického vývoje se na Olomoucku vystřídalo mnoho kultur. Jejich sídla se podle archeologických nálezů omezovala většinou jen na západní polovinu okresu, a to především na sprašovou oblast mezi moravským alluviem a Drahanskou vrchovinou, kde najdeme i obec Těšetice.

Těšetice patří mezi nejstarší obce nejen na Hané, ale dokonce na celé střední Moravě. Příznivé klimatické a geografické podmínky území dnešních Těšetic a jejich blízkého okolí přitahovaly člověka už v pravěkých časech. Svědčí o tom četné nálezy, jak věhlasného archeologa Jindřicha Wankla z roku 1880 u mlýna Spálence situovaného jižně od obce, amatérského archeologa Antonína Gottwalda z roku 1899 v Hliníku (dnešní Vojnice), tak i obyvatel obce (v roce 1890 byl v poli za obcí nalezen kamenný kyj, v roce 1908 vyoral čeledín u Vojnic kamennou sekyrku).

Nedaleko mlýna Spálence, na pravém břehu Blaty, se nacházel asi deset metrů vysoký pahorek označovaný jako Královský kopec. Na základě souhlasu majitele tamní parcely a za podpory těšetickáho faráře p. Františka Knoppa a prof. F. Baťka provedl Wankel v již zmíněném roce na vlastní náklady rozsáhlý průzkum mohyly. Přitom se mu podařilo odkrýt kruh o průměru šesti metrů, vymezený po obvodu kameny. V něm se nacházely dva hroby.

První, se čtyřbokým půdorysem, byl prázdný, zato ve druhém, pětibokém, se našel úlomek lidské kosti a bronzová sekyrka, která je dnes v muzejních sbírkách ve Vídni. Oba hroby spojovala chodba, kterou Wankel považoval za cestu, která vznikla při vyloupení zřejmě velmi bohatého pohřebiště. Mohyla pochází ze starší doby železné (halštatské, přibližně 750 - 400 př. n. l.). V době, kdy Wankel svůj nález popisoval (1885), nebyla na celé Moravě doložena tak bohatě zdobená bronzová sekyrka, jakou představoval právě nález z Královského kopce.

Prehistorické osídlení lokality dnešních Těšetic dokládá i zachovalé slovanské pohřebiště z doby přibližně 2900 - 2600 let př. n. l., odkryté při výstavbě místního kravína v roce 1966.

Také podle svého názvu jsou Těšetice prastarou slovanskou osadou. V dávných dobách bývalo zvykem pojmenovávat osady po zakladateli rodu. Těšetice tedy byly sídlištěm rodu Těšaty, jejich obyvatelé pak Těšatici, později Těšetici

První písemná zmínka o obci se váže k roku 1078, kdy olomoucký kníže Ota Sličný založil spolu s manželkou Eufemií v místech, kde stávalo staré slovanské hradiště, benediktinský klášter Hradisko. V zakládací listině je uvedeno, že klášter vlastní mj. také jedno popluží v Těšeticích.

Z větší části však Těšetice patřily drobným feudálům, z nichž se v listině z roku 1263 připomíná jakýsi Života z Těšetic. Ve druhé polovině 13. století měl polovinu vesnice v držení vladyka Neplach z Horky se svou manželkou Bohuslavou, jejíž věno bylo zajištěno právě na této části Těšetic. Bohuslava sice své věno darovala Hradisku, ale po smrti manžela se domáhala jeho navrácení. Vše muselo být nakonec vyřešeno soudní cestou, sporná část Těšetic připadla v roce 1282 opatu Budišovi, který ji však ponechal Bohuslavě v opatrování. Pro sebe si vymínil jen spravování kostela, kam dosazoval klášterní kněží. Po Bohuslavině smrti připadlo klášteru vše.

Druhou polovinu Těšetic vlastnil křelovský vladyka Časta, také ji věnoval klášteru, ale po jeho smrti se o ni přihlásily jeho dcery. Opět musel rozhodnout soud, opět ve prospěch opata Budiše. Od roku 1286 patřila tedy celá vesnice hradišťskému klášteru.

Těšetice vždy náležely k předním statkům kláštera, což dokazuje už majestát Vladislava II. z roku 1160, v němž král potvrzuje Hradisku všechny statky, mezi nimiž zvlášt zmiňuje Těšetice. Od té doby pak Těšetice až na malé výjimky sdílely osudy panství kláštera Hradisko po dalších téměř 500 let.

Současnost
Dnešní obec Těšetice s místními částmi Vojnice a Rataje má na společném katastru 1244 ha celkem 1226 obyvatel, z toho je 593 mužů (48,4 %) a 633 žen (51,6 %), čímž se řadí mezi středně velké obce. Z celkového počtu obyvatel jich jen v Těšeticích žije 644, v Ratajích 191 a ve Vojnicích 391. Z celkového počtu 352 domů je jich trvale obydleno 307. Podle věku spadá nejvíce obyvatel do kategorie 15–59 let (777 obyvatel, tj. 63,4 %, z toho je 396 mužů a 381 žen). Osob starších šedesáti let je 251 (20,5 %), z toho 94 mužů a 157 žen. Zbytek tvoří obyvatelé nejmladší, tj. ve věku 0–14 let (198, tj. 16,1 %). Průměrný věk obyvatel obce je 39,2 roku.

Ekonomicky aktivních je 529 občanů (43,1 %), z toho 301 mužů (tj. 50,8 % z celkového počtu mužů) a 228 žen (tj. 36 % z celkového počtu žen). Většina z ekonomicky aktivních obyvatel obce (397, tj. 75 %) dojíždí denně za zaměstnáním do blízkého okolí (Olomouc, Lutín). V obci pracují lidé zejména v oblasti zemědělství a služeb.

Clkem 1045 občanů (85,2 %) se hlásí k české národností, následuje národnost moravská (135 obyvatel, tj. 11 %) a národnost slovenská (19 obyvatel, 1,55 %).

Bez náboženského vyznání je 433 obyvatel (35,3 %), věřících je 655 (53,4 %), z toho se k římskokatolické církvi hlásí 601 obyvatel.

Do demografické struktury obce se promítají základní vývojové trendy,v jejichž důsledku se počet obyvatel již po několik desetiletí sice pomalu, ale trvale snižuje (pokles porodnosti - počet narozených osob je nižší než počet zemřelých, pokles sňatečnosti, proces postupného stárnutí populace - v obci se zvyšuje počet osob v posproduktivním věku, přibývá zejména starých žen). Na druhou stranu ale počet obyvatel přistěhovaných do obce (většinou z blízkého okolí) převyšuje počet obyvatel z obce odstěhovaných. Odchod občanů do větších měst za zaměstnáním není v naší obci častým jevem.

Z hlediska dopravy zaujímají Těšetice velice výhodnou polohu. Do obce vede přímo hlavní silnice z Olomouce, která pokračuje přes Drahanovice až do Konice. Vedlejšími komunikacemi se snadno dostaneme do okolních obcí (Náměšť na Hané, Slatinice, Příkazy). Autobusové spojení s Olomoucí, které zajišťuje Connex, a. s., a soukromý dopravce Bodos, je na dobré úrovni. Vlaky do obce nejezdí, nejbližší železniční stanice najdeme v nedalekých obcích Drahanovice (4 km), Slatinice (4 km) a Náměšť na Hané (5 km).

Z urbanistického hlediska je obec spíše nevyhraněným typem. Původní vesnici můžeme zařadit mezi tzv. silniční typy obce. Domy jsou zde seřazeny po obou stranách silnice těsně vedle sebe. Novější části obce leží mimo hlavní komunikace a patří k typu řadových půdorysů. Za několik posledních desetiletí se výrazně proměnil sídelní charakter obce, zlepšila se celková úroveň bydlení. I v současné době pokračuje výstavba rodinných domků.

V obci se za poslední desetiletí výrazně zvýšila životní úroveň. V roce 1995 byla dokončena plynofikace, v roce 1999 vodovodní přípojky, neustále narůstá bytový fond, občané mají k dispozici kabelovou televizi, včetně obecního infokanálu.

Rozvíjí se i síť obchodů a služeb v obci Těšetice. V současné době je tato zastoupena prodejnou potravin SD Jednoty Kroměříž, 2 prodejnami smíšeného zboží, prodejnou masa a uzenin, 2 hostinci, barem, cukrárnou, provozovnou holičství a kadeřnictví, kulturním domem, knihovnou s možností přístupu na internet, opravnou osobních a nákladních aut. V obci je pošta a zdravotní středisko s praktickým i zubním lékařem. Provoz místního kina byl ukončen v roce 1997.

Základní devítiletou školu v Těšeticích navštěvují nejen děti z Těšetic, ale i z okolních obcí (Vojnice, Rataje, Ústín, Luběnice). V školním roce 2002/2003 to bylo 172 žáků. V Těšeticích najdeme i mateřskou školku, do které dochází 40 dětí.

Rovněž celková podoba obce doznala za několik posledních let výrazných změn. Už od roku 1992 probíhají postupně rekonstrukce místních komunikací. Chlouba obce, katolický kostel sv. Petra a Pavla, prošla v roce 2001 rozsáhlou rekonstrukcí, v loňském roce byly pořízeny a slavnostně vysvěceny tři nové kostelní zvony. V současnosti probíhá oprava budov pivovaru. Je zvelebováno i veřejné prostranství obce (úprava školních parků, výsadba zeleně, atd.)

Kulturní život v obci se zdárně rozvíjí, možností, jak mohou občané trávit volný čas, neustále přibývá.
Nejpestřejší nabídka je zřejmě ve sportovní oblasti. Ze své bohaté tradice dodnes těží TJ Sokol Těšetice (fotbalová družstva mladších a starších žáků, dorostu a mužů), která má k dispozici krásné fotbalové hřiště. V areálu školy se nachází tenisové kurty, hřiště pro malou kopanou a nohejbal, ve školní tělocvičně se konají lekce aerobiku, cvičí se i jóga. Obec reprezentují i dvě šipkařská družstva.
Sbor dobrovolných hasičů, který oslavil již 100 let své existence, pořádá každoročně dovednostní soutěž O putovní pohár obce Těšetice.

V roce 1999 vznikl v obci Seniorclub, který sdružuje asi 100 členů. V roce 2001 byl obnoven ochotnický spolek, který sehrál již několik úspěšných divadelních představení (Z českých mlýnů, To byl český muzikant, Muzikanti z Těšetic). Divadelní kroužek funguje i při ZDŠ Těšetice.

V místním kulturním domě se každoročně pořádá několik společenských plesů, tanečních zábav, programů pro důchodce a dětský karneval.

Významnou událostí v obci jsou hody, které se každoročně slaví 29. června na svátek sv. Petra a Pavla, patronů Těšetic.

V roce 2002 se obec přihlásila do soutěže Vesnice roku v Olomouckém kraji. Sice nezvítězila, ale získala Bílou stuhu za práci s dětmi a mládeží.

V listopadových volbách roku 2002 bylo zvoleno nové zastupitelstvo obce, do kterého se dostali reprezentanti čtyř seskupení – Podpora obnovy venkova, sociální demokraté, lidovci a Sdružení nezávislých kandidátů.

Turistické tipy
Těšetice jsou ideálním výchozím bodem pro poznávání blízkého i vzdálenějšího okolí. V Ústíně (vzdálen 2 km od Těšetic) a v Příkazích (4 km) najdeme poslední dochované ukázky hanáckáho lidového stavitelství v olomouckém okrese, tzv. žudry. Tyto masivní přístavby před vstupem z návsi do síně domu jsou typickým znakem hanáckého hliněného domu, který je vždy orientován bokem k návsi nebo silnici. V Ústíně je dnes v tomto domě vyhlášený hanácký hostinec, příznačně pojmenovaný „Pod žudrem.“

V Příkazích, které leží na hranici CHKO Litovelské Pomoraví, je možno prohlédnout si i hanácký skanzen, vesnickou památkovou rezervaci (200 let staré budovy). Expozice je umístěna v Kameníčkově gruntu a veřejnosti byla zpřístupněna v roce 1990.

Dominantou Náměště na Hané (4 km) je barokní zámek z 18. století, proslulý sbírkou zlatých kočárů olomouckých arcibiskupů a kruhovými francouzskými parky. V městečku se každoročně na konci srpna konají tradiční Hanácké slavnosti („dožínky“) a od roku 2000 si zde na festivalu Zahrada dávají dostaveníčko příznivci folkové a countryové hudby z celé České republiky.

Nejbližší vyvýšeninou jinak rovinatého okolí Těšetic je Velký Kosíř (442 m n. m.). Na jeho jižních svazích byly v 15. až 18. století rozsáhlé vinice. Dnes je zalesněn a prohlášen přírodním parkem Mikroregion Kosířsko.

Součástí zmíněného Mikroregionu se stala i obec Těšetice, která tak získala státní dotaci na výstavbu sítě cyklostezek v okolí obce.

Mikroregion Kosířsko vznikl v roce 1999 dohodou o vzájemné spolupráci mezi obcemi Lutín, Drahanovice, Těšetice, Hněvotín, Slatinice, Ústín, Luběnice a Slatinky. S necelými 10 tisíci obyvatel patří mezi menší existující mikroregiony Olomouckého kraje. Za zhlédnutí zcela jistě stojí Přírodní park Velký Kosíř s naučnou stezkou, Přírodní park Terezské údolí či lázně Slatinice.

Na východním úpatí Kosíře najdeme lázeňské městečko Slatinice (4 km), které své jméno získalo podle slatinných rašelin s léčivými sirovodíkovými prameny. Ve Slatinicích působí i taneční soubor Malá Hanačka.

Na zámečku hraběcí rodiny Silva–Taroucca v Čechách pod Kosířem pobýval a tvořil malíř podkosířské krajiny Josef Mánes. Od roku 1957 je na zámečku otevřena malířova paměťní síň. Hraběcí rod vytvořil ze zámeckého parku ojedinělé hanácké arboretum s unikátními jehličnany.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://tesetice.w3obec.cz/index_cz/hlavni.jsp, na kterých najdete další infomace.