Uničov

Uničov

Město Uničov leží v příjemné krajině vytvářené kotlinou řeky Oskavy, v jednom ze severních výběžků Hornomoravského úvalu.

Historie
Uničov byl založen roku 1213 bratrem krále Přemysla Otakara I. Vladislavem Jindřichem, který předpokládal, že se zde nacházejí významná ložiska stříbra. Jeho očekávání se zcela nenaplnila, přesto však Uničov ve středověku patřil mezi nejvýznamnější moravská sídliště. Definitivní rozvoj ekonomiky zastavila švédská okupace v letech 1642 až 1650.

Největší zlom v historii Uničova nastal po skončení druhé světové války. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, národnostní charakter města se proměnil. V roce 1948 začala výstavba gigantického strojírenského závodu, který potřeboval nové zaměstnance. Přibývalo obyvatel, sídlišť, ale i kulturních a sportovních aktivit.

Svou tvář město výrazně změnilo v posledních letech. Opravené fasády domů, restaurované památky a moderní infrastruktura činí z Uničova atraktivní město 21. století.

Od 4. července do 30. srpna bude na nádvoří městského úřadu probíhat tradiční Uničovské kulturní léto 2007, které návštěvníkům nabídne řadu kulturních programů. Na pódiu se vystřídá řada známých i méně známých umělců a souborů. Přijďte se přesvědčit!

Památky

Neptunova kašna
Uničov zachoval věrnost i králi Vladislavu Jagellonskému, který potvrdil městu dosavadní výsady a udělil městu i další práva. Roku 1479 odstoupil Vladislav Moravu společně se Slezskem a Lužicemi uherskému králi Matyáši Korvínovi. Matyáš přijal Uničov do poddanství 25. července 1479, přičemž městu velkoryse prominul jeho vzpurnou minulost, kdy proti němu bojovalo na straně Jiřího z Poděbrad, a dokonce mu potvrdil všechna předchozí privilegia.

Až do Bílé Hory prožívalo město období hospodářského rozkvětu a zachovalo si výhradně český ráz. Za "účast" na stavovském povstání bylo městu roku 1622 odňato privilegium královského města a do svého vlastnictví jej jako léno od panovníka převzal rod Lichtenštejnů. Roku 1629 se měšťané proti trestu odvolali a požádali o nové prošetření. Královská kancelář záležitost prozkoumala a roku 1632 bylo město od rozsudku osvobozeno.

Roku 1642 vtrhlo na Moravu švédské vojsko a po šestidenním odporu 18. června Uničov podlehl přesile. Další rána postihla Uničov 2. června 1643, kdy velký požár zničil většinu města i s předměstím. Švédové zůstali v Uničově až do konce války a odešli teprve roku 1650. Následky švédské okupace a požáru pociťovalo město ještě dlouhá léta. Někdejší sláva byla nenávratně pryč, obchod stagnoval a hospodářské potíže město řešilo rozprodáváním majetku.

Mariánský sloup - (spodní část)
Nejvýznamnějším okamžikem v ospalém životě venkovského městečka se roku 1770 stalo setkání rakouského císaře Josefa II. s pruským králem Fridrichem II. Uničov se stal v týdnu od 31. srpna do 7. září pomyslným centrem habsburské monarchie.

V roce 1850 se uzavírá historie Uničova jako královského města. Změny vyvolané revolučním rokem 1848 znamenaly pro město odnětí královských privilegií a další provincionalizaci. Hospodářský i politický význam Uničova v rámci monarchie se stal zcela nepatrným.

Největší zlom v historii Uničova nastal po skončení druhé světové války. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, národnostní charakter města se proměnil. V roce 1948 začala výstavba gigantického strojírenského závodu, který potřeboval nové zaměstnance. Přibývalo obyvatel, rostla sídliště, školy, domy, Uničov se rozrůstal. Obyvatelé dostali moderní kino, fotbalový i zimní stadion, koupaliště, minigolf. Zelenou měly sportovní i kulturní aktivity.

Svou tvář město výrazně změnilo v posledních letech - opravené fasády domů, restaurované památky a moderní infrastruktura činí z Uničova atraktivní město 21. století.

Radnice pochází z druhé poloviny 14. století nebo z počátku 15. století. Původně byla stavba jen tržním domem, týnem, kde se vykládalo cizí zboží. Několikerá přestavba setřela původní gotický ráz stavby. V severovýchodním rohu byla přistavěna věž, která postupně vyrostla až do výše 45 metrů a byla doplněna pavlačí pro strážce věže. V 17. století byla k západní straně radnice přistavěna kaple, sloužící dnes jako obřadní síň, a v 18. století ozdobilo východní stranu mohutné schodiště. V 19. století byla radnice přestavěna v pseudorenesančním stylu.

Radnice je centrem Masarykova náměstí, jež má tvar nepravidelného lichoběžníku a jeho plocha 13 719 m² je svědectvím důležitosti, jež se městu přisuzovala. V budově radnice dnes sídlí městský úřad.

Kostel nanebevzetí Panny Marie
Ve státním seznamu kulturních památek je tento chrám pocházející z první poloviny 14. století zapsán jako významná gotická a pozdně renesanční architektura. Od svého založení celkem osmkrát vyhořel. Obnovu kostela po velkém požáru v době třicetileté války připomíná pamětní deska v dolní části severní kostelní věže. Nejvíce byl kostel poškozen požárem v roce 1779. Tehdy se zřítila křížová klenba chrámových lodí a byla pak nahrazena klenbou barokní. Požárem zničené věže byly dostavěny a zastřešeny v 17. a 19. století. V osmdesátých a devadesátých letech našeho století prodělal kostel rozsáhlou renovaci. Na obou věžích a na celé střeše chrámové lodi byla vyměněna střešní krytina.

V roce 1990 byla zahájena rekonstrukce fasády, při níž se objevilo originální gotické ostění. Nová fasáda byla provedena středověkou technologií. Původní výkružky gotických oken byly ponechány a byl obnoven - na Moravě ojedinělý - gotický portál. Nad portálem bylo znovuobjeveno zazděné gotické okno, které svým vzhledem i tvarem ukazuje na vysoké umění a kvalitní práci kamenických mistrů.

Na osmiramenné věži, zvané též Psí věž, je zazděn chrlič vody v podobě psa (původně asi lva) a na boční straně věže je umístěna soška pravděpodobně sv. Prokopa, kterou si sebou přinesli zřejmě nový kolonisté při založení města. Snad nejstarší památkou je basreliéf Ukřižování Páně s P. Marií a sv. Janem, který je umístěn na boční zdi kostela.

V prostoru kolem kostela býval původně hřbitov, který byl později přemístěn na konec města.

Naproti kostelu stojí budova bývalé školy, která sloužila v 19. století jako špitál. Na travnaté ploše na jižní straně kostela je umístěna moderní socha sv. Jana Sarkandera, která připomíná světcovo krátké působení v Uničově. Na severní straně se pak nachází socha s neobvyklým zpracováním mariánského motivu kojící Madony. Na východní straně kostela u presbytáře můžeme ještě nalézt kamenný kříž. Kvalitní kamenická práce s korpusem Ukřižovaného Krista datovaná letopočtem 1808.

Mendelská brána
Původně umožňovalo přístup do města pět městských bran. Šumvaldská brána byla situovaná na severní straně města. Jednalo se nejvýznamnější z městských bran a byla nazývaná též Velká či Královská. Druhou branou byla Medelská brána, vybudovaná na západní straně města. Na jihozápadě stála Litovelská brána. Na jihovýchodě pak Vodní branka, která sloužila jen pro pěší a konečně pak na východní straně stávala brána Brníčská.

Jedinou zachovanou městskou vstupní branou je brána Medelská. Jedná se o jednopatrovou stavbu obdelníkového půdorysu, krytý sedlovou střecho. Na bránu navazují zbytky vnitřních hradeb, zatímco vnější hradby s branou stávaly až za hradebním příkopem, jehož pozůstatkem je mírné snížení terénu.

Městské hradební zdi
První písemná zmínka o městském opevnění pochází z roku 1327. Zbytky středověké městské fortifikace jsou zachované na obvodu historického jádra města a jsou tvořeny z lomového kamene. Vzhled původní opevnění můžeme vidět na obraze města z roku 1680. Půdorys města včetně fortifikací zachycuje Merianův plán uložený v městském muzeu.

Hradby byly tvořeny okružní zdí s polokruhovými baštami, dvanáct metrů hlubokým příkopem s parkánem a valem, který na vnější straně končil nižší hradební zdí se čtyřhrannými věžemi. Také pře touto zdí byl vodní příkop.

Mariánský sloup
Nejkrásnější památkou na náměstí je jeden z nejvýznamnějších moravských mariánských sloupů. Podnět k jeho vybudování dal uničovský děkan Ondřej Richter a uničovské bratrstvo Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Sloup byl symbolickým poděkováním za záchranu města před husity roku 1424 a před Kumány roku 1463, i památkou na oběti morové nákazy.

Na vybíhajících sloupech kamenného jádra sousoší stojí v nejnižší části sochy sv. Josefa, sv. Floriána, sv. Jiří a sv. Tadeáše. Nad nimi na sloupech jsou sochy sv. Bartoloměje, sv. Karla Boromejského, sv, Jakuba a sv. Jana Sarkandera. Ve výklencích nahoře jsou plastiky sv. Jana Nepomuckého, sv. Ondřeje, sv. Barbory a sv. Antonína.

Sloup je ukončen ve výšce 22 metrů impozantní sochou Panny Marie Immaculaty s pozlacenou korunou. Součástí plastické výzdoby jsou reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera, veduta Uničova a P. Marie Ochranitelky. Sousoší je doplněno soškami andělíčků se štíty, na nichž byly uvedeny důvody této velkolepé stavby, která je po sloupu sv. Trojice v Olomouci považována za nejkrásnější mariánský sloup na Moravě. Autory tohoto mimořádného díla jsou významní barokní umělci Georg A. Heinz a Severin Tischler. Sloup byl dokončen roku 1743.

Muzeum U Vodní branky
Bývalá zbrojnice nepřesně nazývaná Vodní branka. Architektonicky pozoruhodná jednopatrová budova je ukázkou renesanční architekturou. Zbrojnice byla součástí městského hradebního systému. Renomovaná budova dnes slouží jako městské muzeum. V muzeu najdeme stálou expozici představující nejzajímavější doklady bohaté historie královského města Uničova a malou výstavní síň. Muzeum bylo poprvé pro veřejnost otevřeno v roce 1993.

Klášterní kostel Povýšení sv. Kříže
Minoritní kostel Povýšení sv. Kříže je sakrální stavba, na které je patrná původní gotická část chrámu a část barokně přestavěná. Budova byla součástí klášterního areálu, který byl pro svou polohu těsně u hradeb často ohrožován a byl proto na vlastní žádost minoritů v 19. století zrušen. Po druhé světové válce kostel značně zchátral, po nějakou dobu v něm dokonce byl sklad zeleniny.

V šedesátých a sedmdesátých letech byla budova renovována a při stavebních pracích zde byly učiněny významné archeologické objevy, týkající se prvních fází osídlení území města. Interiér budovy byl nesmírně citlivě opraven, vybaven varhanami a od roku 1983 slouží kulturní veřejnosti jako koncertní síň mimořádných akustických kvalit. Strop v sakristii kostela zdobí barokní malba, jejímž autorem je pravděpodobně Ignaz Oderlický, který se podílel též na mariánském sloupu.

Turistika v regionu
Pokud chcete strávit příjemné chvíle Vašich cest aktivním odpočinkem a poznáním, přijeďte do regionu Uničovsko. Seznámíte se s krásnou přírodou, se zajímavými přírodními scenériemi, s pohostinnými lidmi a zajímavou historií a architekturou.

Turistické informace jsou rozděleny do několika částí. V těch je pro vás připraveno několik zajímavých turistických programů. Programy jsou připraveny pro pěší turistiku, cykloturistiku a mototuristiku. Samozřejmostí je i řada programů pro vyznavače bílé stopy a sjezdového lyžování. Výlety jsou vhodné jak pro jednotlivce, tak pro všechny rodiny s dětmi a zanícené sportovní nadšence či party.

V aktualizované části webu naleznete důležitá telefonní čísla a informace o ubytovacích kapacitách, stravovacích možnostech a dalším možném využití volného času sportem či rekreací. Nechybí ani kontakty na informační centra, cykloservisy, čerpací stanice a další důležité instituce v regionu Uničovsko.

Vážení a milí návštěvníci, ať už zvolíte jakýkoliv způsob dopravy mezi turistickými cíly, ať už půjdete pěšky, pojedete na kole, autem či se vydáte za zajímavostmi mikroregionu na běžkách, přejeme vám mnoho pěkných zážitků a příjemně strávený čas.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.unicov.cz/, na kterých najdete další informace.