Řídeč

Řídeč

Poprvé se připomíná obec Řídeč v listině z roku 1295. Vznikla v době rozmachu těžby drahých kovů. Při hledání zlata a stříbra byla nalezena v okolních kopcích železná ruda, která se zde těžila až do poloviny 20. století. Po morové epidemii v 16. století se do vsi přistěhovali první Němci. Od konce 17. století převládá v Řídeči národnost německá. České obyvatelstvo se do vesnice vrátilo po 2. světové válce.

Obec Řídeč se rozkládá na terénním přechodu mezi rovinou Hanou a pohořím Nízký Jeseník v údolíčku Zlatého potoka. Ze tří světových stran je obklopena zalesněnými kopci, z nichž nejvyšší je Vysoká Roudná (660 m. n. m). V blízkém okolí obce jsou četné stopy po dolování železné rudy. Řídeč, která patří k Přírodnímu parku Sovinecko se může pochlubit pěknou přírodou a zachovalým původním rázem vesnice. Turistickou zajímavostí je Oltářní kámen, který se nachází v nedalekém lese. Díky čisté přírodě je v obci velmi kvalitní pitná voda. K dominantám Řídeče patří zvonice, bývalá škola a požární zbrojnice.

Obec je členem Mikroregionu Šternbersko. Část území obce patří do Přírodního parku Sovinecko.

Historie
Poprvé se připomíná obec Řídeč v listině z roku 1295 a to původním českým jménem "Rzicz" - Říč. Před 800 lety zde šuměly hluboké lesy, táhnoucí se odtud přes Jeseníky na hranici Moravy. U nás končil tenkrát svět českých rolníků z Mladějovic, jež se již připomínají roku 1131. Touha po orné půdě nutila však rolníky, aby šli blíž k horám.

V 13. století rozšiřuje se panství mladějovské o pět osad: Malá Strana, Komárov, Řídeč, Krakořice a Dubčov. (Osada Malá Strana splynula s Mladějovicemi, osada Dubčov zanikla ve válkách na rozhraní 14. a 15. století, případně v 15. století za uherských válek.) Jsou to nové osady v podhůří Jeseníků, Dubčov je na úbočí. Vznikají v době, kdy se velmi rozmohl hlad po drahých kovech. Těch bylo u nás poskrovnu, ale při hledání zlata a stříbra byla nalezena v kopcích železná ruda. Řídeč tedy vděčí za svůj vznik nejen rolníkům, ale i horníkům, kteří zde našli novou obživu.

Nová obec má vhodné hospodářské podmínky a rozvíjí utěšeně svůj život. Jen pozdější války a nemoci ji později ohrožují. Krutá rána přichází v letech 1556 - 1558, kdy řádila mezi obyvatelstvem prudká morová epidemie. Brzy potom přechází zbídačelé panství šternberské (patřila k němu i Řídeč) na vévodu Münsterberského. Ten poznává, že české obyvatelstvo nestačí doplňovati mezery mezi obyvatelstvem a povolává na panstaví osadníky ze svých statků ve Slezsku. Do Řídeče přicházejí první Němci, třeba jen jednotlivě. Později přichází třicetiletá válka, jež se stala osudnou pro českou Řídeč.

Několikrát se přehnala válečná litice krajem a vyhladila mnoho lidí. Někteří obyvatelé musí také odejít z kraje, protože se nechtějí zříci evangelické víry. Přichází nová a cizí šlechta, ponejvíce německá a noví němečtí rolníci. Pohraničí se poněmčuje. Od konce 17. století převládá v Řídeči národnost německá. Na tuto dobu má Řídeč památku. Je jí česká kniha sirotčí s nápisem "Registra wsi Rzicze, 1564".

Tento zajímavý dokument potvrzuje doby, kdy se poněmčila Řídeč. Do sirotčích register, jež byly vedeny na panství, byla zapisována pozůstalost po zemřelém hospodáři. V "Registrech wsi Rzicze" se obráží na 195 listech smutný osud českých statečků po třicetileté válce. V knize přibývá německých jmen, jak se do obce stěhovali Němci z chráněnějších krajů. Několik posledních listů této knihy je již psáno německy, a to až k roku 1670, kdy kniha končí.

Poněmčení Řídeče bylo zrychleno a dokončeno otevřením německé školy v obci, a to roku 1791. Opětné navrácení Řídeče českému životu nastalo v roce 1945 po vítězství Spojenců nad Němci. V té době byla Řídeč úplně německá až na jednoho Čecha (Alexandr Bajer), který se do obce přiženil v roce 1936. Česky rozených lidí však bylo v Řídeči víc, bylo to zejména manželky ve smíšených manželstvích. V Řídeči zůstaly místní názvy polních tratí. Přečkaly více než dvousetletou dobu německého osídlení. Již německý název obce "Rietsch" je jen zkomoleninou původního slovanského "Rzicz".

Noví čeští obyvatelé přicházeli do Řídeče ze všech koutů Moravy a z Volyně, a to od června 1945 až do roku 1946, případně i jara 1947. Poslední Němci opouštěli Řídeč na nákladních autech v říjnu 1946. Byli dopraveni do sběrného tábora ve Štěpánově a odtud vlakovými transporty do Německa. Poslední německé jednotky opustily obec v sobotu 5. května 1945 ve čtyři hodiny odpoledne. V neděli 6. 5. 1945 přijel první tank. Potom projížděly další tanky. U krakořické hájovny byl pochován na našem katastru jediný padlý ruský voják. Jeho tělo bylo v roce 1946 převezeno na ústřední hřbitov padlých Rusů v Olomouci.

Turistika
Přístup do obce je možný pravidelnou autobusovou linkou ze Šternberka nebo pěšky od vlakové zastávky v Mladějovicích (vzdálené 2 km).

Turistické trasy
Šternberk - Řídeč - Paseka - Sovinec - Rešovské vodopády
Mladějovice - Řídeč - Chabičov - Šternberk
Mladějovice - Řídeč - Vysoká Roudná - Huzová - Dětřichov

Cyklotrasy
6009 - Velká Bystřice - Hlubočky - Jívová - Hraniční Petrovice - Horní Loděnice - Dalov - Šternberk - Dolní Žleb - Chabičov - Řídeč - Paseka
6105 - Šternberk - Babice - Krakořice - Řídeč - Mutkov - Huzová.

Aktivity v místě
Poloha obce je příhodná pro sběr hub, pěší turistiku a cykloturistiku, v zimním období při dostatku sněhu i pro běh na lyžích. Na zamrzlém rybníku se bruslí a hraje hokej. Ve vesnici je hřiště na volejbal, tenis, nohejbal, malou kopanou a na basketbal. V budově bývalé školy je malá tělocvična, kde se dá hrát stolní tenis.

Dominantou obce je zvonice (původně škola, pak dům pro chudé, nyní v soukromém vlastnictví). Dalšími památkami místního významu jsou kamenný kříž na dolním konci vesnice u silnice na Šternberk, socha anděla u dolní křižovatky a pískovcový pomník obětem světových válek na návsi. Nejbližší státní kulturní památkou je kamenný kříž na Komárovském kopci, který je ale hodně opuštěný. Zajímavé jsou také kamenné mosty v lese, zejména Řídečský a Opavský most.

Zájemci o procházky v okolí vesnice mohou použít kvalitní a udržované lesní cesty a projít se k vyhlídkovému altánku pod Dubovou horou, k Josefčině studánce, k Oltářnímu kameni nebo k bývalé Lichtensteinově lovecké chatě na Vysoké Roudné. Vedle řídečské myslivny rostou dva velké letité duby a 100 m nad myslivnou si můžete na podzim pochutnat na jedlých kaštanech. Na jaře kvetou stromy v třešňových alejích kolem vesnice, které jsou největší v okolí. Od konce května třešně postupně dozrávají a jsou navštěvované jak místními občany, tak i lidmi z okolí.

V okolí obce jsou četné památky na dřívější těžbu železné rudy. Jsou to opuštěné šachty a haldy, dnes převážně zarostlé lesním porostem.

Aktivity v blízkém okolí

Kulturní památky:
Hrad Sovinec, hrad ve Šternberku, královské město Uničov, Křížový vrch u Rudy.

Přírodní památky:
Rešovské vodopády, památná lípa v Mladějovicích.

Kultura:
Kino, divadlo a galerie vše ve Šternberku, kostel v Mladějovicích a ve Šternberku.

Sport:
Tenisové kurty v Pasece, lyžařský vlek v Karlově u Paseky a v Chabičově, rybolov v Babicích. V Řídeči není možnost dobrého koupání. K tomuto účelu se používá rybník v Babicích, koupaliště v Pasece a ve Šternberku.

Služby pro návštěvníky:
Potraviny: obchod se smíšeným zbožím
Občerstvení: hostinec (otevřený od odpoledních hodin)
Stravování: hostinec v Komárově nebo v Mladějovicích
Ubytování: hotely a penziony ve Šternberku, autokemp v Dolním Žlebu u Šternberka

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.ridec.cz/, na kterých najdete další informace.