Troubelice

Troubelice

Naše obec se nachází v mikroregionu Uničovsko v podhůří Nízkých Jeseníků, v nejsevernější části okresu Olomouc, do okresního města je to 35 km. Část obyvatel používá ještě hanáčtinu, ti mladší hovoří obecnou češtinou.

Historie
Založení obce a první písemné zprávy: Naše obec patří k nejstarším osadám v oblasti, která byla ještě v 11. století zcela pokryta rozsáhlými pralesy. Archeologickými výzkumy bylo prokázáno osídlení katastru obce již v pravěku. Byly nalezeny pravěké předměty - kamenná sekyra, břidlicový klín, škrabadla, hroty oštěpů z pazourku, kosterní pozůstatky a několik sídelních prostorů.

O vzniku obce se nezachovalo mnoho zpráv, a tak nelze přesně určit, kdy byla obec založena. Osidlování postupovala proti tokům potoků a řek. Tak tomu bylo i u nás. Historikové se domnívají, že první osadník se jmenoval Trúbel. Příponou - ic vzniklo jméno Trúbelic, dnešní Troubelice. Počátek osídlení můžeme určit na druhou polovinu 13. století. Malá tvrz se dvorem se rozšiřovala o další osadníky podél vodního zdroje - potoka. Proto také se rozšiřovala do délky, tzv. lánová obec. Dnes má 2,5 km.

Poprve se jméno obce uvádí v zástavní listině krále Jana Lucemburského z r. 1313, jíž zastavil Jaroslavu a Albertovi ze Šternberka města Litovel, Uničov, Úsov a vsi Medlov a Troubelice. Roku 1324 byla za neznámých okolností obec připojena k hradu a panství Úsovu.

Nejlepším zdrojem pro poznání života obce byly urbáře. Byly to knihy, kde si vrchnost zapisovala vše o poddaných, velikosti gruntů, jejich povinnosti. Z urbáře r. 1600 se dovídáme, že v obci žilo 71 usedlíků, stálo 54 domů a že v ohledu robotním byly Troubeliceli nejméně zatíženou obcí úsovského panství.

Jedním z nejtragičtějších období života obce byla třicetiletá válka, která vypukla r. 1618. V r. 1624 napadlo obec polské žoldnéřské vojsko. Nerovný boj s nimi svedli sedláci z celého okolí a několik desítek jich bylo pobito. Ještě větší zlo zanechala švédská okupace. Vojsko bralo dobytek, koně, píci, obilí a nelítostně drancovalo kraj. Řada obcí úplně osiřela a zanikla. U nás některá stavení zůstala pustá. Třicetiletá válka skončila v r. 1648 westfálským mírem, ale pro naši obec až 8. 7. 1650 odchodem Švédů z Uničova. Po třicetileté válce se značně zhoršily robotní poměry v obci. Vysvobození přineslo až zrušení roboty patentem z r. 1848. V tomto roce také došlo k novému zemskému rozdělení. Troubelice byly připojeny k novému soudnímu okresu Uničov.

Významnou událostí druhé poloviny sedmnáctého století byl vznik první školy. Byl to velký vlastenecký počin v nastávajícím silném poněmčování českého národa. Troubelice se staly střediskem českého národního života.

Koncem 19. století se obec dostala na čelné místo mezi venkovskými obcemi Uničovska. Byla zřízena Občanská záložna (lepší úvěry), poštovní úřad, bylo založeno Mlékařské družstvo, meliorační družstvo (zlepšení bonity půdy), Družstvo pro chov hovězího dobytka, Sbor dobrovolných hasičů, Odbor národní jednoty. V letech 1871 - 73 byla v obci vybudována železniční dráha, trať Olomouc - Šumperk, s nádražní stanicí.

Počátek 20. století s sebou přinesl elektrifikaci. První světla u nás zazářila 24. prosince 1912. Od roku 1909 se Troubelice staly součástí okresu Šternberk, a to až do roku 1960.
V roce 1914 vypukla první světová válka a většina mužů nastoupila do vojenské služby. Jen vzájemná výpomoc občanů při polních pracích pomohla překonat nejtěžší chvíle. Válka si vyžádala 25 mrtvých a mnoho těžce zraněných spoluobčanů.

Po osvobození roku 1918 se obec snažila rychle napravovat škody spáchané válkou. Nastala plná zaměstnanost dělnictva, rentabilní zemědělství, rozvoj stavebnictví. Hospodářský růst byl narušen hospodářskou krizí v letech 1929-33. Období mezi válkami je pro naši obec charakteristické rozvojem kulturním a společenským. Byla obnovena činnost Národní jednoty a Sokola (založen 1911). Roku 1923 byla založena Jednota Orla a Církev československá bratrská.

Dne 10. října 1938 byla naše obec obsazena německým vojskem a začleněna do tzv. Sudet. V Troubelicích vzniklo německé komisařství působící i pro okolní vesnice. Němci odstranili všechny české nápisy, zakázali činnost českých spolků, zavedli vázané hospodářství (potravinové lístky, poukazy na textil). Po přepadení SSSR (22. 6. 1941) byl u železničního nádraží v Troubelicích zřízen zajatecký tábor pro sovětské vojáky. Trpěli hladem a lidé z obce jim tajně pomáhali. V roce 1943 bylo v obci zabaveno 24 hospodářství i s dobytkem a uzavřeny všechny živnosti. Němci také zrušili českou měšťanku a vytvořili zde německou školu, do níž museli rodiče zapsat své děti, jinak jim hrozilo vězení. Učili zde němečtí učitelé.

I v naší obci vzniklo odbojové hnutí. Členové odboje opatřovali zbraně, léky, finanční prostředky, pomáhali uprchlíkům a rodinám, z nichž byl někdo vězněn ve fašistických věznicích a koncentrácích. Řada členů odboje byla gestapem odhalena a uvězněna. Deset z nich bylo popraveno. Nejtragičtější byl osud skupiny čtyř mladých občanů Troubelic, kteří byli spolu s dvanácti dalšími odbojáři z okolních obcí zastřeleni na vojenské střelnici u Bratrušova 31. 3. 1945, necelé dva měsíce před koncem války - bez rozsudku a tajně.

Dne 6. května 1945 byla naše obec osvobozena Rudou armádou.

O životě našich občanů a o událostech ve vesnici pojednává několik dílů kronik, které jsou uloženy v okresním archivu v Olomouci. Poslední kronika je od r. 1990 do současnosti a je uložena na Obecním úřadě v Troubelicích. Kronikářem obce je Mgr. Květoslav Mánek.

V roce 1960 byla s Troubelicemi sloučena obec Dědinka a Nová Hradečná a Lazce, v roce 1976 přibyla obec Pískov a v roce 1980 se staly Troubelice střediskovou obcí i pro obce Medlov, Králová, Hlivice a Zadní Újezd.

Tato rozsáhlá integrace byla zrušena v roce 1991, osamostanila se Nová Hradečná a medlovská část, t. j. Medlov, Králová, Hlivice a Zadní Újezd.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.troubelice.cz/, na kterých najdete další informace.