Dubčany

Dubčany

Historie naší vesnice sahá do 14. století, kdy na dubčanské tvrzi žil vladycký rod Medvídků.

První zprávy jsou z roku 1342. Rod Medvídků měl ve znaku půlměsíc.

Ves má jméno od bývalého krajinného rázu. Dubčané jsou obyvatelé Dubisk, míst kde rostlo dubové křoví neb duby, neb obyvatelé, pocházející z osady Dubiska. Dosud je zachovaný staroslovanský půdorys (staroslovanské okrouhlice). Ještě v polovici 19. století měly hlavně grunty výstupky, zvané žudry. Na obecní mapě z r. 1834 lze zjistit 8 žudrů.

Naše obec leží 6.6 km jižně od Litovle, má velmi dobře zachovalý staroslovanský půdorys. Vchod na severní straně se jmenuje dosud "Brána". Ještě v polovině minulého století měly hlavně grunty výstupky, zvané "Žudry". Na obecní mapě z roku 1834 lze zjistit 8 žudrů.

Jak je již výše uvedeno v úvodu, Dubčany vlastnil vladycký rod Medvídků a měli ve znaku půlměsíc. Jeden z jejich potomků Jakub čili Jakoubek, výtečný husický válečník od r. 1426 pán na Bilině, byl předkem Vršovických z Vršovic, velmi rozvětveného rodu v Čechách.

Větev moravská držela se stranou katolickou a vymřela r. 1446. Rod, který se ještě r. 1677 psal po Dubčanech, nemá s původními vladykami dubčanskými erbu půlměsíce, nic společného. Užíval znaku štít s třemi černými pruhy v klenotě 2 rohy.

Synové Medvídka byli Medvídek a Zbyněk z Dubčan. Roku 1365 se vzali oba bratři na spolek na Dyrpach, Měrotín a Hradečnou. R. 1371 věnuje Medvídek své manželce Elišce na Dyrpachu a Hradečné, Zbyněk manželce Anně ze Šumvaldu r. 1376 na Dubčanech a Chvalkovicích. Na Moravičanech měli r. 1381 Dubčanští 28 hřiven ročního platu. R. 1385 koupil Zbyněk zboží v Laškově a r. 1397 Vicměřice.

Synové Medvídka byli Jan z Dubčan, řečený Medvídek. Zemřel kolem r. 1406, od něho snad pochází Vršovičtí z Vršovic. Druhý syn Šeboř z Dubčan držel r. 1407 dědičnou tvrz v Dubčanech, r. 1412 se v Půhonech nazývá úředníkem.

Jan Medvídek věnoval r. 1392 na svém podílu v Dubčanech manželce Anežce z Múchnice, ale záhy zemřel. Dědictví ujali se synové Zbyňkovi Mistr Jan a Šeboř z Dubčan.

Jan z Dubčan konal studia na universitě pražské. R. 1398 stal se pod Janem z Husince bakalářem a r. 1404 dosáhl druhého stupně akademického vzdělání zároveň se slavným lékařem a rodákem litovelským Markem z Litovle, načež prohlášen byl mistrem svobodných umění. R. 1415, byl rektorem škol olomouckých a r. 1416 již kanovníkem.

Ve známém sporu biskupském, byl přívržencem Jana Železného a odpůrcem husické strany. Stal se správcem kostelního jmění, ustoupil r. 1417 nátlaku husickému. R. 1421 byl zvolen kapitulním děkanem a zemřel r. 1430 v Brně. Jeho bratr byl "Panoše" Šebor z Dubčan. R. 1406 věnuje své manželce Kunhutě, dceři Bareše z Čehovic, stolníka arcibiskupa děvínského Vojtěcha ze Šternberka, na dvoře chvalkovickém a po smrti Jana Medvídka zdědil i podíl na Dubčanech r. 1412.

Tvrz dubčanská se připomíná poprvé r. 1407 a byla snad již od předka Dubčanských Medvídka ve XIV. století vystavěna. Podle podání byla prý podobna zachovalé tvrzi unčovické. Při čištění obecního rybníka nebo jak lidé říkali "při couzení tvrze" uhodili dělníci na podzemní sklepy, zdi a dubové trámy.

Roku 1406 berou nedílní bratři Šebor a Mistr Jan z Dubčan Ješka z Žerotína, Oldřich ze Lhoty, Čeňka z Vicměřic a Jana z Řimic na všecko co mají v Dubčanech, Vicměřicích, Seničce, Vilémově, Dyrpachu, Měrotíně, Hradečné, Pateříně, Savíně a Perníčku na spolek a títo společníci zase ohlašují spolek s nimi na jmění a statky své.

Šeboř z Dubčan bojoval se Zikmundem a Albrechtem rakouským proti Husitům, zač značnými statky obdařen byl. R.1437 dal mu Albrecht, Zikmundem darovaný dvůr Ješka Dúpovec před Uničovem do desek zemských vložit. Nepřátelství mezi vladykami v kraji trvalo i po míru.

Tak přihnal prý Ješek ze Lhoty, horlivý husita, na dědinu Šebora z Dubčan s čeledí a zsekl služebníka jeho v pravém landfrýdě*. R. 1437 věnoval Šebor své manželce Kunhutě na dvoře nadbytě, na tvrzi a jiné hoře, zvané "Kopecz" v Dubčanech, ale zboží žerotínské, jež získalpromněnou od kanovníků šternberských, pustil svaku Bareši ml. z Čehovic. Jemu také jsa bezděk,postoupil před svou smrtí r. 1446 Dubčany s tvrzí, 2 dvory a ves Durupach, ostatní zboží před tím již rozprodal.

R. 1447 věnuje Bareš ml. z Čehovic na dvoře Medvítkově. a r. 1464 jako sudí práva olomouckého. Před r. 1480 prodal ves Dubčany s tvrzí Martinu z Galčic., Rukojmím za Bareše byl Jan Dubčanský řečený Plzák ze Zdetína, ale již r.1481 byl sám držitelem Dubčan s příslučenstvím, avšak jen na krátko.

R. 1489 se již vyskytuje Markvart, rytíř ze Zvole a potomci Hynek (1496-1526) a r. 1540 bratři Jindřich, Hynek a Petr ze Zvole. Kolem roku 1545 koupil Václav Haugvic z Biskupic od Hynka ze Zvole Dubčany, pustiny Dyrpach a Krajid, ale již r. 1546 prodal zboží dubčanské a unčovické s Cholinou a podílem na Mezicích městu Olomouci.

Po Dubčanech jmenuje se také známý blouznivec náboženské sekty novokřtěnců Jan Dubčanský ze Zdetína na Habrovanech, byl synem Jana Plzáka, jež r.1523 koupil Lulč, kdež si jeho syn zařídil tiskárnu (1530 -1537).

Z jiných podílníků dubčanckých jmenuje se kostel olomoucký. Vikář Kunrát koupil zboží v Dubčanech, jež daroval kostelu. Tento podíl (2 lány) koupil Vilém Pernštejna od kapitoly a prodal je r. 1516 Hynkovi ze zvole na Náměšti.

Ve 14. století se připomínají v blízkosti Dubčan a Choliny dvě vsi, nyní zaniklé Dyrnpach (Durenbach = Sucha, vlastně suchý potok) a Krajid (Greyden) jež vznikly kolonizací německou, ze střediska litovelského šíření.

Roku 1365 drželi Dyrnpach bratři Medvídek a Zbyněk z Dubčan. R. 1418 věnuje Zbyňka syn Šebor Kateřině, manželce Jana z Babic, 7 hřiven platu na poplatných lidech ve vsi "Dyrnpachu", pročeš se r. 1437 píše "Kateřina z Dyrnpach" a bere manžela Jana, řečeného Huska, na 5 hřiven a syna Matěje na 2 hřivny platu na spolek. Krátce před svou smrtí r. 1446 postupuje Šeboř z Dubčan zároveň s ostatním zbožím dubčanským"ves Dircupach" Bareši z Čehovic. Z toho je patrno, že nezanikla v husických válkách, nýbrž v uherské válce r.1467, kdy Matyáš Korvínhubil a pálil naši vlast.

Roku 1490 zapisuje Jan Plzák ze Zdenína z Dubčan "pustou ves Drumpach" do zemských desek. Osada se více nezmohla, uvádí se ještě v letech 1536 -1545 jako "pustá ves Hynka ze Zvole. Zbyla pouze polní trať, "Dyrbach" nebo Derpách. Není vyloučeno, že lid přenesl názevzaniklé vsi na blízkou horu "Rampach" (hanácky Rompach.)

V krajině se uvádí r. 1536 druhá pustá ves pod jménem "Krajid" a r. 1545 "Greyden", zároveň s Dyrnpachem, jako k Dubčanům příslušná. V pamětní knize fary cholinské z r.1716 vypočítává farář Varadia pozemky farní, mezi nimi pozemek nad lomem u obecního lesa cholinského, řečený Kopanina na Graiden.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://dubcany.w3obec.cz/index_cz/hlavni.jsp, na kterých najdete další informace.