Haňovice

Haňovice

Haňovice a osada Kluzov leží asi 3 km jihozápadně od Litovle na obou březích potoka Loučky a prochází jimi silnice, která spojuje Litovel se Senicí na Hané. Většina plochy katastru o rozloze 275 ha je vyplněna rovinatým terénem Prostějovské pahorkatiny, do západní části obce zasahují výběžky Bouzovské vrchoviny. Nejvyšší nadmořská výška v obci je 250 m. Obec má v současné době 450 obyvatel.

Obec Haňovice se skládá ze dvou hlavních částí: Haňovice a Kluzov. Místní části Haňovic se nazývají: Kout, Náves, Dolní konec, Kerkesl, Řádka, Kluzov a Žmole. Ve středu obce se nachází kaple sv. Cyrila a Metoděje a pomník obětem I. světové války. Před kaplí je kamenný kříž se sousoším kalvárie.

Ve středu obce u autobusové zastávky je hasičská zbrojnice. Kulturní dům, ve kterém sídlí Obecní úřad, hospoda a kadeřnictví je též ve středu obce. Západně od středu obce je Základní škola a Mateřská škola Haňovice. Na konci Kluzova, na západě obce je velký sportovní areál TJ Doubrava a myslivecká chata, která však nenáleží do katastru obce Haňovice.

V místní části nazývané Dolní konec a na začátku Kluzova se nachází kříž - boží muka. Nejbližšími sousedy Haňovic a Kluzova jsou na severu Nasobůrky a Chudobín, na západě Nová Ves, na jihu Myslechovice a na východě Rozvadovice s Chořelicemi.Haňovice patří k nejstarším obcím regionu.

Historie
První zprávy o Haňovicích se objevily již v r. 1141, kdy tehdejší olomoucký biskup Jindřich Zdík při soupisu církevního majetku uvádí i obec Haňovice do tohoto majetkového soupisu a staly se tak biskupským lénem, jehož majitelé se často střídali. Část Kluzov se objevuje v pramenech až po roce 1608.

Od poloviny 15. století byly biskupskými leníky v Haňovicích majitelé sousedního chudobínského panství a to Výšek ze Střítěže, Šebor z Drahanovic, Jan Selitský z Dobré vody a bratři Jan a Mikuláš z Chudobína. V letech 1518 - 1526 seděl na Haňovicích Jan Zoubek ze Zdětína a od roku 1542 jeho synové Jáchym a Bernard. Jáchym Zoubek z Zdětína dal postavit kolem r. 1555 v obci pivovar.

Po smrti Jáchyma a Bernarda zůstal v Haňovicích syn Bernarda, Jan Bohuslav a ten prodal v polovině 60. let. 16. stol. Haňovice Janu Pročkovi ze Zástřizl. Jeho zásluhou byl vystaven v obci renesanční zámek r. 1580. Jan Proček zemřel r. 1584 a jeho majetek po něm zdědil jeho syn Bernard Prakšický ze Zástřizl. Ten dal v Haňovicích postavit hospodu a také kovárnu.

V době náboženských třenic patřil Bernard Prakšický ze Zástřizl k předním stoupencům moravských protestantů a po Bílé hoře byl odsouzen ke ztrátě majetku a uvězněn na brněnském Špilberku, kde již r. 1622 zemřel. Jeho zkonfiskovaný majetek daroval císař olomoucké kapitule.

Třicetiletou válku (1618-1648) přežili lidé z Haňovic jako přímí poddaní olomoucké kapituly. Válka přinesla celému kraji zkázu a bídu. Mnoho usedlostí a domů zpustlo. Až do zrušení poddanství v roce 1848 zůstali Haňovice i Kluzov pod správou olomoucké kapituly, ale zůstaly přirozeným správním a hospodářským centrem se sídlem vrchního úřadu v budově zámečku. Po zrušení roboty se i haňovští poddaní stali plno právnými občany a vlastníky půdy, kterou obdělávali po celé generace a byli zbaveni finančních i naturálních břemen včetně církevního desátku.

Období 2. pol. 19. stol. a začátek 20. stol. bylo pro dějiny obce chudé na informace, jelikož spolkový život se teprve rozvíjel. Obec byla zařazena do politického i soudního okresu Litovel.

Ukončení l. světové války oslavili občané Haňovic vysazením Lípy svobody koncem r. 1918 na návsi u kaple. Počátky samostatného politického, spolkového a také kulturního a veřejného života je označován letopočet 1918 - 1938. 15. března 1939 došlo k okupaci Haňovic a Kluzova a obec byla zařazena do Protektorátu Čechy a Morava podřízenému nacistickému Německu. Dne 1. září 1939 vypukla 2. světová válka a přinesla sebou politický a národnostní útlak.

Dne 10. května ve tři hodiny ráno se objevily první sovětské tanky, které přijížděly z Nasobůrek do Chudobína. Nastalo dlouho očekávané osvobození a s ním rozvoj občanských aktivit a hlavně nadšení lidí pro nové věci a zvelebování obce.

Dne 1. července 1960 se obec stala v rámci slučování střediskovou obcí a skládala se z pěti částí: Haňovic, Kluzova, Chudobína, Myslechovic a Nové Vsi. Okresním městem se stala Olomouc. O čtyři roky později se připojily k Haňovicím ještě obce Nasobůrky a Víska. O společenské a kulturní dění v obci se starala Osvětová beseda. Byl postaven kulturní dům s velkým sálem a jevištěm. Byla zřízena i mateřská škola.

V roce 1949 byl založen oddíl kopané. Hrálo se na nově vybudovaném hřišti za Kluzovem. V obci působili rybáři a myslivci, kteří v r. 1969 upravili salaš za obcí na mysliveckou chatu Hubertku. Hasiči v obci působili od r. 1898. V roce 1948 byl zřízen místní rozhlas. Rok 1975 -1979 - výstavba nové mateřské školy.

Současnost
V roce 1980 byla částečně vybudována kanalizace a veřejné osvětlení. V roce 1981 byl dokončen most přes potok Loučku. V roce 1983 byla opravena kaple. V roce 1985 bylo provedeno vyasfaltovaní místních komunikací. V roce 1988 byl na Kluzově kolem potoka opravena kamenná zídka. V roce 1989 bylo vybudováno pohostinství v KD. V roce 1991 skládka komunálního odpadu v našem katastru - buduje město Litovel. Rok 1992 - přestavba mateřské školy na základní školu. Rok 1996 - zbudování tělocvičny v ZŠ. Rok 1996 - zbudování vodovodního řádu, elektrifikace obce a nové rozvody telefonu. Rok 1997 - plynofikace obce a zbudování druhého hřiště TJ Doubrava . Rok 1999 - plynofikace MŠ, ZŠ a školní jídelny.

Po listopadu 1989 došlo k řadě zásadních změn a ta nejdůležitější byla, že v roce 1990 se obec rozhodla pro osamostatnění k 1. 1. 1991.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.hanovice.cz/, na kterých najdete další informace.