Velký Újezd

Velký Újezd

Historie obce
Původní půdorys i poloha Velkého Újezdu ukazuje na dobu vzniku trhové osady a její počátky lze datovat již od 12. století. Tato trhová osada vznikla v souvislosti se vznikem Potštátu a Vítkova.

Přídavné jméno „Velký“ se během doby několikrát změnilo, takže to byl v různých obdobích nejprve Velký Augesd, kolem roku 1400 se užívalo Volavý Augesd, po roce 1500 Svrchní Augesd, za sto let později Hrubý Augesd nebo též Oujezd. Od poloviny předminulého století se užívá již trvale Velký Újezd. Původ názvu „Újezd“ se vysvětluje takto: území nebo místo, které bylo osídlováno, prodáváno, darováno a přítomné strany objely po hranici toto území – odtud Újezd.

Kdy osada Velký Újezd byla založena nelze říct, ani neznáme, kdo ji založil, ale už roku 1301 je dle Moravských zemských desek Újezd uveden mezi farnostmi lipenského děkanství patřícího k arcijáhenství olomouckému. K témuž roku je doložena také postava Žibřida (Siffridus), sladovníka na Libavé, r. 1324 známého s přídomkem z Újezdu.

Roku 1381 je Újezd už jasně označován jako městečko, není však přesně známo, kdy došlo k jeho povýšení. Brzy poté byl součástí panství hradu Helfštýna a helfštýnské vrchnosti zůstal poddán až do 16. století, kdy byl prodán k Veselíčku.

Třicetiletá válka byla pro obec dobou zkázy, k důsledkům válečných událostí patřilo i to, že Újezd pozbyl privilegovaného postavení městečka. Nový poválečný rozkvět zaznamenala obec za Podstatských, kteří drželi veselíčské panství.

Roku 1738 zde založil hrabě Karel Max Podstatský nákladem 5 000 zlatých chudobinec, o šest let později obnovil ve válkách zaniklou faru. Kdysi byl Velký Újezd také významnou stanicí na hlavní „císařské“ silnici, kde se měnívala přípřež. V roce 1749 zde byl postaven vrchnostenský špitál, z roku 1791 pochází budova někdejší poštovní přepřahací stanice. V 19. století byl opět Velký Újezd považován za městečko, a městysem byl až do roku 1957.

Kulturní památka

Kostel sv. Jakuba Staršího
Vybudovaný v letech 1749 - 1751 Františkem Karlem Podstatským. Pod kostelem se nachází krypta s ostatky 21 potomků rodů Podstatských-Lichtensteinů.

Současnost obce
Obec Velký Újezd se nachází v nadmořské výšce 371 m u staré obchodní cesty s brodem mezi Olomoucí a Lipníkem nad Bečvou, na pozvolně sestupujícím svahu úpatí Oderských vrchů. Pouhých 6 kilometrů od obce pramení řeka Odra.

Dnes, na počátku 21. století, je Velký Újezd obcí s bohatou historií a kulturní tradicí. V současné době zde žije necelých 1 100 obyvatel.

Po revoluci začal opět svobodnější život a obec se začala modernizovat. Byl zde zaveden telefon, plyn, obecní vodovod, kanalizace, do provozu byla uvedena čistička odpadních vod, přestavěno velké i horní náměstí, vybudováno nové autobusové stanoviště, zaveden bezdrátový internet. Obec má dokonalé pokrytí sítí mobilních operátorů.

Začalo se opět podnikat, a tak dnes obec má i dobré služby. Ordinuje zde praktický, dětský a zubní lékař, v obci je lékárna, pošta, stolařství, zahradnictví, bednářství, stavitelství, zemědělská činnost, pila, dále několik obchodů a pohostinství, autoservis, videopůjčovna, knihovna, posilovna, sauna, masáže, kadeřnictví, ubytovna, penzion.

V obci je také Základní a mateřská škola Velký Újezd, příspěvková organizace, pobočka Základní umělecké školy Žerotín a Střední odborné učiliště Velký Újezd, s. r. o., s obory: kuchař-kuchařka, číšník-servírka, kuchař-číšník, kadeřník-kadeřnice, zahradník, krejčí a dále tři obory pro absolventy zvláštních škol.

Ve své tradici i nadále pokračují spolky a sdružení jako je hasičský spolek založený r. 1881, TJ Sokol založený 1906, Dělnický spolek z roku 1907, včelařský spolek z roku 1902, divadelní spolek Podhoran založený 1876, myslivecké sdružení Bělá a Zahrádkářský svaz.

Díky dobré vybavenosti obce, dobrému autobusovému spojení a celkově dobrému umístění se do Velkého Újezdu stěhují lidé i z jiných měst a obcí, rozrůstá se nová výstavba domů.

Právě poloha Velkého Újezdu nabízí snadnou dopravu do sousedních větších měst - Olomouce, Přerova, Hranic, Lipníku nad Bečvou, a také velmi zajímavé tipy na výlety do blízkého okolí.

Na počest Jaroslava Švarce pořádá TJ Sokol od roku 1968 vždy v červnu „Memoriál Jaroslava Švarce“ – dálkové pochody s účastí stovek turistů z celé republiky. Své místo mezi pravidelnými akcemi má i červnová Beat party s ohňostrojem. Tradiční velkoújezdské hody se konají vždy kolem 15. srpna. Od roku 1976 také TJ Sokol organizuje pravidelně večerní pochod na počest 28. října. Hasiči pořádají každoročně „Silvestr na Kamenné boudě“ – spontánní setkání občanů z okolních vesnic v lese mezi Újezdem a Tršicemi.

V někdejším vrchnostenském špitále, architektonické památce, lze strávit prázdniny na venkově. Ubytování turistického typu nabízí rovněž družstvo Velký Újezd, komfortnější ubytování lze nalézt v penzionu Myslivna. Obcí vedou cyklotrasy, v blízkém kamenolomu ve Výklekách je krásné přírodní koupaliště.

Jako každá větší obec má i Velký Újezd svůj zpravodaj Žibřid, který vychází zhruba 4 x do roku a informuje o zprávách z radnice, kulturních a společenských akcích a historických zajímavostech. Obec také provozuje veřejnou knihovnu a internet. Je součástí mikroregionu Bystřička.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.velkyujezd.cz/, na kterých najdete další informace.