Kožušany-Tážaly

Kožušany-Tážaly

Obec Kožušany-Tážaly leží na okraji plochy výrazného terénního zlomu nad nivou řeky Moravy jižním směrem 7 km od Olomouce.

První dochované písemné zmínky pochází u obce Tážal z roku 1078, u Kožušan z roku 1297. Složený název obce napovídá, že jde o dvě dříve samostatné obce sloučené v jednu v roce 1960, v rámci prosazované integrace obcí ve větší celky. Dnes jsou obce zástavbou spojeny, takže pouze znalosti pamětníků a mapy katastrálních území vypovídají o skutečné hranici. Počet obyvatel k 1. 1. 2001 je 802, jejich průměrný věk je 37,5 roků, rozloha obou katastrů obce je 627 hektarů.

Současnost
Zájmová činnost obyvatel je poměrně pestrá a rozsáhlá. Své aktivity projevují ve spolcích a to - v Českém svazu chovatelů drobného zvířectva, Tělovýchovné jednotě Sokol - oddílu kopané, Sboru dobrovolných hasičů, Mysliveckém sdružení "Morava", Svazu zahrádkářů a Českém červeném kříži. V kulturní oblasti jsou nositeli Mateřská škola, Základní škola a Obecní úřad.

Dopravní obslužnost v návaznosti na blízkost okresního, a dnes již krajského města, je v současné době zcela vyhovující. Obec je dopravně spojena s Olomoucí jednak autobusovou dopravou ČSAD BUS, jednak železnicí Olomouc - Brno, v Kožušanech je v provozu od roku 1995 železniční zastávka. Přes obec je vedena moravská cyklotrasa č. 47, a v rámci Mikroregionu Království se počítá s rozšiřováním regionálních cyklotras a cyklostezek.

V současné době je na území obce řada podnikatelů, od největšího Zemědělského družstva, až po drobné živnostníky. Pracovní příležitosti občanů se koncentrují v převážné míře v okresním mstě Olomouci, a rovněž tak i základní potřeby občanů po stránce zdravotní, školské a kulturní.

Historie
Archeologickými průzkumy bylo prokazatelně doloženo, že území obou částí obce Kožušany-Tážaly bylo trvale osídleno již v době 6 tisíc let před n. l. Osídlení bylo dáno svou příznivou polohou, kvalitou půdy, dostatečnou výškou nad záplavovým územím a blízkostí řeky Moravy. Podél ní vedly již od pravěku nejvýznamnější obchodní cesty, byli to lidé s lineární keramikou - která je první zemědělskou kulturou u nás, a svůj název získala podle charakteristického typu výzdoby keramiky - ryté linie.

Archeologické nálezy jsou velmi bohaté, ať již se jedná o zlomky keramických nádob, kamenné nástroje - srpové čepelky, broušené sekery, kovové předměty z mědi, zlata, elektronu, pazourkové čepele, kostěné předměty, aj. Je rovněž prokázáno, že území obce bylo v mladší době - (5. až 1. století před n. l.) osídleno historickými Kelty s vyspělou kulturou. Dokládají to rovněž archeologické nálezy včetně mincí.

Historické počátky obcí a měst však vycházejí z prvních písemných zmínek v dochovaných pramenech. Podle tohoto kritéria jsou Tážaly jednou z nejstarších obcí na Moravě. Pod názvem Tesalci ji v roce 1078 daroval moravský kníže Ota Olomoucký benediktinskému klášteru na Klášterním hradisku.

Církevním majetkem zůstala po několik staletí s mírnou změnou v držení (klášter olomouckých dominikánek), až do roku 1782, kdy Josef II rušil kláštery. Krátký čas byl církevní majetek v držení náboženského fondu a následně prodán do soukromých rukou - belgickému šlechtici Saint Genois a po jejich kratkém držení již v soukromých rukách zůstal.

První zmínka o obci Kožušany spadá do roku 1297, kdy část majetku obce byla darována vyšehradským proboštem Janem a králem Vladislavem řádu dominikánek u kostela sv. Kateřiny v Olomouci. Od konce 16. století byly obě obce spojeny pod společnou vrchností a jejich vývoj byl v podstatě shodný.

Nemovité kulturní památky

Kaple sv. Anny
Uprostřed návsi, parc.č. 67, rejstříkové číslo 1834 - centrální osmiboká kaple z roku 1750. Během své existence prošla několika rekonstrukcemi.

Socha sv. Josefa
U domu č. p. 70, v části Na domkách, parc. č. 98, rejstříkové číslo 1836, pochází z poloviny 18. století. Socha sv. Josefa s dítětem je umístěna na hranolovém podstavci, na němž se dá číst latinský nápis a letopočty obnovy sochy - 1864,1881.

Památník obětem 2. světové války
U základní školy číslo popisné 79, parc. č. 99/1-rejstříkové číslo 1835. Autorem sochařské výzdoby památníku z roku 1955 je Julius Pelikán.

Socha sv. Norberta
Umístěná u polní cesty na návrší západně od obce, parc. č. 145, rejstříkové číslo 1837. Socha představuje světce v životní velikosti, stojícího na oblacích s andílky. U jeho nohou leží nestvůra představující poraženou herezi (kacířství). Do Tážal byla socha převezena po zrušení kláštera Hradisko.

Český překlad latinského nápisu na čelní straně soklu zní: "Svatému Norbertu, magdeburskému arcibiskupu, primasu Německa, anděli míru, vítězi nad kacířstvím Tauchelinovým, přeslavnému zakladateli kanonie řádu premonstrátského, tuto sochu postavil veledůstojný pán Norbert Želecký, z rytířů počenických, hradišťský opat jedenapadesátý."

Norbert Želecký z Počenic byl opatem kláštera Hradisko v letech 1679 - 1709, socha jeho jmenovce byla vytvořena roku 1708.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://kralovstvi.mikroregion.cz/kozusany/, na kterých najdete další informace.