Broumy

Broumy

Historie
Archeologický průzkum prokázal na katastru obce sídlištní polohu z období Keltů (200 - 100 př. Kr.) a náznaky slovanského osídlení s malou slovanskou osadou z 11. až 13. stol. První písemná zpráva o Broumech se vztahuje k manskému dvoru se dvěma lány dědin, který se nalézal v obci. Manství bylo služební a vztahovalo se ke Křivoklátu. Dne 10. března 1358 král Karel IV. Potvrzuje Lutoborovým synům právo tyto dva lány dědin používat. Manský dvůr potkal zlý osud. V době husitských bouří byl vypálen, jeden lán byl rozdělen mezi osadníky a druhý zůstal jako manství robotné. Manství zmizelo v roce 1658.

Vlastní dějiny obce začínají prakticky ve stejné době 15. března 1560, kdy jsou Broumy přímo jmenovány v listině Karla IV. danou na Karlštejně. Vzhledem k blízkosti královských hradů a hlubokým lesům patřily okolní lesy k významným honitbám českých králů, což dokládá mimo jiné i pověstmi opředený Králův dub, místo odpočinku krále Václava IV. Hluboký les byl vedle tehdejšího nepříliš výnosného zemědělství, druhým základním prostředkem obživy. Mezi poddanské povinnosti tehdy patřilo i nadhánění zvěře, chytání do tenat, péče o psy a další pomocné práce při lovu. Les také skýtal poddaným jistotu a bezpečí v době válek.

Obec jako součást křivoklátského panství se velmi často stávala zástavou panovníkových dluhů a tak se zde vystřídala řada pánů. V době Jiřího z Poděbrad patřily Broumy 26 let k Týřovu. V době Rudolfa II. byly zastaveny Lobkovicům a patřily k Točníku. V roce 1658 je vystřídaly Švancenberkové a v roce 1685 celé panství vyplatil Arnošt Josef z Valdštejna. Dědictvím se panství dostalo v roce 1735 knížecímu rodu Fürstenberků Za vlády Marie Terezie se stalo jejich majetkem a tím bylo až do zrušení roboty a poddanství.

Současnost
Na katastru obce Broumy pramení Úpořský potok, vlévající se do řeky Berounky u Týřovic. Berounka je dostupná ve vzdálenosti 12-14 km v několika místech severozápadně od Broum v obcích: Skryje (známý Barandien), Týřovice (zřícenina hradu), Křivoklát (hrad), Zbečno, Bránov (krajina spisovatele Oty Pavla), Račice, Žloukovice, Nižbor (sklárna), Stradonice (místo působení spisovatele Františka Nepila) a Hýskov. Odtud řeka pokračuje na Beroun.

Obec je na severním svahu broumské kotliny, kterou vytvořily potoky Míza, Habrový potok a Úpoř. Průměrná nadmořská výška obce je okolo 400m, s okolními vrchy Vlastec 612 m, Velíz 595 m a Jouglovka 563 m. Obec s velkým katastrálním územím (2584ha) leží uprostřed křivoklátských lesů. Je zde krásná zachovalá příroda a čistý průmyslovými exhalacemi nezkažený vzduch. Od jara do pozdního podzimu je možné využít velkých možností k pěší turistice, cykloturistice a v rozsáhlých lesích i možnosti houbaření. Zvláště pěkné jsou procházky podzimní přírodou, kdy zdejší smíšené lesy vytvářejí překrásné scenérie.

Obec Broumy se nachází v okrese Beroun, na spojnici mezi hrady Žebrák, Točník a Křivoklát. Díky dálnici D5 je odtud rychlé spojení přes Beroun na Prahu a přes Žebrák na Plzeň. Na západní straně, za širokým pásmem lesů sousedí městečko Zbiroh a obec Skryje. V těsném sousedství je obec Kublov pod historicky známým Velízem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://web.quick.cz/obecbroumy/, na kterých najdete další informace.