Králův Dvůr

Králův Dvůr

Králův Dvůr je třetí nejlidnatější sídlo okresu Beroun.

První písemná zmínka o Počaplech (část dnešního Králova Dvora) pochází z roku 1302, první zmínka o Králově Dvoře pochází z roku 1394, kdy zde byl panskou jednotou zajat král Václav IV. V polovině ve 13. století si tu nechal pravděpodobně král Václav I. vystavět středověký dvůr, který v roce 1585 přestavěli na renesanční zámek Lobkovicové, kteří jej v druhé polovině 16. století jeden čas vlastnili.

Obec se stala centrem králodvorského komorního (zemského) panství a zůstala jím až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. V roce 1850 došlo ke sloučení čtyř obcí, Králova Dvora, Popovic, Karlovy Hutě a Křížatek, do jediné politické obce pod názvem Králův Dvůr. Obec byla samostatná až do roku 1980, kdy se stala součástí aglomerace Beroun - Králův Dvůr. Osamostatnila se opět po volbách v listopadu 1990.

Králodvorský velkostatek roku 1860 koupili Fürstenberkové. V této době začala v Králově Dvoře velká urbanistická výstavba související s rozšiřováním železáren v Karlově Huti. V devadesátých letech 19. století vyrostla dělnická kolonie činžovních domů na Výšinách. Nacházely se tu nejen dělnické činžovní domy, ale i přepychové vily úředníků a ředitelů včetně závodního hotelu. Budova radnice pochází z roku 1907.

Velký rozvoj obec zaznamenala v období první republiky, který se také odrazil ve zvýšené stavební činnosti, např. roku 1920 zde vznikla dělnická kolonie u Dibeřského potoka podle projektu známého arch. J. Kotěry. V roce 1930 získal Králův Dvůr titul městyse (městečka). K dalšímu urbanistickému rozvoji obce došlo po druhé světové válce. V padesátých letech tu vyrostlo sídliště rodinných domků Pod Hájem a nová škola (1. základní), v sedmdesátých letech pak panelová sídliště Pod Hájem a Nad Stadionem.

Velký zásah do života Králova Dvora přinesla výstavba dálnice D 5 spojující Prahu s Plzní. Prochází od roku 1988 přímo středem obce. Velmi často také ovlivňovala život v Králově Dvoře řeka. Obec leží na řece Litavce, která mnohokrát přinesla zdejší krajině katastrofální povodně, největší v roce 1872, zatím poslední v roce 2002. V současnosti dává další možnosti rozvoje města schválený územní plán.

Památky
V Králově Dvoře stála novogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1902 a v místní části Karlova Huť dřevěná zvonice z roku 1905. Obě tyto pamětihodnosti však byly v šedesátých letech 20. století zbořeny. Králův Dvůr tak přišel o dva z mála architektonických prvků, které ozvlášťňovaly obec, ovládnutou průmyslem.

Zámek
V 16. století začala šlechta opouštět nehostinné hrady a budovat pohodlnější sídla - zámky. Této proměny se dočkal i původní královský kamenný dvůr, tehdy v majetku Lobkoviců. V roce 1585 ho nechali přestavět v renesančním slohu v uzavřený čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím. Interiér zámku by vyzdoben četnými freskami zejména s loveckými výjevy. V této podobě vyhovoval reprezentačním nárokům vysoké šlechty. Lobkovicové se ze zámku příliš dlouho netěšili. Po devíti letech přešel do majetku komory a stal se administrativním centrem králodvorského panství.

Kostel
Dominantou celého králodvorského údolí je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Počaplech. Zděný barokní kostel byl postaven pravděpodobně podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera namísto zchátralého dřevěného kostelíka. Na jeho stavbě se podíleli téměř všichni obyvatelé panství. Stavbu zakončili roku 1733, kdy byl kostel slavnostně vysvěcen a o šest let později doplněn o dva zvony z dílny mistra zvonařského Dittricha. Vnitřní zařízení pochází z konce 18. století. Kostel byl opraven v roce 1905. V roce 2006 byly na kostel osazeny zvony a provedena oprava obslužného mechanismu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kraluv-dvur.cz/, na kterých najdete další informace.