Nižbor

Nižbor

Obec Nižbor se nachází v Křivoklátské vrchovině, která je charakterizována velmi členitým a rozmanitým povrchem. Krátké hřbety se tu střídají s hlubokými údolími potoků.

Historie
Zásadní přelom ve vývoji zdejší oblasti přineslo až keltské sídlení, reprezentované především světoznámým stradonickým hradištěm. Rozsáhlý vrch Hradiště (390 m n. m.), vymezený soutokem Habrového potoka a Berounky, byl pro Kelty ideálním místem pro vystavění oppida, které se tu rozkládalo na asi 82 hektarech.

Šlo o místo, kudy nepochybně procházela důležitá obchodní stezka kolem Berounky. Snad proto ji Keltové chránili ještě druhým, menším oppidem naproti Hradišti, na druhé straně Berounky, na výhodné ostrožně nad soutokem Žlubineckého potoka a Berounky.

Podle mnoha badatelů se stradonické oppidum stalo pravděpodobně hlavním obchodním a výrobním centrem Keltů nejen v českých zemích, ale v celé střední Evropě. I přesto, že nedosahovalo takové rozlohy jako vůbec nejrozsáhlejší oppidum u nás - Závist u Zbraslavi.

Keltové razili mince, tzv. duhovky, kterým vlastně vděčíme za to, že bylo stradonické oppidum vůbec objeveno. Roku 1877 zde syn stradonického hrobníka našel poklad asi dvou stovek zlatých mincí. Tento nález bohužel odstartoval zlatokopeckou vlnu, která celou akropoli doslova přeorala. Jen s velkým úsilím se podařilo vědcům zrekonstruovat obraz tehdejšího oppida. Našli se však lidé, kteří se systematicky soustředili na sběr archeologických artefaktů. Jedním z nich byl majitel nedalekého velkostatku ve Svatém Janě pod Skalou dr. Štěpán Berger, či fürsterberský hutní ředitel Vilém Grosse. Jejich rozsáhlé sbírky se dostaly většinou do Národního muzea v Praze a do Uměleckohistorického muzea ve Vídni¨.

Kolem přelomu letopočtu ukončila keltskou éru expanze germánských kmenů. Germánský kmen Markomanů stradonické oppidum vypálil, ale je pravděpodobné, že někteří Keltové žijící mimo oppidum přežili a postupně splynuli s novým obyvatelstvem. Ať už to bylo jakkoli, keltskou rozvinutou civilizaci tak na dlouhou dobu nahradili lidé na nepoměrně nižší úrovni. Jejich příchodem začíná éra, o které víme jen velmi málo, tak jako o době slovanské expanze, která začala v 6. století. I když je velmi pravděpodobné, že i v této oblasti se Slované usazovali, byť sporadicky. Nižborsko se z příkrovu naší neznalosti, který může v budoucnosti poodhalit jen archeologický průzkum, začíná vynořovat až po mnoha staletích, v období vrcholného středověku.

Památky

Zámek Nižbor
Nižborský zámek, původně královský raně gotický hrad, založený na ostrohu nad řekou Berounkou králem Přemyslem Otakarem II. V letech 1720 - 1724 byl hrad přestavěn na zámek. Celý objekt byl v minulosti špatnou péčí značně zdevastován. V r. 1997 celý objekt zakoupila obec a v současné době po rozsáhlé rekonstrukci, byl 21. 6. 2004 znovu otevřen.

- Výklenková kaplička v centru obce na křižovatce cest z r. 1822
- Roubená chalupa č. p. 100 v Nižboru ve čtvrti Hamburk
- Bývalá Pračkova hvězdárna v Nižboru ve stráni Hradiště.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecnizbor.cz/, na kterých najdete další informace.