Tlustice

Tlustice

Historie
V historických písemných pramenech je první zmínka o vsi Tlustice z roku 1320, kdy český král Jan Lucemburský zapsal Zbyňkovi Zajícovi vsi Praskolesy, Sedlec, Tlustici, Kotopeky, Lhotu, Libosněn a Jesenici. Král tak učinil, protože do určeného termínu nebyl schopen vyplatit zástavu, váznoucí na uvedených vsích za poskytnutou finanční hotovost. Poskytovatel půjčky připojil získané vsi ke svému panství, příslušnému k hradu Žebrák.

V roce 1336 získal Zbyněk Zajíc od krále panství Budyně (nad Ohří) na Litoměřicku. Zato postoupil králi hrad Žebrák se stejnojmenným městečkem a řadou vsí, mezi nimi i Tlustici. Od té doby bylo panství hradu Žebráku královským majetkem. Královská komora však Žebrák často zastavovala a dočasní majitelé zvučných jmen se střídali (např. Bedřich ze Šumburka, Burian z Gutštejna, Kunata Pěšík z Komárova).

V roce 1557 koupil od krále Ferdinanda I. panství Žebrák a Točník Jan Popel starší z Lobkovic na Zbirohu, nejvyšší hofmistr Království českého. Prodej kdysi královského majetku byl učiněn na základě povolení zemského sněmu z roku 1556 a vložen do Desk zemských v roce 1558. Do majetku Lobkoviců tedy přišla i Tlustice.

Lobkovicové drželi panství až do roku 1607, kdy bylo posledním majitelům konfiskováno za obvinění z velezrady na císaři Rudolfu II.

V roce 1611 koupil Jan Litvín Kavka z Říčan a na Hořovicích společně s manželkou Dorotou Kaplířovou ze Sulevic od české komory několik vsí od panství točnického, mezi nimi i Tlustici, a připojil je k panství Hořovice. Ovšem Jan Litvín Kavka byl obráncem protestantské víry a komisařem stavů a aktivně se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618 – 1620. Byl účastníkem defenestrace a podle výpovědi svědků pomáhal vyhodit místodržícího Martinice z okna.

A Tlustice se opět dostává k novým majitelům. Od české královské komory kupuje hořovické a komárovské panství Marie Eusebie hraběnka z Martinic, rozená ze Šternberka, manželka defenestrovaného Jaroslava Bořity z Martinic. Martinicové mezi sebou dědili nebo si předávali panství až do doby, kdy nebyl mužský dědic. Tak se stalo, že dcery Marie Eliška a Terezie Františka se postupně provdaly za Jana Františka hraběte Bruntálského z Vrbna, nejvyššího hofmistra a nakonec nejvyššího kancléře Království českého, a přinesly mu věnem hořovické panství. Později další člen rodu pánů z Vrbna, Dominik, prodal panství Hořovice, Jince a Bezdědice Bedřichovi Vilému kurfiřtovi Hessenskému.

Krátce před tím, v roce 1850, byla ukončena patrimoniální správa a nabyvatel panství Hořovice byl již jen vlastníkem zámku a velkostatku, ale nikoliv lidí, kteří po zrušení nevolnictví byli již svobodnými. Hessenský kurfiřt postoupil získaný statek do užívání své morganatické (nerovnorodé) manželce Gertrudě kněžně z Hanau, hraběnce ze Schaumburgu, rozené Falkensteinové a rozvedené Lehmannové s tím, že určil nástupnický pořádek po její smrti. V roce 1853 byl kněžně z Hanau a jejím dětem udělen císařem Františkem Josefem I. rakouský knížecí stav se jménem „Hanau und zu Horowitz“. Posledním vlastníkem velkostatku byl vnuk uvedených manželů Bedřich Vilém Jindřich kníže z Hanau, hrabě ze Schaumburku.

Jak to tak za středověku bývalo, majitelé panství se měnili, ale život poddaným příliš neulehčovali.  Tlustice patřila do zemědělského kraje a většina obyvatel se také po celá staletí zabývala především zemědělstvím a souvisejícími řemesly. Každodenní běh života měl svůj řád, závislý na ročním období a k tomu přináležejícím povinnostem. Pokud byla léta příznivá, probíhal venkovský život zdánlivě poklidně až idylicky. Horší to bylo v období bídy, hladu a útisku doby pobělohorské, třicetileté války či v době následných epidemií či hladomoru. Ale to už je jiná kapitola.

O obci
Obec Tlustice, jediná toho názvu v Čechách, vznikla z původní nevelké zemědělské osady, polohou v rovinaté krajině. V severní části je obecní lesík o rozloze 15 ha a Stroupinský potok, který tvoří část přirozené hranice katastru obce. První zmínka o obci je z roku 1320.

Zástavba se postupně rozvinula podle velké návsi s nadmořskou výškou 374 m n. m. Velká plocha návsi umožnila založit bohatou zeleň se dvěma vodními nádržemi. Zástavba venkovského charakteru se postupně rozvíjela v průběhu posledních 150 let směrem na východ a západ. Původní charakter zemědělské osady a složení obyvatelstva se postupně měnilo na kovozemědělce. V současné době nachází převážná část obyvatel pracovní příležitosti v sousedních sídlech Žebrák a Hořovice, která jsou významnými centry průmyslu. Na dobré úrovni je dopravní obslužnost.

Spádově se hlásíme k městu Hořovice, vzdáleném 3 km, které bylo do roku 1964 okresním městem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.tlustice.cz/, na kterých najdete další informace.