Zadní Třebaň

Zadní Třebaň

Současnost
Obec Zadní Třebaň se rozkládá v malebném údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu, 4 km po proudu řeky, pod hradem Karlštejnem a asi 20 km nad Prahou na samém okraji Berounského okresu. Patří ještě do rozsáhlého rekreačního území Českého krasu.

Dopravní obslužnost díky nevelké vzdálenosti od hlavního města je na poměrně vysoké úrovni. Vesnicí prochází hlavní trať Praha-Plzeň a projíždí několik autobusových linek denně.

Pracovních příležitostí v obci není dosud mnoho i při rozvíjejícím se soukromém podnikání. U soukromých podnikatelů je zaměstnáno 38 pracovníků a to převážně v pohostinství, v několika potravinářských prodejnách, v truhlárně, ve stavebninách, v autoopravně a v hotelu. Tři zaměstnance má také zdejší hotel pro zvířata. OÚ zaměstnává tři pracovníky s využitím částečného pracovního úvazku pro důchodce. Ostatní podnikatelské aktivity jsou spíše "rodinného typu" a nevytvářejí zatím žádné další pracovní příležitosti. 85% občanů v produktivním věku dojíždí za prací do Prahy, 10 % občanů je zaměstnáno ve spádovém městě Berouně a 5 % občanů pracuje v obci a jinde.

Obec má v současné době svůj platný územní plán, k plynu je připojeno k 31. 12. 2004 - 214 odběratelů a připravuje se výstavba Sportovního areálu s fotbalovým hřištěm v ulici K Hájku a výstavba vodovodu a kanalizace. Vzhledem k značné finanční náročnosti a složitosti akcí bude příprava „během na dlouhou trať“.

Historie
O existenci Zadní Třebaně se dovídáme v písemných materiálech doby na sklonku prvního tisíciletí. Nejde sice ještě o Třebaň Zadní, ale o Třebaně - obce ležící na obou březích Mže při ústí potoka tekoucího od svahů lesnatých kopců.

První obyvatelé tu sídlili již dávno předtím, než o nich padla první zmínka v královských či knížecích listinách. Darovací listina knížete Boleslava III. je prvním dokladem o Třebani. V ní panovník daruje Ostrovskému klášteru mimo jiné i rybáře v Dražově, Třebani a Lahovicích. S osudem tohoto kláštera je pak spjat i život Třebaně až do roku 1357, kdy Karel IV. odkoupil od kláštera několik vsí a přičlenil je k budovanému hradu Karlštejnu. Mezi nimi i část Třebaně bližší k hradu, nazvanou později "přední". Tím se začíná postavení části Třebaně za vodou nazývané "zadní" na 200 let měnit. Střídá majitele až je v roce 1550 směnou za Trhové Dušníky přičleněna k hradu. Tím se obě Třebaně dostávají pod správu karlštejnského panství, ale každá v jiném postavení a s jinými povinnostmi. Tak se potom objevují v historii tohoto kraje jako Třebaň Přední a Třebaň Zadní.

Obyvatelé Zadní Třebaně se od nepaměti živili košíkářstvím. Prutníkové keře se nejlépe dařily na vlhkých místech podél potoků a řek. Když byly v roce 1619 z hradu odvezeny korunovační klenoty a státní archiv, bylo císařovým rozhodnutí zrušeno purkrabství a instituce rytířských a robotních manů.

Zadní Třebaň se stává od roku 1625 majetkem českých královen, později rakouských císařoven. Berní rula z r. 1653, která byla prvním a spolehlivým místopisem nám skýtá celkem pravdivý obraz i o Zadní Třebani. Devatenácté století přineslo i do Třebaně vlnu národního obrození. Třebaňský mlýn se stal asylem několika českých buditelů. Nejznámějším byl syn tehdejšího nájemce František Fastr. Mlýn tehdy patřil rodině Tůmových. K nim na mlýn přijížděl synovec Karel Tůma, pozdější spisovatel a žurnalista.

Velký průlom do života Zadní Třebaně přinesla stavba železniceŽivotem ve Třebani otřásá první světová válka. Obec se přesto rychle rozrůstala. V létě 1944 jsou po vyhlášení "totálního válečného nasazení" zařazeni do průmyslu i šestnáctiletí chlapci,kteří zde musí pracovat 72 hodin týdně. Konečně se válka končí. Na popravišti nebo mučením v koncentračních táborech přišlo o život 13 obyvatel Zadní Třebaně. Historický rok 1948 se zapsal černým písmem i v Zadní Třebani. Komunistický puč změnil tvář obce a jak se později ukázalo hluboko zasáhl do myšlení lidí, hlavně do jejich mravního vědomí. Ze Třebaně odcházejí mladí lidé do emigrace. Jiní jsou později zatýkáni a odsouzeni ve vykonstruovaných procesech na dlouhá léta do vězení nebo na otrocké práce v jáchymovských dolech. Léta 1980 a 1981 byla roky velkých povodní na Berounce i na potoce.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.zadnitreban.cz/, na kterých najdete další informace.