Chlustina

Chlustina

Historie
První zmínka o jméně Chlustina se vyskytuje ve spisech Františka Palackého v jeho díle "Výbor listin starých", v němž uvádí k roku 1170 ves Chlustinu. Stával tam dvůr jménem Chlustina (snad po majiteli) a kolem vznikla koncem 12. století osada téhož jména. Dvůr stával tam, kde se dochoval také největší zemědělský statek - č. p. 1. Zachovalo se i místní pojmenování částí chlustinského katastru: "Za dvorem", "Pod vinicí", "V Hůrkách", "Na Lhotkách", "Na Kozle", "Na Borku", "Na Chrasti".

Chlustina tedy patří mezi nejstarší osídlená místa v našem okolí. Za doby feudální patřívala pod panství "Karlštejnské", jak o tom svědčí příslušnost k farnosti "Praskolesské", která od dob Karla IV. podléhala karlštejnské správě. Po třicetileté válce vznikl v Chlustině panský dvůr. Jako selská ves se rozrůstala až po zrušení nevolnictví a zániku roboty, kdy vznikaly svobodné zemědělské usedlosti. Jejich velikost byla různá. Vedle větších dvorců s domy i vjezdy barokními (kolem roku 1750), které se částečně dochovaly dodnes, byla i hospodářství menší a malá. Byli to tedy "celoláníci", "půllánící", "čtvrtláníci" a "drobní držitelé". Celá obec měla katastrální výměru 559 ha.

Od počátku našeho století se ustálil počet obyvatel, kteří se zabývali zemědělstvím na 40 rodin, tj..držitelů půdy. V roce 1850 měla 445 obyvatel. Kulturní a společenský život býval v Chlustině poměrně bohatý. Staraly se o něj: divadelní soubor DTJ a hasičů, Hospodářsko - domkářská beseda, obecní knihovna, Sbor dobrovolných hasičů. Po II. světové válce, v roce 1950, byl v Chlustině zřízen zemědělský útulek, kde bylo pečováno o děti předškolního věku a po několik let byla v činnosti i mateřská škola, umístěná v bývalém hospodářství pana Josefa Hříbala. Pro malý zájem byla později zrušena. V obci bývaly 3 hostince: "U Kunců", "U Spoustů", kde byl sál a jeviště a "U Švestků".

Pokud jde o obchody, patřil . krám "U Sládků" k dobře zásobeným. Starší občané pamatují ještě druhý krám, kde se říkalo "Mužíkovna". Prodej tabáku a ostatního kuřiva obstarával p. František Kořínek - trafikant. V obci provozovaly činnost švadleny (pí. Spoustová, Hlavatá, Chocová a Sklenářová). Obec měla i obuvníka (p. Josef Křikava), truhláře (p. Josef Choc), tesaře (p. Josef Sládek), kováře (p. Vincenc Malý), krejčího (p. Václav Kunc), koláře (p. Václav Maruš a Jan Koudelka), zedníky (p. Josef Hnízdil, Jan Jiránek a František Nový). Chlustina měla i 4 legionáře: Josefa Dlouhého (rolník), Václava Humla (zedník), Josefa Choce (rolník) a Josefa Kunce (tesař).

Obec, tak jako Sedlec a Točník, byla na základě společných jednání národních výborů v červenci a srpnu 1975 začleněny pod společným MNV v Žebráku. ONV v Berouně schválil takto ustanovený společný MNV 27. prosince 1975. Posledním předsedou MNV v Chlustině byl pan Antonín Pech. Od komunálních voleb v roce 1990 je Chlustina opět samostatnou obcí spravovanou vlastním obecním úřadem.

Památky

Historickou stavbou obce je baroková kaplička
Letopočet 1788 nad vstupními dveřmi udává, že stojí již mnoho let. Původně stála osamocena, později k ní byla přistavěna požární zbrojnice. Vnitřní výzdobu tvoří 2 obrazy v rámech a 1 obraz malovaný přímo na zeď. V koutě stojí klekátko. Tato stavba se dnes využívá jen ke zvonění, když někdo zemře. Poslední větší úprava byla provedena v roce 1986 požárníky.

Před kapličkou stojí křížek i ten je udržován. Pan Bauman Josef jej roku 1975 opravil a před kapličku umístil. Původně stál asi o 10 m dále.

Na začátku století ji občané využívali o hodně více zavzpomínala paní Růžena Nováková. V první světové válce se zvony sbíraly. Ještě než pan Josef Čáp zvon sundal, zazvonil na přání obyvatel vesnice. Po válce si Chlustina vyžádala zvon zpět. Dostali však jiný .Místní kovář Vincenc Malý zvon opravil, aby se nepřekocoval při zvonění, přikoval na něj svrchu parádu. Vesnice měla opět svůj zvon a veškeré zprávy se opět oznamovaly zvoněním do roku 1934, kdy byl do obce zaveden rozhlas. 

Výšivka -Stockholm
Zajímavá památka jenž souvisí s obcí Chlustina se zachovala až v dalekém švédském Štokholmu. Je to česká výšivka o níž zanesla zprávu do Čech teprve rozsáhlá retrospektivní výstava církevních textilních památek, jenž byla uspořádána v hlavním městě švédském v roce 1929.

Mezi věcmi byla vystavena též rouška na kostelní kalich (velum), jenž státní museum štokholmské získalo již roku 1874 z kostela Ośterfarneho, její rozměry jsou 50 x 70 cm. Kolem roušky je v úzkém pásku vyšit nápis: Ja, Dorota pozustala dcera po nebostikovi Blazegovi z Chlustiny Adam Kopeniczny manzel na památku mych rodiczu i mnie meho manzela obictugi tento ssatek do kostela Svateho Wavrzince leta Panie 1630.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.chlustina.info/, na kterých najdete další informace.