Zaječov

Zaječov

Historie
Společné dějiny obcí Zaječova a Kvaně se začaly psát l. ledna 1976, kdy bylo provedeno jejich administrativní sloučení. Dějiny osady Zaječova jsou spojeny s klášterem ve Svaté Dobrotivé, od jehož zakladatele Oldřicha Zajíce z Valdeka se odvíjí její název. Ten je poprvé doložen až roku 1578. Původně se lokalita jmenovala Ostrov a v její blízkosti byl klášter založen. Součástí Zaječova je od doby svého vzniku v roce 1710 osada Nová Ves. Datum založení obce Kvaně nelze přesně určit.

Jeden z výkladů názvu obce souvisí s dolováním železných rud v okolí a jejím zpracováním, tavením a kováním. Odtud byl jen krok ke vzniku názvu Kvaně. Celá lokalita je známá pod názvem Svatá Dobrotivá; ten byl uváděn i na turistických mapách a poštovní razítka nesla toto označení až do roku 1960. Ve skutečnosti ji ale tvořil pouze klášter, kostel, škola a pošta. Obživu místní obyvatelé nacházeli v zemědělství, ve zdejších dolech na železnou rudu a v profesích s jejím zpracováním spojených. Doklady o dolování železné rudy pochází již z doby založení kláštera. Známá vysoká pec „Klášterská" byla postavena v roce 1614. V druhé polovině 18. století byla postavena nová vysoká pec. Nedostatek kvalitní rudy vedl roku 1817 k jejímu zrušení.             

Za zmínku stojí krátké období od 31. prosince 1868, kdy zbirožské panství zakoupil pruský podnikatel, vizionář a „železniční král" dr. Bethel Henry baron Strousberg. Narodil se v roce 1823 ve východopruském Neidenburgu v rodině obchodníka. Jmění získal úspěšnou pozemkovou transakcí a začal podnikat především v železniční dopravě tou dobou se silně rozvíjející. Do Zbiroha jej přivedla zejména naleziště železných rud v okolí a možnost jejich využití k výrobě železa a následně k výrobě kolejnic, lokomotiv, vagónů atd.

V roce 1873 však padla vídeňská burza a s ní i veškeré akcie rozprodané mimo jiné i vlastním zaměstnancům. K tomu se přiřadily další problémy, týkající se zejména jeho podnikatelských aktivit na východě v Rumunsku a Sedmihradsku. Jeho zbirožský železářský komplex přišel roku 1875 do konkurzu, ale nestačil uspokojit věřitele. V roce 1877 byl v Petrohradě zatčen a odsouzen do vězení pro dlužníky. Po dvou letech věznění se vrátil do Berlína, kde v roce 1886 skonal. Rozpad uvažovaného hutního komplexu byl dovršen v roce 1879, kdy zbirožské panství zakoupil hrabě Colloredo-MansfeId a to bez hutí. V té době měl hrabě problémy s hutěmi na svém dosavadním panství Dobříš. Jednotlivé hutní provozy byly rozprodány různým zájemcům, kteří ve většině případů nebyli schopni udržet v provozu to, co již bylo dříve vybudováno, natož uskutečnit odvážné záměry baronovy.

V brdských lesích se také nalézá hrad Valdek, sídlo zakladatelů Svaté Dobrotivé. Dnes tato neudržovaná kulturní památka ve vlastnictví státu pomalu pustne. Přes hrad Valdek, přes osadu Křešín a krásným lesnatým okolím obce Felbabka je možné dojít až na vrch Plešivec, kde bylo keltské hradiště. Odtud je krásný rozhled. Směrem z Hořovic v úrovni Komárova je osada Mrtníky s farou a zajímavým kostelíkem. Tam je pohřbena i Hedvika z Valdeka. Na druhou stranu směrem za Strašicemi jsou hrady Drštka, Homberk, dnes již nepatrné zbytky Vimberku a o něco dále Lopata. Dále pod Padrfským rybníkem ve vsi Teslíny býval klášter, zničený za husitských válek.

Centrem zdejší oblasti jsou Hořovice. Ve městě je přístupný státní zámek z počátku 18. století. Z dalších pamětihodností je nutno jmenovat tak zvaný starý zámek, stojící na místě gotického hradu a ve vesničce Záluží u Hořovic taktéž hradní zříceniny.

V samotném 5 km vzdáleném Komárově se dochovaly zbytky Pešíkovské tvrze a několik památek na dnes již zaniklou zručnost zdejších slévačů. Na náměstí je umístěn litinový sloup odlitý na zemskou výstavu v Praze r. 1891. Ostatní výrobky jsou umístěny ve zdejším muzeu železářství.

Památka

Augustiniánský klášter svaté Dobrotivé
První klášter našeho řádu v Čechách, byl založen proslulým panem Oldřichem Zajícem z Valdeka (nadále se o něm budeme zmiňovat jako o Valdekovi). Pocházel z jednoho z nejvýznamnějších českých rodů a jeho předky byli takoví velikáni jako Jetřich a Budislav Růžicové z jižní větve rodu Buziců. Jetřich padl v bitvě u Trudný (1110), kde hájil práva svého lenního pána proti Polákům. Jiným jeho předkem byl Jiřík z Jiříkovic, vojevůdce českého krále Přemysla Otakara I., který zemřel na křížové výpravě do Malé Asie v roce 1209. Jiříkův syn Oldřich I. začal jako první používat přídomku Zaječec  zřejmě podle svého titulu (ze Zaječova).