Zdice

Zdice

Zdice - (268 m n. m.) jsou třetím největším městem okresu Beroun. Leží asi 40 km od Prahy na dálnici Praha Plzeň. V kotlině, ve které se Zdice nacházejí, protékají řeka Litavka od jihu, Červený a Stroupnický potok od jihozápadu.

Historie a památky
První písemné zmínky o obci jsou z roku 1148, kdy ve dvorci u Zdic kníže Děpold zajal odbojného knížete Soběslava. Ve 13.století patřily Zdice pražskému biskupství a byly v té době celním místem. Výtěžek z cel patřil biskupství. V této době byl ve Zdicích pravděpodobně postaven gotický kostel, podle něhož se po nějaký čas jmenovaly Zdice Alba Ecclesia - Bílý kostel. V roce 1747 až 1749 byl kostel přestavěn. Původní kostel neměl zvonů, ty byly umístěny ve zvláštní zvonici, která stála na pozemku nad farou, kde se dosud říká „Na staré zvonici". Teprve v polovině 18. století byly zvony přeneseny do věže kostela.

Za krále Václava II. byly Zdice odňaty pražskému biskupství a majestátem z 30. srpna 1302 přiděleny Berounu. Protože Karel IV. po dostavbě Karlštejna r. 1357 přivtělil Beroun s celým jeho majetkem do příslušenství hradu, patřily i Zdice na nějaký čas k tomuto komornímu panství českých panovníků. Později je král Zikmund připojil k panství točnickému, k němuž patřily až do r. 1607.

V tomto roce byly Zdice - „městečko kvetoucí" přidány ke komornímu panství králodvorskému. Do r. 1848 neměly Zdice samostatnou obecní správu. Svobodné obce se samostatnou správou vznikaly až na základě provizorního obecního zákona, který byl vydán 17. března 1849.

Historicky nejhodnotnější je střed města. Je v něm kostel Narození Panny Marie z poloviny 18. století. Tehdy byl zbořen původní gotický kostel a r. 1747-49 postaven nový v barokním slohu. Při poslední generální opravě chrámu v 90. letech 20. století byly na věž instalovány opětovně čtyři zvony o celkové váze 2 tuny. Zajímavostí zdického kostela je, že zde měl v r. 1842 svatbu i K.J.Erben, který si vzal B. Mečířovou ze Žebráka.

Další historicky památnou budovou je budova radnice naproti kostelu. Ve sklepení jsou zachovány gotické valené klenby. Ještě v roce 1735 je tato budova dokladována jako původní středověký dům, který byl později přestavěn. Ve 2. polovině 18. století byly provedeny klasicistní úpravy. Z té doby pochází mansardová střecha a ozdobný železný balkon s krásnou kovovou mříží. Objekt radnice je evidován jako kulturní nemovitá památka.

V r. 1527 byla v této budově při zájezdním hostinci pošta. Roku 1597 je hostinec uváděný „U krále Václava IV." Pošta zde byla umístěna až do r. 1810, hostinec do r. 1951, kdy sem byl přemístěn MNV. Od té doby slouží budovt jako radnice dodnes. V přízemí je pěkná obřadní síň a také často používaná síň výstavní.

Vedle kostela stojí prostá stavba zdické fary. O faře je zmínka v historických listinách již v r. 1352. Současná budova byla postavena v r. 1810. Na její zdi je pamětní deska oznamující, že zde v letech 1835-1874 působil páter Josef Vorel, skladatel písní, z nichž mnohé znárodněly (Pijme pivo s bobkem..., Nad Berounkou pod Tetínem ...). Páter Josef Vorel byl pro své sociální cítění, vlastenectví a hudební nadání významnou osobností tehdejší doby nejen ve Zdicích, ale i v celém Berounsku. Stýkal se na faře se známými vlastenci, spisovateli a buditeli, jako byli např. Chmelenský, Jungmann, Hněvkovský, bratři Nejedlých, Erben a další. V r. 1857 založil páter Vorel s učitelem Michálkem občanskou besedu Zdík, která měla odbor literární, pěvecký a divadelní. Josef Vorel zemřel 19. 12. 1874 a je pochován na zdickém hřbitově.

Nad kostelem dnes zářící bílá přízemní budova s prodejnou smíšeného zboží pamatuje dlouhou historii. V 19. století se v ní vyučovalo a ve dvou školních učebnách bylo např. v r. 1839 zapsáno 232 dětí ze Zdic a okolí.

Jako kulturní památka je vedena budova zdického kina. Jedná se o unikátní budovu řešenou v duchu kubistické architektury. Budova je nově opravena. Restaurována je i plastika na ní umístěná.

Ve Zdicích se narodil r. 1045 český kronikář KOSMAS, děkan svatovítské kapituly. Je autorem nejstarší psané kroniky Chronica Boëmorum (Kronika česká), která líčí českou minulost do r. 1125, kdy Kosmas zemřel.

Roku 1620 se ve Zdicích narodil Jan Václav Rosa. Byl mistrem svobodných umění a doktorem práv. Jako vynikající právník byl ustanoven radou královského apelačního, soudu. Sestavil Slovník český s latinskými a německými významy, v němž zachoval část ztraceného slovníku Komenského.

Nejstarším průmyslovým podnikem ve Zdicích byly doly na železnou rudu, která se dobývala v šachtě Terezie již roku 1806. Později přibyly další šachty. Těžba byla zastavena v polovině 60. let 20. století. V druhé polovině 19. století vznikly další průmyslové podniky. Roku 1850 vznikl cukrovar majitelů Skally a Macháčka, kde o 7 let později působil jako účetní manžel Boženy Němcové Josef Němec.

V roce 1862 byla dána do provozu stavba České západní dráhy z Prahy do Plzně. O 12 let později se začalo jezdit na dráze Rakovník - Protivín. Zdice se tak staly důležitou železniční křižovatkou.

Dne 6. května 1872 byly Zdice povýšeny na městys. Od 1. července 1994 jsou Zdice městem. Mají svůj znak a prapor. Součástí města jsou obce Černín a Knížkovice. V současné době, tj. v r. 2002, mají Zdice téměř 3900 obyvatel.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesto-zdice.cz/, na kterých najdete další informace.