Bratřejov

Bratřejov

Ves, samostatná katastrální a politická obec, ležící 6 km východně od Vizovic a 18 km východně od Zlína v horském úžlabí Vizovických vrchů v nadmořské výšce 420 m. Obcí protéká potok Bratřejovka.

Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony –ov k osobnímu jménu Bratřej, k domácké zkratce jména Bratroslav. V roce 1578 se vyskytuje v písemných pramenech tvar Bratiegov, v letech 1670, 1672 i 1718 Bratržegow, 1720 Bratrzeow, v 19. století se pak vedle tvarů Bratřegow a Bratrzejow vyskytuje i dnešní pravopisná podoba jména-Bratřejov.

Historie
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov (754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště (nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova. Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní  z Bratřejova mohli podle práva využívat lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov (Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan.

V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na počátku 17. století to byl vpád bočkajovců na Moravu při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských žoldnéřů Gábora Bethlena na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neůrodě docházelo k tomu, že mnozí chalupníci, ale i sedláci, opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou.

Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků popraveno (6 oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před trestem za hranice (pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů vypáleno.

Turistika

Kostel
V obci je farní katolický kostel sv. Cyrila a Metoděje, který pochází z r. 1890 a je vystavěn ve slohu novogotickém. Fara byla zřízena až v r. 1898.

Gustav Imrýšek
Bratřejov je rodištěm Gustava Imrýška, učitele, dlouholetého vizovického kronikáře, lidového vypravěče, vlastivědného pracovníka a čelného činitele Muzejního spolku ve Vizovicích, autora knihy Čertoviny z Valašska.

Sirné prameny
Na katastrálním území Bratřejova se nachází tři chráněné sirné prameny.

Staroslovanského hradiště
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov (754 m), která se vypíná jihozápadně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště (nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Vrchol hory je obehnán oválným kamenným valem po celé délce dobře patrný. Jen na straně neprudšího srázu přechází v terasovitý schod. Není známo, kdy a jakým způsobem staroslovanské hradiště na Klášťově zaniklo. Snad by se jeho zánik dal uvádět v souvislosti s vpádem Maďarů a zánikem Velkomoravské říše na začátku X. století.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://bratrejov.wz.cz/, na kterých najdete další informace.