Pohořelice

Pohořelice

Nad Napajedly, na návrší vystupujícím od levého břehu řeky Moravy, leží vesnice Pohořelice. Upoutává pěknou polohou a dalekým výhledem do údolí Moravy a Dřevnice a pozornější návštěvník zde navíc nalezne i historickou památku, která mu napoví, že vesnice měla v minulosti významnější postavení a pestřejší osudy, než se na první pohled zdá.

Na okraji nevelkého parku stojí zámek, který žil kdysi odlišným způsobem, než někdejší poddanská obydlí a vnášel do toku každodennosti nevelké vesnice barvitější tóny.

Pohořelický zámek stojící na půdorysu přibližně ve tvaru písmene U je jednopatrová stavba prostých až strohých tvarů. V přímém kontrastu k této jednoduché budově vystupuje výrazná, působivá architektura barokního kostela, který je se zámkem přímo propojen průchodem ve výši prvního zámeckého patra, takže obě stavby, funkčně i architektonicky zjevně rozdílné, tvoří spolu jeden komplex.

Ve zdejším zámku sídlili od sklonku 18. století majitelé malenovického panství, ke kterému byly Pohořelice připojeny r. 1698. Předtím bývaly Pohořelice samostatným feudálním statkem a jeho majitelům tu po dvě století sloužila k bydlení tvrz vystavěná asi někdy na počátku 16. století, náhradou za zaniklou tvrz v nedalekém Podhradí.

Samostatné Pohořelice jsou starobylou osadou a asi právě podle nich odvozoval svůj přídomek Holáč z Pohořelic, připomínaný v listinách r. 1255. Celá tato končina ostatně byla už dávno ve středověku hustě osídlena, neboť vedle vesnic stojících dodnes, tu kdysi bývaly i vsi Podhradí, Svojšice, Dalenovice, Sedlíšťky a Pěnkov, které zanikly a zbylo po nich jen jméno anebo byly překryty pozdějšími sídly. Tyto vsi patřily ve 14. a 15. století k feudálnímu panství, jehož sídlem bylo Podhradí. K němu náležely i Pohořelice ,jmenované kdysi jako Uhořelice (1368, 1371), Hořelice (1381), či Ohořelice (1379, 1417, 1437, 1447).