Tlumačov

Tlumačov

Městečko Tlumačov leží ve Zlínském kraji, necelých 20 km západně od Zlína. Rozkládá se v rovině při středním toku řeky Moravy na rozhraní Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Od severu sem zasahuje svým jižním cípem úrodná Haná, na východ začíná Valašsko a jižněji Slovácko. Obec Tlumačov je členem Mikroregionu Jižní Haná, který tvoří spolu s městem Hulín a obcí Kvasice.

Tlumačovský katastr byl díky příznivé poloze v oblasti středního Pomoraví a tzv. Jantarové cestě nepřetržitě osídlen již od paleolitu, jak dokládá nález aurignackého pěstního klínu a nálezy pazourkových úštěpových souborů z mladopaleolitických stanic aurignackého charakteru, které se nacházely v trati Kráčiny. V průběhu 6. tisíciletí př. n. l. byla kultura posledních paleolitických lovců a sběračů vystřídána zemědělskou civilizací mladší doby kamenné – neolit.

Nejníže položená neolitická sídliště kultury s lineární keramikou (LnK) leží v údolní nivě řeky Moravy v trati Losky v nadmořské výšce 188 m, nebo v trati Kráčiny, dále v trati Chmelíny s nálezem kopytovitého klínu, a v trati Podskalí. V intravilánu obce (Kurovská ulice) byl v roce 1964 nalezen objekt LnK vakovitého tvaru, na jehož rovném dně ležely dvě celé nádoby.

Z celkové situace nelze vyloučit, že se jedná o pozůstatek hrobového celku. Časový úsek mladšího neolitu až časného eneolitu zaujímá kultura s moravskou malovanou keramikou (MMK), která je součástí rozsáhlého lengyelského kulturního okruhu.

Četná sídliště se nacházejí i na tlumačovském katastru v nížinatém až mírně zvlněném terénu podél řeky Moravy, jak je tomu v trati Kráčiny, dále na výše položeném Slivotíně, Podskalí, v trati Lahůdky, Poddebří, Kopci a v trati Šibinky. Eneolitickou kulturu zvoncovitých pohárů a kulturu nálevkovitých pohárů se podařilo lokalizovat v trati Kráčiny. Pozdní dobu bronzovou s přechodem do doby halštatské reprezentuje na tlumačovském katastru kultura lidu popelnicových polí slezské a plátěnické fáze otevřeného sídliště v trati Lahůdky.

Menší halštatské lokality se nacházejí v trati Hoštínek, Šibinky a Podrybničí. Nálezy z konce doby halštatské nejsou dosud zaznamenány. Časové období posledních pěti století před zlomem letopočtu představuje doba laténská, která je především spojena s Kelty, nejstarším historicky doloženým etnikem v prostoru severně od Alp. Úrodnou nížinu podél řeky Moravy mezi Tlumačovem a Spytihněví osídlili Keltové již během 4. a 3. století př. n. l. Na katastru Tlumačova se nacházejí keltská sídliště v trati Kráčiny, Lahůdky, Rybníček a Poddebří. Nejčetnější nálezy z výše uvedených lokalit tvoří keramika, zastoupená především charakteristickými svisle rýhovanými situlami – hrnci s ovaleným okrajem, zhotovené z hlíny se silnou příměsí grafitu – tuhy.

V období kolem počátku našeho letopočtu přicházejí na tlumačovské území, opuštěné keltským obyvatelstvem, skupiny germánských osadníků kteří na dobu zhruba čtyř století osídlili příhodné oblasti. Germánské osídlení z mladší doby římské (180 – 375) na tlumačovském katastru můžeme lokalizovat v trati Rybníček, které zasahuje do laténského osídlení, kde kromě střepového materiálu se nalezla i římská mince – follis G.V.Diocletiana z let 294 – 305 n.l. (Minci nalezl v roce 2000 jednatel Historického spolku Josef Horníček.)

Nálezy z doby stěhování národů (375-600) jsou skrovné a jen náznaky osídlení z tohoto údobí se nacházejí v trati Podrybničí.

Památky v obci Tlumačov
Na území Tlumačova se nachází několik památek, které si zasluhují naši pozornost a péči. Na kulturní památky se vztahuje ustanovení zákona č.22/58 Sb. o kulturních památkách.

Kulturními památkami v obci Tlumačov jsou následující objekty:

Farní kostel
Farní kostel se připomíná již v roce 1373. Věž byla dostavěna v roce 1585 a věžní hodiny jsou z roku 1776.

Svatá Trojice
Sloup se sochou nejsvětější Trojice byl zařazen na seznam památek 28. 9. 1992. Nyní je ve velmi dobrém stavu, bylo provedeno oplocení a vydláždění okolí sloupu. Ještě do roku 2001 bylo sousoší chráněno stínem lípy, která byla v evidenci chráněných stromů. 18. 8. 2001 však byla lípa poničena větrnou smrští a lípa musela být pokácena.

Budova fary
Součástí této památky je i farní dvůr s vjezdem.

Sv. Jan Nepomucký
Socha Svatého Jana Nepomuckého se nachází v Dolní ulici po pravé straně silnice na Otrokovice. Socha byla v minulosti při rekonstrukci cesty opravena a posunuta dále od cesty.

Panský dům č. p. 90
Panský dům je po rekonstrukci, která proběhla pod dohledem památkářů. Nyní je účelově využit. Uvnitř se nachází restaurace U Rudolfa Purkrabího z Donína.

Kříž u kostela sv. Martina

Kaple za kostelem
Kaplička za kostelem sv. Martina byla opravena v letech 1985-86.

Kříž u hřebčince
Památka Kříž u hřebčince se nachází po pravé straně silnice směrem na Otrokovice přímo naproti vjezdu do Zemského hřebčince.

Příroda a okolí

Chráněná přírodní památka Tlumačovská tůňka
Maloplošné chráněné území "Tlumačovská tůňka" je zařazeno do kategorie chráněná přírodní památka od roku 1994. Tvoří ji umělá vodní nádrž na západním okraji Tlumačova u silnice vedoucí do Kvasic. Nachází se v nadmořské výšce 185 m nad mořem a má výměru 0,2008 ha.

Tlumačovská tůňka je významným místem výskytu, rozmnožování a vývoje obojživelníků v hospodářsky intenzívně využívaně krajině a zároveň ojedinělé místo výskytu vzácných druhů mikroflóry vod v poříčních nivách.

Nádrž byla vyhloubena poblíž pravého břehu říčky Mojeny. Geologický podklad tvoří neogenní sedimenty Hornomoravského úvalu (jíly, písky a štěrky) překryté kvartérními naplaveninami řeky Moravy a Mojeny (jílovito-písčité hlíny a štěrky).

V pobřežní a vodní vegetaci je nápadný kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a puškvorec obecný (Acorus calamus), který zde byl zřejmě uměle vysazen, podobně jako leknín bílý (Nymphaea alba).

Ve velmi hojném počtu se zde vyskytuje skokan zelený (Rana kl. esculenta) a zaznamenán byl i skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Dále byli na této lokalitě z obojživelníků nalezeni ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka obecná (Bombina bombina), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus). Výskyt blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) nebyl potvrzen. Charakter biotopu ale nevylučuje možnost výskytu tohoto kriticky ohroženého druhu i zde. Doposud je však blatnice skvrnitá na Zlínsku doložena pouze z jediné nevelké lokality poblíž Otrokovic. Kolem rybníčku nachází vhodné podmínky k životu i užovka obojková (Natrix natrix).

Přírodní památka Kurovický lom
Kurovický lom se nachází na kopci Křemenná, asi 1.5 km jižně od obce Kurovice v jejím katastrálním území. Celková výměra lomu je 15,121 ha. Jako přírodní památka byl vyhlášen 1.4.1999. Stěnový lom byl založen k těžbě jílového vápence, který se zpracovával v tlumačovské cementárně. V současné době je jeho těžba ukončena. Starší vytěžené plochy byly v minulosti částečně zavezeny hlušinou, prostor lomu byl z větší části ponechán přirozenému vývoji. V místech těžby se nacházejí strmé skalní a suťové svahy, lemová část lomu je porostlá lesem.

Rozsáhlá prohlubeň vzniklá těžbou se naplnila srážkovou a průsakovou vodou a vzniklo jezírko, ve kterém se vyskytuje řada chráněných druhů obojživelníků: kriticky ohrožený čolek velký, silně ohrožená ropucha zelená, skokan ostronosý, čolek obecný, ropucha obecná a užovka obojková. Významnou část lokality představují plochy charakteru lesostepi s výskytem silně ohrožených plazů - ještěrka obecná a slepýš křehký. Lom je rovněž domovem silně ohrožených brouků - svižníka polního a střevlíka Carrabus scheindleri. Z ptáků zde žije mimo jiné ohrožený ťuhýk obecný a lze spatřit i sluku.

Kurovický lom je rovněž unikátní ekologickou lokalitou, zejména z hlediska přítomnosti hranice mezi útvary jury a křídy, který je dokladem vulkanické činnosti v tomto období (jediná na Moravě), výskytu makrofosílií, zejména aptychů (víčka schránek amonitů) a výskytu řady dalších fosilních druhů mikrofauny a mikroflóry. Severozápadní stěna lomu je jedinečnou sekvencí eolitických sedimentů a fosilních půd zaznamenávajících klimatické podmínky v kvarneru. Celá lokalita Kurovického lomu představuje významný "biologický ostrov" a je součástí systému ekologické stability. Celá oblast lomu je velmi nestabilní, se suťovými poli a kolmými stěnami. Hlavně uprostřed jihovýchodní stěny dochází často k sesuvům půdy, kamení a stromů. Pohyb po okrajích lomu velmi nebezpečný. Vzhledem k ojedinělé přírodní lokalitě je nutná ochrana tohoto území. V lomu je přísný zákaz koupání!

Tlumačov - skalní útvar Skalka
Pokud se dáte z Tlumačova směrem na jih po značené cyklotrase č. 5181, dostanete se po místní obslužné asfaltové komunikaci, po přibližně 4 km, do tlumačovské místní části Skály. Zde si můžete prohlédnout zajímavý skalní útvar Skalka v lesíku nad vodárnou.

Přírodní park Záhlinické rybníky
Směrem na severozápad od Tlumačova, se nachází významné hnízdiště vodních a tažných ptáků, Přírodní park Záhlinické rybníky. Mimo jiné zde hnízdí kormorán velký, volavka popelavá, volavka bílá či lžičák pestrý. Soustava Záhlinických rybníků, přilehlých luk a lužního lesa je i přes intenzívní chov ryb jedinečným územím na středním toku Moravy především ze zoologického a krajinářského hlediska. V rámci mokřadů České republiky byla tato oblast zařazena mezi mokřady mezinárodního významu. Záhlinické rybníky jsou napájeny říčkou Rusavou a Mojenou a tvoří je hlavní rybníky Nový, Pláňavský a Dobravický. Součástí přírodního parku je chráněné území Filena na Novém rybníce s přilehlým lužním lesem a podmáčenými loukami, na kterých se vyskytují vzácné druhy hmyzu. Ještě kousek dále na sever narazíte na přírodní památku Stonač na jižním okraji obce Bílany. Zde naleznete zbytek původních tůní a mokřin s cenným břehovým porostem s výskytem stulíku žlutého, vodňanky žabí, kosatce žlutého a dalších. Další zajímavostí v rámci Záhlinických rybníků je přírodní rezervace Zámeček se starým dubovým porostem. Ve stejnojmenné myslivně se narodil Ferdinand Stolička, vynikající geolog, který působil v Indii a Himalájích.

Záhlinické louky - Filena
Záhlinické mokřadní louky se rozprostírají severně od obce Tlumačov vlevo od silnice Tlumačov - Záhlinice. Lokalita je tvořena spolu s přilehlým lužním lesem Filena a Zbytky. V těchto místech můžete vidět poslední zbytky původních slatinných podmáčených luk Sdředomoravské nivy, lužního lesa a tůní s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.

V létě rozkvétají na podmáčených loukách u Záhlinic tisíce rostlin česneku hranatého (Allium angulosum), silně ohroženého druhu květeny ČR. Z významných rostlinných druhů se na podmáčených loukách dále vyskytuje starček poříční (Senecio fluviatilis) a ojediněle i pryšec bahenní (Euphorbia palustris). Tyto rostliny patří k silně ohroženým druhům květeny ČR.

Z ptáků zde hnízdí např. čejka chocholatá (Vanellus vanellus), bekasína otavní (Gallinago gallinago) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Z brouků se vyskytuje zlatohlávek běloskvrnec tečkovaný (Oxythyrea funesta) a tesařík pižmový, z motýlů byli zjištěni otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar subsp. rutilus), ostruháček březový (Thecla betulae), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus), černoproužka topolová (Archieris puella) aj. V minulosti byl na loukách hojný i modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Z plazů se vyskytuje užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Území bylo spolu se Záhlinickými rybníky zařazeno do programu CORINE - biotopy.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.tlumacov.cz/cz/index.php, na které najdete další informace.