Vysoké Pole

Vysoké Pole

Vysoké Pole leží v nadmořské výšce 423 m, asi 7 km severozápadně od Valašských Klobouk, katastrálně sousedí na severu s Bratřejovem, východně s Drnovicemi, jižně s Vlachovou Lhotu a západně s Újezdem. Název obce je zaznamenán r. 1261 "Byssokapoli", 1481 Vysoké Pole, 1572 ves Wysoky Pole, 1720 Wysokopolie, 1846 Wisokepole, 1872 Wisokopole, Vysoké Pole (německy 1939 Hochfeld).

Poprvé se ves připomíná r. 1261 na panství vizovického cisterciáckého kláštera, jehož součástí dlouho setrvávala. Teprve Zdeněk Říčanský Kavka z Říčan odtrhl Vysoké Pole od Vizovic a připojil je natrvalo (1574) k brumovskému panství. Vysoké Pole pak bylo součástí brumovského panství až do r. 1850, po vytvoření nových správních úřadů náleželo k soudnímu okresu Valašské Klobouky 1850-1949 a k politickým okresům Uherský Brod 1850 - 1855, Valašské Klobouky 1855 - 1868, Uherský Brod 1868 - 1949.

Obec leží na jižním okraji Vizovských vrchů, ve vzdálenosti 5,5 km severozápadně od Valašských Klobouk, nadmořská výška kolem 440 m n. m., počet obyvatel asi 800. Katastr obce měří 1 212 ha. Původ názvu je odvozen od výše položeného místa. Nejbližší železniční stanice Valašské Klobouky, pošta, farní a matriční úřad jsou v Újezdě, který je vzdálen asi 2 km západním směrem.

Severně od osady se vypíná a dominantu kraje tvoří nejvyšší vrchol Vizovské vrchoviny- Klášťov, na jehož temeni jsou pozůstatky pravěkého hradiska. Zbudováno bylo v pozdní době bronzové (asi 1000 př. n. l.) a později znovu osídleno v době mladohradištní (10. - 12. st). Na akropoli hradiska je zajímavý skalní útvar "Čertův kámen", opředený četnými pověstmi. Zpráva, publikovaná v roce 1975, o nálezu velkomoravské architektury ve trati "Kosteliště", je zjevným nesmyslem. Obec sama je poprvé připomínána ve falzu zakládací listiny vizovického kláštera "Byssoka Lhota, que et Byssokapoli dicitur"(Vysoká Lhota, které se také říká Vysoké Pole). Z názvu osady je patrný její kolonozační původ, ač nelze pochybovat o její existenci po polovině 13. století.

Po polovině 14. století byla osada postižena nájezdy okolních feudálů, kteří začali projevovat nebývalý zájem o majetek vizovického kláštera, takže se za to dostali v roce 1363 dokonce do církevní klatby. Obec se stala předmětem sporu i o přibližně sto let později, neboť v letech 1460 a 1481 se domáhají opati vizovického kláštera na rodu pánů z Cimburka jejího navrácení k Vizovicím.

Roku 1483 povolil král Vladislav II. užívání zboží kláštera potomkům zakladatele, pánům z Kunštátu, roku 1549 získal celé panství vizovické Václav z Boskovic, jehož potomci prodali celé zboží Zdeňku Kavkovi z Říčan. Tento pán postoupil Vizovice v roce 1574 s příslušnými statky Anně z Nevědomí, ale osady Polanku, Léskovec, Drnovice, Újezd, Loučku, Slopné a Vysoké Pole připojil k panství brumovskému, jehož byl tehdy majitelem. S Brumovem pak zůstalo Vysoké Pole spojeno i nadále, po rozdělení panství připadlo k prvnímu dílu.

Po třicetileté válce zůstalo v obci osídleno 23 domů, jen sedm jich bylo pustých, při vpádu v roce 1663 byl zabit jeden člověk. Za živelných pohrom způsobila poměrně značné škody jedna kuriózní událost - nálet kobylek od východu v roce 1748. V roce 1901 shořelo při požáru obce 16 usedlostí.

V roce 1758 bylo ve Vysokém Poli celkem 92 obydlí, z toho 25 celých gruntů (jednalo se tedy o poměrně velkou ves), dále zde byly dva mlýny, jatka a kovárna.

Na konci 18. století žilo v obci přes 500 obyvatel, na přelomu 19. a 20.století již více než 600 obyvatel. Při sčítání lidu v roce 1930 žilo ve Vysokém Poli celkem 674 obyvatel, v současnosti se stav obyvatel pohybuje kolem 950.

Vysoké Pole bylo vždy obcí zemědělskou, družstvo zde bylo založeno v roce 1960, posléze sloučeno s družstvem Ploština Loučka.

V roce 1706 odkázala Terezie Podstatská finanční částku na stavbu kaple ve Vysokém Poli, kaple byla opravdu postavena ve trati Bojatín u studánky s divotvornou vodou, ale roku 1783 za Josefa II. byla zrušena a pobořena (socha P. Marie z ní byla přenesena do kostela v Újezdě). Na místě původní kaple byla postavena kolem roku 1870 nová kaple; stavěl ji jistý Kolínek z Vizovic, který zde pak trávil také svůj poustevnický život (je to jediný doložený případ existujícího poustevníka na jižním Valašsku).

Škola byla původně v Újezdě, ale již od první poloviny 19. století se vyučovalo v obci. Roku 1865 byla vystavěna již škola, po roce 1898 byla přestavěna. Školní kronika byla založena v roce 1890. V obecní pečeti je krojidlo, snop a radlice.

V letech 1923 - 1940 vyvíjela v obci činnost Domovina domkařů a malorolníků. Jednota československého Orla existovala od roku 1937 do roku 1940. Roku 1937 zahájila činnost Družina katolických zemědělců, skončila ji roku 1941.

Vysoké Pole bylo osvobozeno 2. května 1945 oddíly rumunské armády bojujícími ve svazku s Rudou armádou.

Památka

Kaple Panny Marie zv. "Vysocká" ve Vysokém Poli
Historie a popis poutního místa: poutní kaple Panny Marie zv. "Vysocká" s blízkým pramenem dobré vody byla postavena v r. 1748. Pro její provoz byl ustanoven poustevník, který měl za to od majitele broumovského panství deputát. Kaple byla o poutích hojně navštěvována až do doby svého zrušení a zboření v r. 1790. Stalo se tak v rámci josefínských reforem. Mariánský oltář byl převezen z kaple do farního kostela v Újezdě, kde poutě na mariánské svátky pokračovaly spolu s průvody na místo bývalé kaple.

Znovuobnovení kaple je spjato se jménem soukeníka Kolíska z Vizovic, který při pobytu v cizině ztratil ženu a dvě děti. Po návratu domů vedl přísný život (snad jako pokání za nějaký zlý skutek) a z posbíraných milodarů postavil na původním místě nejprve malou kapličku, později zvětšenou do nynější podoby. Představený obce Vysoké Pole se zavázal 30. 4. 1875, že obec bude kapli udržovat v dobrém stavu. Svatyně byla vysvěcena 5. 6. 1876. Ke studánce lidé chodívali pro vodu zejména při dětských nemocech. Na poděkování při uzdravení dítěte zavěšovaly maminky na planou hrušku u studánky dětské košilky.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.vysokepole.cz/, na které najdete další informace.