Slopné

Slopné

Historie
Historicky je vznik obce datován do počátku 13. století. První doložená písemná zmínka se nachází v archivech arcibiskupství olomouckého v zakládací listině cisterciáckého kláštera ve Vizovicích již 20. srpna roku 1261. Později byla v majetku panství broumovského.

V sedmdesátých letech minulého století byla obec sloučena do integrovaného svazku obcí s obcemi Sehradice, Dolní Lhota a Horní Lhota.

Po převratu v roce 1990 získala obec znovu plnou samostatnost na základě rozhodnutí občanů obce.

V roce 2001 byly obci Slopné při příležitosti oslav 740. výročí první písemné zmínky o obci uděleny parlamentem ČR symboly obce znak a prapor. Znak obce má zelený, žlutě olemovaný podklad a jeho hlavním motivem je pes nesoucí chleba, jako symbol patrona slopenského kostela sv. Rocha. V levém horním volném poli je klas jako symbol převládající činnosti obyvatel, zemědělství. V posledních letech však tento druh obživy obyvatel obce ustupuje stále více do pozadí před činností průmyslovou.

Rozloha obce je 965,832 ha, z toho 384,732 ha je zemědělská půda, 527,926 lesní pozemky, vodní plocha 3,121 ha, zastavěná plocha 11,42 ha a ostatní plocha (komunikace, manipulační plocha) 38,636 ha.

Celkově má obec 199 popisných čísel, ve kterých žije 577 obyvatel s trvalým pobytem. Již od počátku osmdesátých let minulého století má počet obyvatel obce klesající tendenci, která se však v poslední době zpomaluje. Nejvyšší známý počet obyvatel byl v padesátých letech minulého století, a to 735 trvale přihlášených obyvatel obce.

Památky
Pozoruhodné je Čertovo kopyto a také Rudovka, nacházející se pod nejvyšším místem katastru, Klokočím. V Rudovce, jak sám název napovídá, se dolovala ruda. Do podzemních prostor vedl ještě ve třicátých letech vlez, který je nyní zcela zakryt. V knize Dějiny a paměti Vizovic je uvedeno, že se traduje pověst o dolování zlaté rudy osobou jménem Zblavec. Snad i to podnítilo kováře Beňka z Loučky, aby začal kolem roku 1934 v Rudovce pátrat a žádal nového majitele lesa, Lesní družstvo, o povolení těžit. Povolení nedostal, ale údajně tam pátral i v noci.

Od trati Rybníky směrem ke Strašnému žlebu je lokalita, nazývaná U indycha. Tam prý soukeníci získávali modrou hlínu na barvení sukna.

Hlaďáčka byla neobyčejně vydatná studánka, nacházející se na levé straně na kraji lesa. Vytékal z ní potůček vody a nikdy nezamrzal. Vydatnější byla v okolí pouze Kocmánka pod Slavickým kopcem v Tutkovském sedle nad Horní Lhotou, a ta byla v roce 1931 zachycena pro vodovod do Luhačovic. O Hlaďáčce si staří lidé vyprávěli, že kdyby se prokopala, zatopila by celou vesnici. Nestalo se tak ani v roce 1948, kdy byla při budování vodovodu prokopána do hloubky 3,5 m. Skutečnost, že leží na vynikajícím zdroji pitné vody, potvrdily i pozdější vrty. Po velké průtrži v červnu 1987 vytryskl uprostřed cesty asi 6 m od Hlaďáčky silný proud čisté pitné vody. Toto trvalo dva týdny.

V katastru obce jsou i minerální sirnaté prameny. Nejsilnější pramen nazývaný „Sirkovica“ je v Křešově na pravé straně potoka, parcela č. 3645. Tento pramen byl v minulosti zabezpečen vyzděním do čtverce, údajně za přispění hraběnky, která se vodou z pramene uzdravila. V roce 2000 tento pramen nově zabezpečil oddíl Orlíků. Druhý slabší pramen byl na Žarovech na parcele č. 2898 a při melioraci trati byl sveden do odvodnění. V horách na Vizovsku fungovaly na sirnatých pramenech troje lázničky.

Jen starší generace si dnes pamatuje na staré stromy, převážně lípy, které se nacházely na katastru obce. Nejmohutnější a také nejstarší lípa stála za kaplí a byla zde ještě před postavením první dřevěné kaple. V roce 1962 byla vyvrácena vichrem. Lípy před kaplí vzaly časem za své; torzo nejmenší ustoupilo stavbě kostela, ale několik jich lemuje hřiště. V současnosti je tou nejmohutnější lípa u bývalého náhonu na mlýn u č. 46; voda tekoucí na mlýn přinášela lípám dostatek vláhy a živin. U zástavy tohoto mlýna vyrostl díky příznivým podmínkám jedinečný smrk.

Nejstarší dřevinou na katastru je dřín pod bývalým mlýnem v Olšanech. Pochází ještě z doby, kdy mlynáři potřebovali jeho údajně nejtvrdší dřevo na zuby na kolo „palečnici“, které byly později nahrazeny zuby železnými. Byl zachován shodou šťastných náhod a téměř měsíc před rozkvětem ovocných stromů oznamuje množstvím žlutých květů příchod jara.

Z ovocných stromů stále odolává torzo nejstarší hrušně, která ještě stále přináší ovoce. Lze ji najít na pravé straně cesty Zahradami od vesnice k horám.

U potoků vyrostlo v posledním období mnoho stromů, ale žádný nedosahuje mohutnosti vrby u potoka u Křešůvku v zatáčce směrem na Loučku.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.slopne.cz/, na kterých najdete další informace.