Lipová

Lipová

Obec se nachází v údolí Lipovského potoka při silnici Slavičín - Haluzice - Vizovice asi 4 km severně od Slavičína. Leží v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v průměrné nadmořské výšce 427 m.

Původně se nazývala Lípová, v německých pramenech Lipowa, za protektorátu Linden. Lípa je pochopitelně i na nejstarší obecní pečeti z roku 1782.

Historie obce
Obec byla biskupským lénem a poprvé se připomíná r. 1362, kdy ji drželi synové zemřelého Peška z Veletin. V držení čtyř bratří (Ješka, Peška, Mikšíka a Záviše) byla i v letech následujících — prameny uvádějí Ješka a Peška (1378). Záviše a Ješka (1389). Trvale zde sídlil Záviš (Záviška) z Veletin a Lipové. Po něm Lipovou převzal jeho syn Jiřík a r. 1461 další Záviš z Veletin, snad Jiříkův syn. Záviš zemřel patrně bezdětný a biskup v r. 1472 udělil Lipovou lénem Janu Jičínskému z Cimburka. Lipová se tak dostala na sto let k rozsáhlému panství brumovskému.

Na Lipové však měla také podíl (jako věno) Eliška z Lilče, která jej před r. 1471 převedla své dceři Markétě a jejímu manželovi Petrovi z Hostišova. Ten je pak r. 1480 postoupil Tobiášovi z Obřanské Hory. Tobiáš — nejvyšší písař desk a práv Markrabství moravského vedl pak dlouholeté spory o své dílčí právo na Lipovou s pány na Brumově, zejména s Ladislavem z Podmanína a poté jeho vdovou Alenou z Guty.

Až r. 1572 Jan z Lomnice oddělil od Brumova lenní statky Slavičín s Lipovou (od této doby zůstaly trvale spojeny) a alodní vsi Horní a Dolní Mladotice, Hrádek a Rokyt-nici a nově vytvořený statek prodal Janovi Skrbenskému z Hříště. Skrbenský jej po několika letech prodal nejvyššímu podkonímu uherskému Ladislavovi Bánffymu z Dolní Lindvy, po němž je získala jeho manželka Kateřina Minczenty a r. 1590 přijala lenní závazky na Slavičín a Lipovou spolu se svým synem Mikulášem Zay.

Po smrti Kateřiny přešly spojené statky na vnučku Alžbětu a jejího manžela Bene-dikta Palašti z Kesejova a někdy kolem r. 1644 udělil biskup léno na Slavičín a Lipovou rytíři Melicharovi Ledenickému z Ledenic. Melichar Ledenický statek rozdělil a postupně prodal — Slavičín spolu s Lipovou získal r. 1651 rytíř Adolf Skydynský ze Skydyně.

Po třicetileté válce zůstalo hodně domů pustých a polí neobdělaných. Další a ještě větší škody způsobil tatarský vpád v říjnu 1663. Zpustošené panství Adolf Skydynský prodal r. 1665 Mikuláši Forgáčovi, o jehož dědictví se dělili čtyři synové. Slavičín s Lipovou dostal nakonec Petr Karel Forgáč, od něhož je koupil r. 1687 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit. Když zemřel, udělil biskup r. 1705 léno hraběti Václavovi Kinskému.

Za tzv. kuruckých vojen (Rákocziho povstání) bylo panství znovu zpustošeno — Slavičín i Lipová byly vypáleny v dubnu 1709. V této době statek vlastnili krátce hrabata Löwenburgové a r. 1714 získal lenní Slavičín a Lipovou rytíř František Antonín Podstatský z Prusinovic. Statek však nebyl výnosný, potomci Františka Podstatského se postupně zadlužili a vnuk Jan Nepomuk Podstatský požádal r. 1797 o propuštění z lenního závazku. Olomoucký biskup tehdy léno postoupil baronovi Františkovi Buolovi. Jeho synové Slavičín a Lipovou prodali někdy kolem r. 1838 baronovi Ledererovi, který vlastnil také Hrádek s Mladoticemi a Rokytnicí.

Po zrušení lenního závazku r. 1871 se staly spojené statky alodním zbožím (velkostatek Slavičín—Hrádek). V držení rodu Lederer-Trattnern byl velkostatek až do r. 1907, kdy jej koupil Hugo Ftačník. Vlastnil jej však jen krátce, stejně jako další majitel Vojtěch Hugo Renner, který ho r. 1912 prodal Lambertovi a Josefě Wichterlovým. Rodině Wichterlů byl majetek zestátněn v letech 1948—1949.

Naučná stezka k sirným pramenům a památkám v katastru obce Lipová
Stezka byla zřízena v roce 2005 nákladem Obce Lipová a Správy CHKO Bílé Karpaty.

Obec Lipová se nachází v údolí Lipovského potoka, 4 km severně od Slavičína v CHKO Bílé Karpaty. Původně byla biskupským lénem a poprvé se připomíná r. 1362. Lipová je malá obec má asi 306 obyvatel.

Památky
V Lipové je několik památkově chráněných objektů evidovaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek:

Kaple Panny Marie z r. 1776 v trati Rybník (v seznamu pod č. 1961)
kaplička obdélného půdorysu, boční fasáda hladká, průčelí členěno na nárožích pilastry s římsovou hlavicí. Na osu prolomen vchod půlkruhově zaklenutý, uzavřený dřevěnými dveřmi. Pilastry nesou kladí, na kterém spočívá kordónová profilovaná římsa, nesoucí trojúhelníkový štít. Ve štítě letopočet 1766. Ve vrcholu makovice s křížem. Podstřešní profilovaná římsa nese střechu sedlovou. Prostor zaklenut klenbou valenou. Kaplička byla v roce 2 000 nákladem Obce Lipová a OkÚ Zlín staticky zajištěna (provedla firma Václav Kos Consult z Přerova), vyměněna střešní krytina (pozinkovaný plech) a opatřena novou fasádou včetně výměny dveří. Majitelem kapličky je Obec Lipová.

Kamenný kříž s reliefní výzdobou signovaný r. 1867 S. Minaříkem (č. 1962)
Na obdélné základně čtyřboký dvakrát odstupňovaný sokl s rytými vpadlými rámy. Na přední straně reliéf Bolestné Panny Marie. Na zadní straně nápis: TENTO KŘÍŽ JE VYSTAVEN OD SAMOSTATNÝCH OBČANŮ V ROKU 1867. DĚLAL HO ŠTĚPÁN MINAŘÍK.

Sokl je ukončen vyloženou profilovanou římsou, na ní nízký pilon s medailonem. V půlkruhově zaklenutém rámu reliéf kalicha. Na pilonu kříž s rameny rovně ukončenými. Tělo Krista prověšeno ve tvaru Y. Hlava skloněna k pravému rameni. Bederní rouška svázána u levého boku. Nad hlavou nápisová blána INRI. Kříž byl v roce 2005 nákladem Obce Lipová a KÚ Zlínského kraje restaurován (provedl restaurátor Josef Krososka z Vracova). Majitelem kříže je Obec Lipová.

Dům č. p. 79 - památka lidové architektury z r. 1851 (č. 1963)
stavení je přízemní zděné z vepřovic. V přední části má světnici s prkennou podlahou a trámovým stropem podepřeným roštem, na kterém je letopočet 1851. Do světnice vedou tři okna v nikách zaklenutých segmentem. Síň i kuchyň za ní mají novodobou úpravu interiéru. Ze síně se vystupuje dřevěnými schody do podstřeší, ve kterém je situována drobná světnička rovněž s trámovým stropem. Vedle síně a kuchyně je chlév, na jehož střechu se připojuje svojí konstrukcí průjezdní kolna,jejíž přízemní část napravo od průjezdu je vybudována rámovou konstrukcí z prken a trámků. Obytné stavení je podsklepeno kamenným sklepem s valenou půlkruhovou klenbou omazanou hlínou. Obě průčelí obytného stavení mají novodobou úpravu, stěny obílené, kamenný sokl omítnutý. Trojúhelníkový zděný štít a pálená tašková krytina jsou rovněž novodobé.

Komora u č. p. 22 - památka lidové architektury (č. 1964)
roubení patrové komory je provedeno z tvrdého dubového dřeva ztesaného do plochých trámů silných 18 cm, z nichž některé na výšku mají až 40 cm, komora stojí na mohutných prahových trámech vytvářejících věnec. Stropní trámy nesoucí pavláčku mají zhlaví ornamentálně seříznuto. Pažení pavláčky je ze dvou prken. Oba stropy jsou trámové ze širokých prken. Oboje dveře jsou sbíjené. Celkově činí konstrukce po tesařské stránce velmi dobrý dojem. Střechu má komora sedlovou s taškovou krytinou. Oba štíty jsou svisle bedněné a mají ornamentálně řezané výzorníky.

K přírodním zajímavostem patří především několik podzemních, přirozeně vyvěrajících minerálních pramenů. Rozbory z minulosti prokázaly nízký obsah dusičnanů a významný obsah síry.

1. studánka, místní název Kuželův Vesník - na pravém břehu potoka Podevsový (pravostranný přítok potoka Lipovský) asi 800 m nad obcí
2. pramen na levém břehu potoka Lukšinka tekoucího z kóty 469 Vrch
3. vývěr na pravém břehu potoka Lipovský, severně od obce v lese

Významným je mohutný solitér buku lesního, jehož stáří je odhadováno na 350 let.

Kulturní zařízení v obci:
• Sportovní areál s fotbalovým hřištěm, hřištěm na volejbal, víceúčelovou vodní nádrží a tanečním kolem
• Obecní knihovna a tělocvična
• Kulturní dům
• Kaple sv. Václava

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obec-lipova.unas.cz/, na kterých najdete další informace.