Rokytnice

Rokytnice

v malebné valašské vesničce, která se skromně rozprostírá v Bílých Karpatech na rozhraní jižního Valašska a Slovácka.

První písemná zmínka o našich předcích se píše k roku 1503. Obec se v minulosti proslavila jako zakladatel fotbalového Turnaje Rokytnic, jehož tradice je dodržována dodnes. V současnosti je v podvědomí široké veřejnosti konáním ČS setkání na Peňažné a bojem proti uzavření volného přechodu hranice.

V roce 2000 se Rokytnice odtrhla od Slavičína a stala se samostatnou. Osamostatnění se projevilo v intenzivním rozvoji obce a v pořádání mnoha sportovních a kulturních akcí, které si získalo návštěvníky i ze vzdáleného okolí.

Historie
• 2000 - 31. března 2000 se konaly první volby do obecního zastupitelstva
• 2000 - od 1. ledna 2000 se Rokytnice stává opět samostatnou obcí
• 1999 - 9. července proběhlo referendum o odtrhnutí vesnice od správního města Slavičína
• 1980 - Integrace obce pod město Slavičín
• 1976 - Připojení Kochavce k Rokytnici
• 1948 - Zestátnění velkostatku posledním držitelům - rodině Wichterleově
• 1925 - Oficiální přejmenování tehdejšího názvu obce Roketnice na Rokytnici
• 1918 - 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný český stát
• 1907 - Baron Arnošt Lederer-trattnern prodal velkostatek Slavičín-Hrádek Hugo Ftačníkovi
• 1808 - Posledními dlouhodobými majiteli Mladotic a Hrádku s Rokytnicí byli Ledererové
• 1743 - František Karel Bujakovský připojil Rokytnici natrvalo k Hrádku, kde rodina sídlila
• 1695 - Obec přechází do majetku baronů Bujakovských z Knurova
• 1651 - Rokytnice se stává majetkem Winklerů ze Střelic
• 1650 - Oddělení obce od slavičínského statku rytířem Melicharem Ledenickým z Ledenic
• 1572 - Součást slavičínského statku
• 1503 - První písemná zpráva o existenci obce (součást brumovského panství pánů z Podmanína)

Památky v obci

Kaple sv. Anny
Na návsi se nachází kaple sv. Anny spojená s požární zbrojnicí a obecním úřadem. Vystavěna byla v letech 1937-38. Stojí na místě původní dřevěné zvonice pocházející z doby kolem r. 1850.

Lípa u Boží muky
Na návrší poblíž školy stojí lípa, která byla 14. listopadu 2001 Správou CHKO Bílé Karpaty vyhlášena památným stromem. Jedná se o lípu velkolistou (Tilia platyphyllos), která se nachází u Božích muk v centru obce nedaleko obecního úřadu. Svou velikostí zde tvoří nápadnou dominantu. Její stáří je kolem 300 let. Koruna má asymetrický tvar a šířku 24 m, což je více než výška celého stromu (20 m). Také obvod kmene (ve výšce 1,30 m nad zemí) je obdivuhodný a patří se svými 433 cm k "nejtlustším" památným stromům v Bílých karpatech.

V době vyhlášení byl strom poměrně vitální, ale hlavní větve byly poškozené dřívějším neodborným ořezem, čímž utrpěla estetika koruny a vzniklými ranami pronikla do stromu hniloba. Proto bylo v roce 2002 na této lípě provedeno ošetření, jež financovala Správa CHKO. Kromě zdravotního řezu a formování koruny byly ošetřeny a zastřešeny dutiny.

Zdroj možného ohrožení tohoto památného stromu představuje úprava těsně přiléhající komunikace nebo zásahy do koruny z důvodu ochrany nadzemního elektrického vedení a vedení telefonu, které se nachází přímo v prostoru koruny. Takové nebo jiné zásahy, jak na stromě samotném, tak i v ochranném pásmu kolem něj (o poloměru 14 m), nyní podléhají souhlasu orgánu ochrany přírody.

Pískovcový kříž
Poblíž kaple sv. Anny stojí pískovcový kříž, je vyzdoben kamenickými doplňky, na přední straně je opatřen nápisem: "Dokonáno jest. Věř tento kříž, duše má, tak budeš spasená." Na zadní straně je nápis: "Tento kříž jest zhotoven pro obec Rokytenskou za E. Malaníka r. 1861." Kříž je zanesen v seznamu nemovitých kulturních památek.

Pomník padlých
Nákladem 12 000 Kč byl v roce 1931 zakoupen v Olomouci u sochaře V. Semeráka pomník na počest padlých občanů obce Rokytnice v 1. světové válce. Pomník je z mramoru, je čtyřsloupý s trojitou deskou nahoře, pod ní je umístěno poprsí T. G. Masaryka. Na postraních stranách jsou vyryta jména 13 padlých a a zemřelých. Na přední desce jest věnování: "Hrdinně padlým vojínům naše čest! Životy vlastisvé jste dali, svobody jste se však nedočkali." Pomník byl odhalen 5. července 1931 za mohutné účasti místních občanů i občanů z okolních obcí, hasičských a pěveckých sborů, ministra Hausmeistra a generála Vojezechovského.

Kamenný kříž
Nápis: "Plačící pojďte k spasiteli, on sdílí vaše slzy, trpící pojďte k Ježíšovi, on zhojí rány brzy, pocestní pojďte, Pán k odpočinku kyne, hříšníci pojďte, on na srdce vás vine," je vytesán od roku 1923 na podstavci kamenného kříže, který je umístěn u cesty ke Slavičínu. Součástí kříže je i kamenná plastika Panny Marie.

Boží muka
Mezi dvěma lípama u školy jsou postavena Boží muka. Na čelní straně je ve výklenku soška Panny Marie, po stranách jsou plastiky svatých - napravo jesoška sv. Floriána. Ta je vyřezána z jediného kusu dřeva a je velmi vzácná.

Soška Panny Marie
U domu č. p. 38 je postavena zděná kaplička, uvnitř je soška Panny Marie.

sv. Jan Nepomucký
Na návsi stojí na pískovcovém podstavci kammenná soška sv. Jana Nepomuckého.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Dnešní kaple byla vystavěna na místě kaple původní. Vystavěna byla ve stejném stylu za pouhé tři měsíce a v červenci 1998 byla slavnostně vysvěcena. Stavba byla financována hlavně ze sbírek občanů a rodáků Kochavce a Valentova. Kaple stojí na Kochavci.

Železný kříž
U cesty směrem k Hostětínu se nalézá pískovcový podstavec s železným křížem z r. 1745.

Tipy na výlet

Hrad Brumov
Brumovský hrad už není jen zřícenina, která přitahuje romantiky a trampy. V zakonzervovaných prostorách je nyní umístěna stálá expozice o osudech místa během staletí, kterou připravil historik a archeolog Jiří Kohoutek spolu s architektem Pavlem Šimečkem. Nejstarší věrohodná zpráva o stavbě hradu pochází z roku 1255. Ten zde založil s největší pravděpodobností markrabě, pozdější český král Přemysl Otakar II (v letech 1220-30). Lze předpokládat, že předchůdcem kamenného hradu byla, na tomto návrší nad Brumovem, stavba dřevěná. Původně královský hrad Brumov stál při důležité pomezní cestě spojující Pováží s Pomoravím a proto byl po celá staletí nejvýznamnějším objektem dějin kraje.

Zámek Lešná
Romantický zámek vybudovaný A. Seilerem v letech 1887-93 na místě barokního zámku. Spolu se zámeckým zooparkem, skleníkem, oranžérií a hospodářskými budovami tvoří organický celek. Seilerům náležel zámek až do roku 1945. K zámku patří i vlastní elektrárna a vodárna. V části prohlídky zámeckých interiérů je část rozsáhlé přírodovědecké sbírky. Pro svůj romantický vzhled je zámek často využíván i k filmování.

Jalovcová stráň
Chráněný přírodní výtvor naleznete na slunném svažitém terénu v katastrálním území Nedašova o výměře 8,66 ha. Jedná se o louku s rozsáhlými nepravidelnými porosty jalovce a s rostlinnými společenstvy suchých pastvin a mokřadů.

ZOO Lešná
ZOO netvoří klece, ale moderní biopark s prostornými expozicemi zvířat, ve kterých žijí společně savci a ptáci různých zoologických řádů. Areál je členěn do zoogeografických oblastí, takže jako návštěvníci poznáte typické a nejznámější zástupce zvířat různých světadílů (Afriky, Asie, Austrálie, Jižní Ameriky, Eurasie). Má krásný historický park a pestré přírodní prostředí s velkým množstvím vodních ploch, protékajícími potůčky, s vodopády v expozicích zvířat a vodotrysky u vodních nádrží. Zajímavý je rovněž členitý areál Zoo s terénem pokrytým pestrou rostlinnou vegetací tvořenou téměř 600 druhy a varietami dřevin.

Valašská dřevěnice
V dřevěnici ve Valašských Kloboukách je instalován interiér chudé řemeslnické domácnosti a dílna je zařízena jako papučářská. Je zde i prezentována tradice obuvnického a soukenického řemesla na jižním Valašsku, včetně rodinné koželužské a obuvnické tradice Pivečků. "V Klobúkách kromě městského úřadu, lékárny a fary všeci šijů papuče."

Památník obětem na Ploštině
V dubnu 1945 byla vypálena německými okupanty osada na Ploštině za přechovávání a podporu partyzánů. V hořících staveních uhořelo 24 zdejších obyvatel. Na malém návrší nad osadou byl v roce 1975 vybudován památník obětem, který připomíná ploštinskou tragédii.

Vlárský průsmyk
Spojnice Moravy se Slovenskem sledující tok Vláry. Od pravěku tudy vedla důležitá obchodní i vojenská komunikace (vpády s Uher na Moravu). Za druhé svět. války tu Němci vybudovali protitankovou uzávěru (betonové bloky). Průsmykem prochází silnice a železniční trať Brno - Trenčanská Teplá, otevřená již v r. 1888. Dnes je zde hraniční přechod se Slovenskem.

Zámecký park Slavičín
Byl v 19. století upraven na anglický park. Svou výhodnou polohou uprostřed města nabízí svým návštěvníkům místo k zábavě i odpočinku. Nachází se zde velký přírodní amfiteátr, kde se od května do září provozuje letní kino a konají se zde mnohé kulturní a jiné společenské akce. K tanci nebo poslechu promenádních koncertů je zde taneční terasa a dřevěný pavilónek.

Zámek Nový Světlov
Zámek Nový Světlov nedaleko Bojkovic byl vystavěn koncem 15. století. V následujícím století byl přestavěn na renesanční zámek. Roku 1633 byl obléhán Tatary. V polovině 19. století byl zámek přestavěn ve stylu tudorovské gotiky.

Majitel světlovského panství se rozhodl, že si vystaví nový hrad poté, co Starý Světlov nad Podhradím u Luhačovic obsadili loupeživý rytíři. Ti odsud vyjížděli na své obávané výpravy až do doby, kdy byli nuceni zámek opustit a ten pak už jen chátral a chátral.

Doporučujeme Vám taktéž navštívit muzeum Bojkovska, které je umístěno v horních prostorách hradu Nový Světlov. Můžete zde shlédnout, jak žili lidé na Bojkovsku, ukázky starého bydlení, vývoj hradu od r. 1480 do současnosti, bojkovské hutě, vybavení staré domácnosti, starohrozenkovské kroje nebo skoro zapomenutá řemesla (hrnčíři, kováři, knoflíkáři, soukeníci, miškáři - zvěroklestiči).

Pulčinské skály
Zvláštní pozornost turistů a milovníků přírody si zaslouží Pulčínské skály v místní části Pulčín. Oblast Pulčínských skal o rozloze 73 ha byla 19. 1. 1989 prohlášena za "Národní přírodní rezervaci". Jejím posláním je ochrana význačných skalních útvarů a lesních společenstev přirozené druhové skladby. Území rezervace je situováno v jihozápadní části horského pásma Javorníků v blízkosti průlomového údolí řeky Senice, zvaného též Lomensko (Čertovy skály), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovických vrchů. Součástí rezervace je i archeologická památka - sídliště lidu popelnicových polí s nálezy z doby bronzové, kultury lužické, laténské a slovanské. Územím rezervace prochází souběžně modrá a červená turistická značka.

Zámek Vizovice
Barokní zámek z let 1750-60 s anglickým parkem byl zbudován ve stylu francouzských zámků. Místnosti jsou vybaveny nábytkem z doby Ludvíka XVI. a dalším barokním, rokokovým a biedermeierovým zařízením a porcelánem. Bohatá a cenná je obrazová galerie.

Sojsínka pod Starým Světlovem
Luhačovice se nacházejí v údolí, které náleželo kdysi dávno hradu Světlov. Ten se tyčil nad Pozlovicemi nedaleko vrchu Komonec. Dnes tu najdeme jen rozvaliny. Pod nimi je u cesty studánka. Váže se k ní smutné povídání...

Hrad Starý Světlov už dávno nestojí, ale studánka pod ním zůstala. Protože tam kdysi porodila hradní dcerka synečka, říká se jí Sojsínka.

Čertovy skály
Těsně před obcí ve směru od Vsetína se v soutěsce nad říčkou Senice tyčí jedinečná bizarní pískovcová skalní stěna, schodovitého charakteru se stupni až 20 m vysokými. Slouží také jako cvičný horolezecký terén. K původu Čertových skal se váže lidová pověst o sázce chytrého valašského mlynáře s čertem. Podle jiné pověsti se prý u Čertových skal často zjevoval černokněžník, který uváděl chudý lid do jeskyň pod skalami a tam je obdaroval zlatem.

Pivečkův lesopark
Byl založen rodinou Pivečků v roce 1940 na památku zemřelé manželky majitele továrny na obuv a kůže. Svému účelu park sloužil i po roce 1948 a v sedmdesátých letech zde byly ještě patrné parkové úpravy. V osmdesátých letech definitivně zpustnul. Jako pustý les byl v roce 1993 vrácen Janu Pivečkovi, který po svém návratu do vlasti začal podporovat schopné mladé lidi v různých oblastech, zejména ve školství, obuvnickém průmyslu a veřejně prospěšných organizacích. Z tohoto spojení vznikla též myšlenka na obnovu lesoparku. V současné době probíhá obnova parku a to díky práci jak placených pracovníků, tak i brigádníků z řad studentů a občanů Slavičína. V lesoparku je instalováno velké množství dřevěných plastik.

Baťův kanál
Baťův kanál je historickou vodní cestou, realizovanou v 30. letech 20 století pro zvýšení hladin spodních vod, závlahy a plavbu. Byl dlouhý 50 km a spojil Otrokovice s Rohatcem. Plavební kanál je částečně veden po řece Moravě a částečně nově vykopaným umělým korytem. V současné době je přístupno a propojeno 43 km původní trasy Baťova kanálu a 17 km navazujících říčních kilometrů. Po vodě tak jsou spojena města Otrokovice a Strážnice, mezi nimiž se propluje 10 plavebními komorami.

Židovský hřbitov v Brumově
První zmínka o existenci židovského hřbitova je z roku 1758. Jeho založení se váže k období, kdy broumovská židovská náboženská obec byla jediná na Valašsku. Poslední pohřeb na tomto hřbitově se uskutečnil 9. května 1931. V dobách druhé světové války byl hřbitov poničen. V roce 1985 byla provedena komplexní obnova hřbitova.

Trenčínský hrad
Největší městskou památkou je po trenčínském hradě nápis římských vojáků na hradní skále z roku 179 (připomíná vítězství Marka Aurélia v Laugarícii). První zmínka o hradě je ve Vídeňské malované kronice v roce 1111. V polovině 17. století muselo město odolávat nájazdům Turků. Jejich největší výpad proti Trenčínu dne 2. října 1663 obyvatelé odrazili. Velké utrpení zaznamenali kurucké vojny v čase kurucké blokády v letech 1704 - 1708. O dva roky později postihl město mor, kterému podlehlo téměř 1600 obyvatel. Po Vešeléniho spřísahání v roce 1670 bylo dosazené do trenčína německé vojsko, které tu zůstalo 112 let. V roce 1790 hrad i s celým městem vyhořel. Od té doby zůstal horní hrad opuštěný a pomalu sa rozpadával.

Sochy v krajině
Záměrem bylo postihnout širší část krajiny a obohatit o umělecká díla okolí obcí Hostětín, Šanov, Pitín a Rokytnice. Na vyhlídkách, u studánek, na místech, které jsou opředena místními pověstmi, na místech svatých či klatých, tak byla umístěna díla, která podtrhávají typickou tvář Bílých Karpat – mozaiku polí, zahrad, sadů, luk a převážně listnatých lesů a připomínají historii kraje.

Vizovický lihovar R. Jelínek
Výroba pálenek má ve Vizovicích tradici dlouhou již více než čtyři sta let. První písemný doklad o existenci palírny se totiž nachází v urbáři vizovického panství z roku 1585. Máte jedinečnou příležitost prohlídky likérky Rudolfa Jelínka, kde můžete shlédnout nejmodernější zařízení na výrobu destilátů v ČR, uvidíte obří dřevěné kádě pro zrání destilátů a stáčírnu pro plnění hotových nápojů do láhví. Možnost degustace několika vybraných vzorků.

Sklárny Květná
Značné zásoby kvalitního a nevyužitého bukového dřeva v údolích Bílých Karpat daly Lichtenštejnům v roce 1794 podnět k založení sklářské výroby. Tak v roce 1794 vznikla sklářská huť ve Strání. V roce 1896 se výrobní program sklárny rozšiřuje o sklo leptané a postupně se zavádějí další dekorační techniky. Nyní sklárny vyrábí užitkové sklo ručně foukané, zdobené leptáním, malováním barvami i zlatem, broušením, malováním, dekorační technikou giloš a panto, které můžete po domluvě shlédnout.

Mikulčin vrch
Oblast Bílých Karpat, na níž je markantní různorodost krajiny CHKO. Procházkou po okolí Mikulčiného vrchu je velmi lehké vrátit se do let počátku minulého století. Staré stavby a necentralizovanost obydlí připomíná těžký život pasakářských usedlostí, jež jsou navíc postaveny v kopcovitém terénu. Jedinečná je i okolní fauna a flóra. Namátkou jmenujme šafránové louky či navrátivšího se medvěda.

Hrad Beckov
Vápencový útes nad brodem Váhu na pomezí trenčínské a Nitranské župy se jevil jako vynikající místo pro postavení kamenného hradu. Ten ve 13. století postavil Matúš Čák Trenčianský. Za vlády Štiborovců prožil hrad, ze kterého udělali středisko svých rozsáhlých majetků, svůj největší rozmach. Na přelomu 14. a 15. století přistoupili k jeho honosné přestavbě, při které zvýšili hradní věže a postavili horní gotický palác s rytířskou síní a kapličkou. V polovině 16. století hrad v důsledku tureckého nebezpečí opevňovali. Tehdy postavili v dolním nádvoří dělovou věž a zvýšili obvodové zdi hradu. V tom čase byl hrad už ve vlastníctví rodiny Bánffyovců. Po jejich vymření v roce 1646 si hrad a panstvo rozdělili jejich nástupci. Tí se však už tak nestarali o jeho údržbu a opravy a hrad začal pomalu chátrat. Požár, který vypukl na hradě roku 1727, zničil většinu budov a od té doby je opuštěný.

Lázně Luhačovice
Město je obklopeno krásnou přírodou s čistým vzduchem a příjemným podhorským klimatem. Půvab Luhačovic spočívá v příjemné domácí atmosféře a nezaměnitelném rázu, který městu vtiskly stavby architekta Dušana Jurkoviče. Základ lázeňské léčby tvoří minerální prameny. Vincentka, Ottovka, Aloiska, Amandka a pramen dr. Šťastného jsou využívány k pitné léčbě, zatímco prameny Janovka, Antonínka, Jubilejní, Elektra. Léčivé účinky pramenů umožňují nejen úspěšnou léčbu, ale i prevenci možných onemocnění.

Valašské muzeum v přírodě
Nachází se v Rožnově pod Radhoštěm a je nejstarším areálem Valašského muzea v přírodě. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěna kopie kostela z Větřkovic a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Posledním objektem, postaveným v roce 1974, je rekonstrukce Žingorova domu z rožnovského náměstí. Doplňkem obytných staveb jsou stavby hospodářské, zvonice a studny. Možnost individuální prohlídky.

Hrad Malenovice
Dochovaný středověký hrad nedaleko Zlína byl vystavěn ve 14. stol. v gotickém slohu moravským markhrabětem Janem Jindřichem. V dalších stoletích byl hrad renesančně a později i barokně přestavěn a rozšířen o nové obytné budovy. Od r. 1804 až po rok 1945 patřil hrad Šternberkům.

Pivovar Brumov
Pivo se zde vařilo již od roku 1574. Jedná se o nejstarší průmyslový podnik na Valašsku, který tvoří unikátní soubor budov různého stáří. Pod nimi se nachází rozsáhlé sklepy. Celý komplex včetně čtyř rybníků leží na úpatí hradního vrchu.

Naučné turistické trasy

Cesta I. čs. partyzánské brigády "Jan Žižka" - (délka 55,5 km)
Zeleně značená cesta Lukoveček - Hošťálková - Ploština - Vysoké Pole V září r. 1944 se přesunula I. čs. partyzánská brigáda "Jan Žiška" pod vedením sovětského kapitána D. B. Murzina. Komanda SS při pronásledování partyzánů vypálila řadu pasekářských usedlostí a obcí jako např. Prlov a Ploštinu. V prostoru značené cesty je řada pomníků a památníků na činnost brigády i na umučené obyvatele.

Luhačovický okruh Dušana Jurkoviče - (18 km)
Okruh kolem lázní Luhačovice v délce 18 km, vyznačený místní červenou značkou. Architekt Dušan Jurkovič (1868 - 1947), národní umělec, vytvořil na motivy moravsko-slovenské lidové tvorby secesní architekturu lázní.

Šumárnická (18 km)
Ze Strážnice do Velké nad Veličkou; 18 km dlouhá stezka doplněná u některých obcí místními okruhy, celkem s 18 panely, prochází hřebenem Bílých Karpat na území Dolňácka a Horňácka, vhodná pro pěší i cyklisty trek, MTB.

Javořinská ( 23-16-5 km)
Z Velké nad Veličkou na Velkou Javořinu a zpět, stezka se 14 panely vede Horňáckem a nabízí tři trasy: dlouhou (23 km), střední (16 km) a krátkou (5 km), vhodná pro pěší i cyklisty trek, MTB, úsek na Javořinu cyklisticky náročný.

Květná (7 km)
Malý okruh u Strání-Květné s 9 naučnými panely, vhodná pro pěší i cyklisty.

Lopeník (7,5 km)
Malý okruh v délce 7,5 km s 8 panely vede Moravskými Kopanicemi pod Velkým Lopeníkem, druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat.

Moravské Kopanice (14 km)
Okruh ze Starého Hrozenkova na Žítkovou a zpět, s odbočkou na Lokovský lom, se 14 panely.

Bojkovická (16 km)
Okruh z Bojkovic přes Šanov na hlavní hřeben a zpět, s 9 panely nabízí dvě trasy: dlouhou (24 km) a krátkou údolím Olšavy.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.rokytnice.org/, na které najdete další informace.