Sazovice

Sazovice

Překrásné údolí bystřiny Svodnice, vlévající se v sousedním katastru obce Tečovice do řeky Dřevnice, údolí vroubené lesnatými vrchy a stráněmi a osídleno již v době předhistorické, dozajista bralo také svůj díl na někdejší slávě říše Velkomoravské, jakož i pilo z kalicha utrpení svůj podíl ze všech svízelů, válek, nájezdů i bratrovražedných bojů, na které tato mocná říše zanikla.

Co se dělo v našem kraji, je zastřeno. Jen nálezy pohřebišť, vykopávky zbraní a předměty z doby kamenné, bronzové i železné, které jsou dnes uloženy v mnoha muzeích, mluví k nám o pradávnu. Údolí paseckého potoka bylo branou ze strany Hané a ne nadarmo nesou přilehlé stráně název Stráž a dosud dobře poznatelné Valy. Stačí zamysliti se nad těmito názvy a vynoří se v obrazotvornosti vše, co živá stráž a bojovníky osazené valy znamenaly.

Snadno lze domysliti, že stráž i valy zbudovány byly k záštitě pokojné práce, životů i statků, a že žehnáno bylo ruce svírající meč na obranu našeho kraje. Jisto jest, že kraj ležící v bezprostřední blízkosti sídla panovníků velkomoravských byl účasten všech změn i novot, a jest také nepochybno, že křesťanství přijato bylo přímo od slovanských věrozvěstů svatého Cyrila a Metoděje, jak o tom hlásají starobylé kříže z těch dob.

Obec Sazovice leží mezi městy Zlín a Otrokovice, v rovinaté oblasti ohraničené na západě pohořím Chřiby a na severovýchodě pásmem Hostýnských vrchů.

Rozkládá se po obou březích potoka Racková, jehož místní název je Svodnice. Starší prameny uvádějí také název Jařič. Potok přitéká ze severozápadu a v sousedním katastru Tečovice se vlévá do řeky Dřevnice. V katastru Sazovic se do Rackové vlévá z pravé strany menší potok Machovka. Katastrální území Sazovic má rozlohu 392 ha, z toho převážnou většinu (asi 323 ha) tvoří orná půda a 1,8 ha lesy.

Národopisně leží Sazovice při rozhraní tří regionů. Na severu se nachází oblast Hané, na východě Valašsko a směrem na jih Moravské Slovácko. Nejbližší sousedství Sazovic tvoří obce Tečovice, Machová, Mysločovice a Hostišová.

Historie

Vznik obce a jejího jména
Dle kronikáře Vojtěcha Velíska vznikla osada někdy v 11. stol. ze dvou rybářských chat nalézajících se na hrázích čtyř rybníků přibližně v místě bývalého domu č. p.1 (Zahrázovo) za dnešním obecním úřadem a domu č. p. 44 při cestě k Machové. V obou chatách byly usazeny rody Šestáků, které však do roku 1965 vymřely a zůstali jen vzdálení příbuzní.

Historický vývoj obce
Sazovice patří mezi nejstarší obce zlínského kraje. Písemně se poprvé připomínají v roce 1362, záznam se týká drobného šlechtice Wznatky in Sazowitz, který zde sídlil a měl tu nějaký majetek, avšak vesnice mu nepatřila. Existence obce lze předpokládat od osobního jména Saza (zřejmě podle barvy vlasů, šlo tedy o ves lidí Sazových).

O bohaté minulosti obce svědčí archeologické nálezy pohřebišť, předmětů a zbraní, pocházející již z období neolitu, mladší doby kamenné, z 5. tisíciletí př. n. l. nalezené u trati Vrbůvky, Díly a Hony; z doby bronzové (1 500 let př. n. l.) v tratích Lazy, Hony a Díly; z doby železné i období slovanského z 8. stol. n. l.

Díky blízkosti sídlu panovníků Velkomoravské říše kraj zasahován všemi změnami a děním v této říši. V letech 863 – 885 přijal tedy také křesťanství přímo od slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje.

Sazovice náležely k majetku mocného rodu Šternberků, majitelů holešovského a količínského panství, z nichž Jan prodává Sazovice roku 1373 Bohuškovi ze Sazovic. Ten vesnici ale již v roce 1376 prodal zpět Albrechtovi a Petrovi ze Šternberků, kteří ji připojili ke svému količínskému panství. V roce 1397 připadly Sazovice Zdeňkovi V. Ze Šternberků, majiteli lukovsko-zlínského komplexu. V okolí Sazovic zaniká řada vesnic (Bunějov, Kračenovice, Kozinec).

Roku 1437 jsou Sazovice prodány lukovskými bratry Jiříkem a Lackem ze Šternberků bohaté měšťance Anně, vdově po Matoušovi Napajedelském. Poté vlastní Sazovice hradišťský měšťan Mikuš a po jeho smrti je ves prodána roku 1447 Petru Stojanovi z Přestavlk. Kolem roku 1500 prodává jeho syn Václav Stojan z Věžek vesnici vladykovi Ctiborovi z Dobrčic. Ctibor byl dosti zámožný, a když ještě zdědil majetek po bratru Vítkovi, držel poblíž Přerova celou skupinu vesnic. Ze svého sídla v Říkovicích dohlíží pak i na správu Sazovic. Po jeho smrti v roce 1517 přechází majetek na jeho syny. Roku 1545 prodává jeden z nich, Vítek z Dobrčic, odlehlé Sazovice Václavu Tetaurovi z Tetova, který tak mohl přikoupenou vesnici připojit ke svému malenovickému panství.

K panství malenovickému patří vesnice do roku 1570, poté přináleží ke statku otrokovickému a spolu s ním se roku 1649 dostává k Napajedlům (v roce 1647 bylo otrokovické panství prodáno Kryštofem Podštatským ta 34.000 zlatých pánům z Rotalu, majitelům napajedelského panství).

Po třicetileté válce a následných tureckých vpádech zůstalo mnoho gruntů opuštěno, a proto páni z Rotalu povolávali do svých dědin nové rody, hlavně ze Slezska.

Další záznam o obci pochází z roku 1676. V této době se provádí obcí Otrokovice, Kvítkovice a Sazovice, sužování nadměrnou robotou, obracejí na svého pána se žádostí o snížení každodenní roboty na tři dny v týdnu. Za to slibují svědomité vykonávání roboty a osídlení pustých gruntů. Jejich žádosti je vyhověno červencovým dekretem Julia z Rotalu.

V roce 1715 bylo v panství napajedelském provedeno sčítání obyvatelstva. Purkmistr Eliáš Bedroš uvádí ve svých záznamech o obci Sazovice: 41 hospodářů a hospodyň, 44 synů, 25 dcer, 14 pacholků, 9 dívek, 23 hoferů, 5 synů hoferů a 5 dcer hoferů. Celkem tedy 166 obyvatel.

V roce 1780 byla v Sazovicích, obci bez kostela, vystavěna zvonice.

V roce 1831 vypukl v mysločovské farnosti cholerový mor. Na tuto epidemii vymřely často i celé rodiny.

Rok 1848 byl rokem zrušení roboty. Obce dostávají přiděleny katastry a zemědělci se stávají právními vlastníky půdy. Vedle usedlých sedláků vzniká i vrstva drobných domkařů, kteří koupí získávají část půdy. Vlastnické změny i celkové uvolnění vedly k rozrůstání obce a k celkovému rozkvětu. Tento růst však měl za následek nedostatek půdy, protože při rozparcelování panských statků se sazovický katastr nezvětšil, naopak vzhledem k poloze (obec ležela na hranici tří panství) zde docházelo k různým směnám pozemků mezi vrchností. Původní katastr Sazovic byl větší a sahal až po Skály. V této době měly Sazovice svého posledního rychtáře Václava Ulmana, fojtství se nacházelo v usedlosti č. p. 37. Nastoupila obecní samospráva volená podle velikosti majetku. Hlavou obce bal starosta, který měl po ruce tři radní.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.sazovice.cz/, na kterých najdete další informace.

Stavba jako z papíru. V Sazovicích mají nový kostel, je spojený s hrobem sv. Václava

Více než 80 let trvalo, než se Sazovicím podařilo splnit si sen o vlastním kostele. Nově dostavěný svatostánek v malé obci na Zlínsku minulý týden vysvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Autorem výjimečné stavby, která připomíná papírový svitek, je uznávaný architekt Marek Jan Štěpán.

celý článek

 

Další články