Fryšták

Fryšták

Historie
První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století za časů panování Karla IV.  Lucemburského.

V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s. 58).

Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba z 6. až 2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí ( Lukoveček ) či vliv germánský (Fryšták, Vítová).

Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století (za panování Přemysla Otakara II. a jeho kancléře a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku). Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberků, později Kunů z Kunštátu, Nekešů z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štěpána Šmída z Freihofen, rodu Rottalů a nakonec Seilernů-Aspang.

Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka.  Rychtářská pečeť, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejně jako pamětihodnosti církevního a světského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále někdejší městská práva, včetně hrdelního, i jiné prameny svědčí o významu tohoto centra zemědělství, řemesel, obchodu i duchovního života regionu. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.

Strastiplná, ale i úspěšná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvoří jeden městský celek, v průběhu uplynulých staletí. Vzpomeňme dramatické chvíle z dob nečekaných vpádů, husitského hnutí, třicetileté války či 1. a 2. světové války, ale také na doby rozkvětu, na mistrovství fryštáckých bednářů, tkalců a stolářů, na pověstnou pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomeňme na správce fryštácké farnosti, která má své počátky ve 14. a 15. století. Buďme hrdi na dílo našich předků, nezapomeňme na oběti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.frystak.cz/, na kterých najdete další informace.