Spytihněv

Spytihněv

Nejsevernější obec Slovácka Spytihněv leží na břehu řeky Moravy ve výšce 186 m n. m. v údolí Dolnomoravského úvalu ohraničeného na východě Bílými Karpaty a na západě Chřiby.

Obec má jméno po synu knížete Břetislava I., který zde v 11. stol. založil zeměpanský hrad.

Nejstarší zprávy a události do roku 1620
Spytihněv patří k těm vesnicím, které na úsvitě historické doby dosáhly takového postavení a významu, k jakému se už později nikdy nedopracovaly. Již sama poloha obce v povodí Moravy, ovlivnila její osudy, přinášela své výhody i nevýhody. Lákala naše předky k usídlení, ale hrozba častých záplav nutila k opatrnosti. Nejednou se stalo, že lidé museli ustoupit a stavět svá obydlí o něco či spíše výše, kde by je neohrožoval ničivý živel. Ten způsobil, že se dochovalo poměrně méně archeologických památek, než tomu bylo u jiných obcí.

Nejvýznamnějším z nálezů jsou zbytky spytihněvského hradiště, které se v dávné minulosti rozkládalo na levém břehu mezi meandry řeky Moravy v trati Hradišt´ko. Z východní části tohoto nížinného opevnění se dochovala dlouhý asi 160 m, který se zatáčí ve směru od jihozápadu k severozápadu. Je vysoký asi 3 metry, šířka základny dosahuje téměř 20 m. Z vnější strany sjou patrné stopy příkopu. Val byl vyztužen roštovou konstrukcí, která zpevňovala vrstvy propáleného slínu. Tento způsob budování valu navazoval na starší tradici známou z období Velké Moravy. Jiným nálezem byly zbytky základů kostela, na které se narazilo při regulačních pracích ve třicátých letech 20. století.

Založení Spytihněvi bývá spojováno s knížetem Břetislavem, který v bojích s Uhry v letech 1028 - 1030 získal pro českého panovníka znovu vládu nad územím Moravy. Postaral se o obnovu tehdy zničených kostelů, o opravu hradeb starých měst a hradů a o založení nových měst jako byla Spytihněv a Opava, která byla obehnána pevnou zdí. Účelem byla obrana hranic proti útokům Uhrů a Poláků. Název města Spytihněv byl dán podle nejstaršího syna knížete Břetislava I. Spytihněva II.

Jiná zpráva údajně z roku 1046 se objevuje v listině Břetislava I., který tehdy daroval staroboleslavské kapitule úrok z hradu Spytihněvi. Úrok spočíval v ročním odvodu půl hřivny a vola "na opravu pluhův a oděvy kanovníků". Obě listiny, třebaže svým obsahem významné, jsou středověkými falzy z 12. století. Nelze vyloučit, že obsahují historiké jádro, totiž zprávu o hradu Spytihněvi, který zřejmě v 11. stol. tu již stál jako sídlo eměpanských úředníků. Byl to Břetislav, který po vzoru Čech rozdělil také Moravy na správní obvody s četnými hradišti jako středisky politické a hospodářské správy. Spytihněv se stal sídlem jednoho hradského obvodu.

Na rozdíl od obou předcházejících zpráv je zaručeně pravá známá listina olomouckého biskupa Jindřiha Zdíka z roku 1131, jejíž vznik podle posledního výzkumu byl osunut k roku 1141. Vznikla u příležitosti přenesení katedrálního kostela v Olomouci od sv. petra k sv. Václavu a vypisuje se v ní majetek moravské církve. V listině se jmenují tak zvané krstné kostely moravské, to jest takové, u kterých jedině se směly podávat svátosti a pohřbívat.

Jedním z nich byl kostel spytihněvský, jeho správcem byl arcijahen. Z obsahu listiny je zřejmé, že ve Spytihněvi stál již kostel. Spytihněv byla tak jedním ze šesti arcijahenství na Moravě, vedle ní bylo též v Olomouci, Přerově, Břeclavi, Brně a Znojmě.

O rozsahu spytihněvského arcijahenství svědčí seznam vesnic, které k němu patřily: Jarohněvice, Kostelec, Žádovice, Rusou či Rusov, Velehrad (St. Město), Prakšice, Tučapy, trojí Biskupice, Vasily, Mladotice a Sobnov, dále to byly díly v Zablacanech, Nežticích, Stříbrnicích, Břestku, Kostelanech, Cetechovicích, Žerákovicích, Divokách, Soběhřibech, Ohništkovicích, Lubné, Kvasicích, Bělově, Hyzlech, v dvojím Ořechově, v Brodě, v Opatovicích a v Hošticích.

V polovině 12. stol. dosáhla Spytihněv významného postavení. Byla majetkem knížete a příslušela k olomouckému údělu. Její kostel byl střediskem církevní správy, stejně "hrad" představoval vojenské centrum a středisko správy soudní i politické.

Rozdělení Moravy na šest obchodů a šest arcijahenství, doložené ve 12. století, nebylo náhodné a nebylo dáno zeměpisnými podmínkami. To již vylučuje sama blízkost Olomouce a Přerova, Spytihněvi a Břeclavě. Toto rozdělení mělo svůj původ v době daleko dřívější, dokonce v době před vznikem Velkomoravské říše.

Příroda a okolí
Jižně od Spytihněvi protéká řeka Morava, která již po staletí svými rozmary ovlivňuje veškerý okolní život.

Ve 30. letech byl na řece Moravě vybudován plavební kanál, dnes zvaný "Baťův". Zajímavou lokalitou je okolí jezu, kde se od hlavního koryta řeky odděluje uměle vybudovaný kanál s první plavební komorou. Provozuje se zde půjčovna motorových člunů a rybářská bašta "Na rejdě".

Okolí obce nabízí 30 ha vodních ploch vzniklých vytěžením štěrkopísku. V létě nabízí koupání v čisté vodě a od jara do podzimu možnost sportovního rybolovu.

Po březích Moravy a Ba´tova kanálu území obce Spytihněv protíná značená trasa Moravské cyklistické stezky.

Spytihněv je nejseverněji položenou obcí Slovácka. Místní obyvatelé stále dodržují folklorní zvyky a tradice. Každoročním vrcholem kulturního života jsou slovácké hody s právem, které se konají druhou říjnovou neděli.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.spytihnev.cz/, na kterých najdete další informace.