Petrůvka

Petrůvka

Obec Petrůvka leží mezi městy Slavičín a Luhačovice v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v nadmořské výšce okolo 480 metrů. V okolí obce leží lokalita Hranice (Kněžpole) s nadmořskou výškou 516 m, bájná hora Obětová má výšku 511 m, hora Kameničná 521 m a nedaleký Komonec s výškou 672 m, jenž patří do pohoří Vizovických vrchů.

Bílé Karpaty zahrnují zhruba území o rozloze 715 km2. Jde zejména o lesy listnatých porostů. Rozsáhlé jsou i louky s rozptýlenou zelení a bohatstvím rostlinných i živočišných druhů. Bílé Karpaty tvoří ve slovensko- moravské oblasti přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou.

Na západě se rozkládá luhačovické Zálesí s četnými minerálními prameny a největšími moravskými lázněmi Luhačovice. Zálesí leží spolu s lázeňským městem v lesnatém údolí Horní Olšavy (dnes Šťávnice), na němž je vybudována Luhačovská přehrada.

Přírodní krásu chráněné krajinné oblasti, ve které naše obec leží, umocňuje vliv významných lidových kultur blízkého Slovácka a Valašska, na jejichž hranici se Petrůvka nachází.

Námaha turistů či jiných návštěvníků, kteří se do obce dostanou od Luhačovic přes strmý kopec, horu Obětovou, či od Slavičína přes Drahanec, je odměněna překrásnými výhledy na moravsko-slovenské pohoří s vrcholy jako jsou Velká Javořina (970 m) a Velký Lopeník (912 m). Rovněž severní strana umožní hezký pohled na začínající pohoří Vizovických vrchů.

Během své existence vystřídala obec řadu soudních okresů (naposledy byla spojena s městem Slavičín). Dnes je Petrůvka samostatnou obcí.

Historie vzniku a vývoje obce
Název obce se pravděpodobně vytvořil z původního Petrova Ves vynecháním doplňujícího slova a postupným zdrobněním Petrova na Petrůvku. Vyskytuje se postupně několik variant vzniklých neustálenými pravopisnými kombinacemi psaných vlastních jmen (1523 na vsi Petrouvce, 1551 ves Petrouwku, 1598 Petruwka, 1720 Petrowka, 1846 Petrufka, Petrůvka). Absence německého ekvivalentu svědčí o trvale českém charakteru obce. Petrůvka náležela původně k panství brúmovskému, byla však zastavována.

V písemných pramenech se jméno Petrůvky poprvé objevuje v souvislosti s jistým panem z Lilče, který se v r. 1449 tituloval také na Petrůvce. Pravděpodobně byl jeho potomkem Jan Petrovský z Lilče připomínaný v letech 1497-1503 jako zástavní držitel Francovy Lhoty na brumovském panství. Již r. 1511 byl bez majetku, kdo tehdy držel Petrůvku není z písemných pramenů známo.

Její další osudy můžeme sledovat teprve okolo r. 1519, kdy majitel Brumova Michal z Podmanína postoupil dědičná práva k držbě Petrůvky a pustého Miřína Burjanovi z Vlčnova, který je připojil k Novému Světlovu. S tímto panstvím sdílela naše vesnice společné osudy až do smrti Ference Šeréniho (asi r. 1621), kdy Nový Světlov připadl jeho čtyřem synům: Michalovi, Emerichovi, Pavlovi a Gabrielovi. Dva mladší se po smrti Michala a Emericha r. 1633 o dědictví rozdělili. Gabriel si ponechal panství Nový Světlov, od kterého Pavel oddělil a k Luhačovicím natrvalo přičlenil 9 vesnic: Pozlovice, Řetechov, Pradliska, Provodov, Podhradí, Petrůvku, Žilín, Kladnou a Přečkovice. Od r. 1633 patří Petrůvka k panství luhačovskému.

Podle lánového rejstříku z let 1669 - 1671 patřila Petrůvka s 16 usedlostmi (1 z nich byla v této době pustá) v rámci luhačovského panství ke středně velkým vesnicím. Do roku 1750 se rozrostla na 27 usedlostí, z nichž bylo 9 sedláků, 3 čtvrtláníci, 3 zahradníci a 12 chalupníků, kteří nedisponovali žádnou ornou půdou. Zároveň zde fungoval panský dvůr s výměrou 113 měřic; ze šesti dvorů na luhačovském panství byl druhým nejmenším. V Petrůvce žilo celkem 202 obyvatel. S luhačovským velkostatkem zůstaly osudy Petrůvky svázány až do zrušení poddanství v roce 1848.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.obecpetruvka.cz/, na kterých najdete další informace.