Sehradice

Sehradice

Obec Sehradice se může stát cílem pro zdatnější návštěvníky nebo pacienty Luhačovic tehdy, pokud je bude lákat delší výlet s hodnotným historickým zážitkem.

Dějiny je spojují s nedalekou Horní Lhotou, neboť byly vždy součáští rozsáhlého biskupského léna, k němuž patřil i Slavičín a jehož správním centrem byl hrad Engelsberg (jmenovaný v zakládací listině Vizovického kláštera datovaného k roku 1261). Pozůstatky hradu se nacházejí na kopci Vala (551 m n. m.), dnes v katastru obce Horní Lhota, s jejíž historickou existencí je obec Sehradice úzce spojena.

Krajina je zde na pohled krásná, návštěvníci zde zajisté najdou turistické, sportovní i kulturní vyžití. V okolí Sehradic se nachází několik zajímavých míst s bohatou historií, kulturou a přírodou.

Obec se nachází severovýchodně od lázeňského městečka Luhačovice. Leží v údolí Horní Olšavy v průměrné nadmořské výšce 316 m asi 7 km od Luhačovic při silnici z Dolní Lhoty na Újezd a dále na Valašské Klobouky.

Sehradice jsou přifařeny do Horní Lhoty. Zdravotní středisko, matrika a policejní stanice jsou v Luhačovicích.

Část Sehradic leží v CHKO Bílé Karpaty.

Jako většina obcí v tomto kraji také Sehradice prosluly pěstováním švestek a jabloní.

Obec je výstavná, je zde 230 objektů - domků, s průměrným počtem 750 obyvatel. Katastr obce měří 910 hektarů. Převážnou část zemědělské půdy tvoří louky a pastviny.

Jména tratí:
Vyhnalov, Rubiska, Miloňov, Dobléska, Uhliska, Stráně, Háj, Studničné, Zábrdí, Brdo, Šarov, Ráj, Klukovy, Tresné, Vozičné, Příčky, Podhájí, Zásadné, Nivy, Podnivčí, Široké, Mokré, Záluží, Vrchy, Brodské, Lysé pole, Dubovské, Včelín, Húšť.

Samoty:
Končiny, Mokré, Vrchy, Vyhnalov, Na Drahách, Ve Žlebě.

V obci je značný počet pracovních příležitostí, neboť má zde sídlo ZD Olšava Sehradice, které obhospodařuje přes 1 000 ha zemědělské půdy a v jeho areálu má sídlo řada firem.

Historie obce
Sehradice spojují dějiny s nedalekou Horní Lhotou, neboť byly vždy součástí rozsáhlého biskupského léna, k němuž patřil i Slavičín a jehož správním centrem byl hrad Engelsberk (jmenovaný v zakládací listině vizovického kláštera datované k r. 1261). Pozůstatky hradu se nacházejí na kopci VALA (551 m n. m.), dnes v katastru obce Horní Lhota, s jejíž historickou existencí je obec Sehradice úzce spojena.

V 1. polovině 15. století se hrad Sehradice a Starý Světlov staly sídlem loupeživých rytířů, kteří pustošili kraj. Zástupci moravských stavů proto oba hrady vykoupili. Po roce 1613 vlastnila většinu majetku v kraji, tedy i Sehradice, starobylá uherská šlechta Serényiů. Avšak i další majitelé patřili ke známé šlechtě. Šlo zejména o rod Haugviců a Larisch-Mönnichů, kdy se centerm stal rozsáhlý velkostatek Nový Světlov. Po první světové válce byl majetek obce Sehradice na základě dražby až do roku 1948 ve vlastnictví manželů Zbořilových.

O starobylém kamenném kříži, dnes umístěném u kostela sv. Diviše v Horní Lhotě se mluví jako o tzv. "cyrilometodějském kříži", ale víme, že jde o smírčí kříž. Za pozornost stojí také kříž zvaný Boží muka. Jako většina obcí v kraji také Sehradice prosluly pěstováním švestek a jabloní. Obec Sehradice je výstavná, poskytne návštěvníkům dobré služby, turistům v létě příjemné koupaliště a v zimě lyžařský vlek, který se nachází 300 metrů za koupalištěm. V Sehradicích jsou dvě fotbalová mužstva a kuželkářský oddíl. Kulturní akce, včetně obrazových výstav v kulturním domě lákají návštěvníky ze širokého okolí. Pravidelně se pořádají "Maňasovy Sehradice", neboť tento známý hudební skladadel zlidovělých písní a skladeb se zde narodil.

Hrad Sehrad
Sehrad (Engelsberk, Tetov) byl postaven na konci 13. století nad obcí Horní Lhota, severně od Luhačovic. Nechal ho tady postavit Olomoucký biskup Bruno ze Šaumburka, který tak chtěl chránit Slavičínskou provincii proti vpádům z Uher. Název Engelsberk je možné přeložit jako Andělský hrad, nebo Andělská hora.

Na začátku čtrnáctého století byl hrad pravděpodobně dobyt uherskými nájezdníky. Po polovině čtrnáctého století se však na Engelsberk přistěhovali biskupští manové Ješek a Stašek. Tehdy se poprvé objevuje český název hradu Sehradice. Oba názvy hradu, původní i pozdější, upadly v zapomnění a už od osmnáctého století se začíná používat název Sehrad nebo Vala. Stěží vysvětlitelný je další lidový název Tetov. Významný rod Tetourů z Tetova držel hrad v době, kdy byl již opuštěný.

Dnes je zřícenina již zčásti nepatrná, ale je v terénu rozpoznat jednotlivé valy složitého předhradí. Patrné je také malé zdivo a vyvýšenina, na které stávala věž. U zříceniny je malé jezírko.

Turistika
Pokud navštívíte naši obec v letním období v čase koupání, můžete si zaplavat v nově zrekonstruovaném koupališti, které má kromě moderně vybaveného interiéru s možností kompletního občerstvení také pergolu s venkovním posezením a WC a sprchy i s bezbariérovým přístupem.

Jestliže není počasí přímo na koupání, doporučujeme vypravit se do blízkého lesa na houby, odkud můžete zhlédnout na protější straně obce Vizovické vrchy, uvidíte široký obzor od Luhačovic – Komonec s nadmořskou výškou 672 m, přes Dúbravu a Klášťov až k slovenské hranici. Ze zmiňovaných Vizovických vrchů lze naopak vidět široký obzor Malých Karpat táhnoucích se od Uh. Brodu přes Královec na Slovensko.

Při návštěvě naší obce třetí neděli v červnu se naskýtá příležitost zúčastnit se tradičního festivalu dechových hudeb pod názvem Maňasovy Sehradice, který je pořádán každoročně na počest hudebních skladatelů a sehradských rodáků pánů Václava a Františka Maňasových. Pravidelně na festivalu účinkuje pět až šest kapel. V minulosti zde vystupovaly tak zvučné kapely jako jsou Moravěnka, Boršičanka, Mistříňanka, Moravanka, Valaška, Lhoťanka, Žadovjáci, Šohajka, Bojané, Vracovjáci, Vacenovjáci, Budvarka, Lidečanka aj.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.sehradice.cz/, na kterých najdete další informace.