Brumov

Brumov

Brumov leží na moravskoslovenském pomezí v severovýchodní části Bílých Karpat, na území odvodňovaném na uherskou (slovenskou) stranu do Váhu. Je situován v hlubokém širokém údolí při soutoku Klobouckého potoka a Říčky, z nichž zde vzniká Brumovka, do níž se pod vysokou a úzkou hradní ostrožnou od západu vlévá Hložecký potok a od východu Doubravka, vše pak ústí do řeky Vláry.

Brumovský hrad, se kterým jsou dějiny města úzce spjaty, strategicky ovládal celé poříčí Vláry. Byl výhodně situován při vyústění hlubokého úzkého údolí od Valašských Klobouků, čímž chránil klobouckou kotlinu před útoky z jihu. Zároveň však umožňoval kontrolu jednak širokého údolí Říčky (SV) a především strategicky exponovaného údolí Vláry pod Brumovem.

Dějiny místa
Výhodná poloha při důležité cestě spojující Pováží s Pomoravím (Vlárský průsmyk) poskytovala příznivé podmínky pro dávné osídlení těchto míst. První doklady o pobytu člověka na Brumovsku pocházejí ze starší doby kamenné. Výzkum lokality Nemšová, při vyústění Vlárského průsmyku na Slovensku, přinesl důkazy osídlení v rozmezí zhruba mezi 30 000 až 20 000 př. n. l. Lid této kultury vyráběl pracovní nástroje z různě zbarveného radiolaritu, který získával jednak v prostoru hory Chmelová (Vršatecké Podhradie), jednak na katastru dnešní obce Sidonie.

Po dlouhém období, charakteristické osídlením v nižších polohách, kdy Vlárský průsmyk sloužil pouze jako komunikace, se na přelomu doby bronzové a doby železné začalo osídlení posouvat také do vyšších poloh. V oblasti Vlárského průsmyku známe významné žárové pohřebiště na katastru obce Sidonie a další mezi Brumovem a Štítnou n. Vlářím.

S příchodem prvního historicky známého etnika na naše území - Keltů (laténská kultura) vzrostl i význam Vlárského průsmyku. Zřejmě na ochranu obchodního spojení vybudovali Keltové na návrší, na kterém byl později postaven středověký hrad, opevněné sídliště neznámého jména. Keltské osídlení hradní ostrožny z 1. století př. n. l. je nejstarším prokázaným osídlením na katastru Brumova.

S odchodem Keltů zaniklo i místní osídlení, i když Vlárský průsmyk zůstával důležitou komunikací.

Turistika

Kaplička svatého Jana Nepomuckého
Kaplička byla postavena koncem 19. Století Janem Fibichem a původně sloužila jako vstup do osady Nová huť (Svatý Štěpán). V kapli se nachází dřevěná socha sv. Jana z 19. století. Jedná se drobnou sakrální stavbu se sedlovou střechou, pokrytou šindelem a se čtyřbokou otevřenou zvonicí s křížem.

Hrad Brumov
Nejstarší věrohodná zpráva o stavbě hradu pochází z roku 1255. Ten zde založil s největší pravděpodobností markrabě, pozdější český král Přemysl Otakar II. Lze předpokládat, že předchůdcem kamenného hradu byla na tomto návrší nad Brumovem stavba dřevěná. Původně královský hrad Brumov při důležité pomezní cestě spojující Pováží s Pomoravím byl po celá staletí nejvýznamnějším objektem pro dějiny kraje.

Při velkém požáru v roce 1760 vyhořel hrad i s panským archivem a od roku 1827 zůstal opuštěn, přičemž byl později občany využíván jako zdroj levného stavebního materiálu. V 70. a 80. letech probíhal na hradě archeologický výzkum, v 90. letech se podařilo hrad zakonzervovat, zpřístupnit veřejnosti. V letech 1999 - 2000 byla na hradě provedena další etapa prací s cílem uchování památky pro další generace. Dne 6. 5. 2000 zde byla otevřena stávající expozice, vypovídající o historii hradu a jeho okolí a hrad se stává významným kulturním centrem regionu.

Farní kostel svatého Václava
Je druhou nejvýznamější historickou památkou ve městě. Počátky kostela vzhledem k jeho vysvěcení a výsledkům historicko-archeologického průzkumu jsou kladeny do poloviny 13. století . Farní kostel v Brumově-Bylnici je zasvěcen sv. Václavovi, knížeti české země. Stojí na jihovýchodní straně města Brumova, na volném prostranství, místě původního hřbitova. Tam pravděpodobně stával ve 14. stol. malý gotický kostel, který musel být na počátku 16.stol. prodloužen o dnešní kůr a upraven.

Tento obnovený chrám byl posvěcen 12. října 1511 olomouckým světícím biskupem Martinem. K hlavní chrámové lodi byla v r. 1665 přistavena severní kaple sv. Kříže, tzv. brumovská, dnes se sochou Panny Marie fatimské a souborem tří růžencových tajemství - dřevořezby pana Jaroslava Lišky dokončených v jubilejním roce 2000. Druhá kaple - jižní, tzv. bylnická, byla postavena v roce 1691 k poctě Rodičky Boží, dnes s oltářem sv. Josefa, pěstouna.

Poslední rozšíření a oprava celého kostela byla provedena v roce 1834. Byl rozbořen malý gotický presbytář i obě kaple. Presbytář byl postaven mnohem větší a také obě kaple byly rozšířeny. Celý kostel má podobu rovnoramenného kříže o délce i šířce 42 m. Je postaven z kamene a cihel a pokryt pálenou taškou. Chrámová loď je široká 15 m a vysoká 10 m. Věž je z masivního kamene a je předsunuta před průčelní stěnu kostela. Střecha má hruškovitý tvar a je pokryta plechem.

V roce 1986 byly pořízeny nové kamenné schody pod věží a upravena dlažba před kostelem. Dlažba kostela je šamotová z roku 1895 a byla položena na starou kamennou dlažbu. Kůr spočívá na dvou masivních pilířích, chatrné zábradlí na něm bylo nahrazeno novým: leštěný modřín s výplněmi. Všechny obrazy a medailónky na stropě kostela a obraz poslední večeře Páně nad vchodem do sakristie jsou od vídeňského akademického malíře Josefa Reinera z roku 1898 a byly odborně restaurovány v roce 1964.

Z dalších významných součástí interiéru kostela je třeba vzpomenout kamennou sochu sv. Václava datovanou rokem 1217, v bylnické kapli ve zdi zasazené náhrobky z kamene Jana mladšího z Lomnice a jeho dcery Maruše a syna Jana, pocházející z poloviny 16. století Vzácností je kazatelna z roku 1672, krásná barokní práce z dubového dřeva a křtitelnice. Pod kostelem jsou tři náhrobky uzavřené v roce 1776. Do seznamu památek je zapsána rovněž varhaní skříň, rokoková řezbářská práce se zlacením a polychromií z roku 1768.

Kašna
Kamenná kašna je umístěná v parku na náměstí a pochází z roku 1868. Postavil ji Josef Ekart, kamenický mistr ze Štípy. Uprostřed kruhové základny kašny je sokl a na nízké podnoži je stočená ryba s otevřenou tlamou, ze které vyúsťuje chrlič vody. Základní kámen byl položen slavnostním způsobem 29. 8. 1868 a už 12.11.1868 v 9 hodin z ní prýštila první voda.

Židovský hřbitov
První zmínka o existenci židovského hřbitova, této ojedinělé památky dokumentující historii brumovské židovské obce, je z roku 1758. Jeho založení se váže k období, kdy brumovská židovská náboženská obec byla jediná na Valašsku. Měla vlastní motlitebnu, rituální lázeň a hřbitov. Poslední pohřeb na tomto hřbitově se uskutečnil 9. května 1931.

V dobách druhé světové války byl hřbitov poničen. V roce 1985 byla provedena komplexní obnova hřbitova včetně postavení nalezených náhrobků na původní místa a provedení nového oplocení. Při příležitosti padesáti let od holocaustu židů z Brumova - Bylnice byla 24. října 1993 postavena a odhalena pamětní deska těmto obětem. Hřbitov je vyhledáván turisty, mezi nimi často i návštěvníky z Izraele.

Pivovar
Velkému zájmu turistů se těší pivovar, který existoval již v roce 1574. Roku 1663 byl vážně poškozen při vpádu Tatarů a v letech 1870 - 1873 přestavěn a zmodernizován. Novodobé úpravy se týkaly většinou jen vnitřního zařízení a technologického vybavení. Pod budovou se nachází rozsáhlé sklepy. Jedná se o nejstarší průmyslový podnik na Valašsku, který tvoří unikátní soubor budov různého stáří. Celý komplex včetně 4 rybníků leží na úpatí hradního vrchu a vytváří spolu s hradem památkově chráněný komplex historicky i stavebně významných objektů.

Radnice
Tvoří historickou dominantu brumovského náměstí. Dějiny radnice není snadné objasnit, protože došlo k velkým ztrátám archivního materiálu. Přesto lze uvést, že se jedná o poddanský dům, o kterém je první zmínka z 1. 10. 1732 a je zaznamenána v gruntovní knize. Vznik stávajícího zděného domu lze předpokládat do doby po roce 1750, kdy došlo v Brumově k velkému požáru.

Objekt je postaven na čtvercovém půdorysu, návštěvníka pak zaujmou hlavně klenbové stropy v přízemí. V roce 1933 byl dům odprodán městské obci brumovské a později byla v přízemí zřízena radniční úřadovna. Větší stavební úpravy byly pak prováděny v letech 1961 - 62 a 1983 - 85 . V letech 2000 až 2001 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého objektu a tím byla historická památka zachráněna i pro další generace.

Kaplička Panny Marie
Kaplička se nachází v ulici J. Polácha, byla postavena na místě hřbitůvku ubitých obránců města a hradu při vpádu Kuruců a Kumánů v 18. století. Drobná stavba je čtvercového půdorysu s klenutým interiérem, otevřená do tří stran dveřmi a okny. V kapli se nacházela socha Madony z 60. let 18. století, která byla v roce 1995 odcizena. Okolo kaple vysázeli občané památné lípy.

Pec na pečení chleba
Tato pec je umístěna v areálu dělnické kolonie v Sidonii u domu č. 65 a sloužila ke kolektivnímu pečení chleba sklářů. Pochází ze začátku 19. století a je dokladem drobného technického zařízení při kopaničářských usedlostech.

Kolonie sklářů
Památku tvoří obydlí č. p. 65 - 71 v Sidonii, které jsou dokladem životní úrovně z konce 19. stol. a na začátku 20. století. Dělnická kolonie je vybudována z dřevěných řadových domků v podlouhlém tvaru a tvořila první kolektivní dům pro bydlení sklářů Staré hutě (Sidonie). Dnes je původní vzhled pozměněn nestejně prováděnou údržbou ze strany majitelů.

Socha svatého Jana Nepomuckého
Nejstarší barokní socha ve městě, je z kamene a byla postavena v roce 1730. Původně byla umístěna na kopci před vchodem do brumovského hradu a po roce 1827 kdy byl hrad opuštěn, byla přemístěna na své nynější místo ke státní silnici pod místní část zvanou Na Vyhlídce. Pro ozdobu a ochranu osázeli občané sochu lipami.

Na přední straně sochy je nápis v jazyce latinském, českém a německém: "Ty, patrone sv. Jane Nepomucký, pohleď na nás služebníky a hrad brumovský, nedej nám Jene hanby a potupy jak světské, tak věčné znáti". Na tvarové podnoži je socha světce oděná v kanovité roucho s biretem na hlavě. Levá ruka drží kříž s korpusem, pravice drží mučednickou ratolest. Kolem hlavy je obroučka s hvězdami.

Socha svatého Gottharda
Pískovcová barokní socha z roku 1773, kterou nechal postavit brumovský farář Jan Baptista Šenk, se nachází v parku na náměstí. Na přední straně soklu je oválná kartuš s nápisem: "Slávě blahoslaveného Gottharda věnuje Jan Šenk, farář Brumovský" Na tvarované podnoži je socha světce, oděného v biskupské roucho, držícího zavřenou knihu. Vroce 1998 provedeno komplexní restaurování sochy.

Sousoší Nejsvětší Trojice
Pozoruhodná barokní skulptura zhotovená z kamene v roce 1777 se nachází v parku na náměstí. Nechal ji postavit brumovský farář Jan Baptista Šenk, který působil v Brumově v letech 1758 - 1798. Na přední straně je nápis: "Na nebi a na celé zemi budiž chvála, čest a sláva Bohu trojjedinému věčnému". Na soklu sochy je nástavec zdobený motivem píšťal a na něm základna ve tvaru zeměkoule s okřídlenými andílčími hlavičkami. Na zeměkouli sedí postavy Krista a Boha otce. Nad postavami je holubice v paprskové gloriole. V roce 1998 provedeno komplexní restaurování sousoší.

Socha svatého Floriána
Sochu, která je umístěna v parku na náměstí, nechal postavit z pískovce v roce 1775 brumovský farář Jan Babtista Šenk, rodák z Nového Jičína, který působil v Brumově v letech 1758 - 1798. Na přední straně je plastická kartuš s nápisem " O Svatí Floriane miesta tohoto cztni patrone ochran nás od ohnie". Na tvarové podnoži je socha světce v oděvu římského vojína. Pravice podél těla drží vědro s vodou a u pravé nohy je hořící dům. V roce 1998 bylo provedeno komplexní restaurování sochy.

Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha z kamene stojí v bylnické části města u hlavní silnice poblíž zvonice a povhází z roku 1830. Socha byla postavena na náklady občanů Bylnice na poděkování za ochranu před vpády Tatarů. Na přední straně v rytém rámu s ujmutými rohy je plastická kartuš s nápisem: "S NAKLADU B OBCE DNE 30 JUNI 1830". Na tvarované podnoži s motivem píšťal je socha světce, pravá ruka drží kříž s korpusem, levice drží smeknutý biret. Kolem hlavy má obroučky z hvězd.

Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha stojí v bylnické části města na konci obce směrem na Svatý Štěpán. Byla postavena na místě dřevěného obrázku z 18. století, který připomínal po staletí útrapy vlárských "stážců hor" při nájezdech Kuruců. Kamennou sochu postavil v roce 1920 občan Jan Satin, jako dík za šťastný návrat z 1. světové války. Pozdně barokní skulptura s třikrát odstupňovaným soklem. Ve spodní části je kruhová spadlina s plastickým řeckým křížem, ve spadlině ve střední části je reliéf kříže s korpusem a v horní části je reliéf kalicha. Na čtvercové podnoži je socha světce, oděného v kanovnické roucho a s biretem na hlavě. V levé ruce drží kříž s korpusem a mučednickou ratolestí, pravice je zdvižena k ústům v gestu mlčení. Kolem hlavy je obroučka s hvězdami.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.brumov-bylnice.cz/, na kterých najdete další informace.