Bašnice

Bašnice

Obec Bašnice se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký.

Historie obce Bašnice
První písemná zmínka o existenci osady (dříve Bašněves) ležící 4 km jihozápadně od Hořic pochází z roku 1318, kdy je zmiňován vladyka Petr z Bašněvsi. Ve vsi byly dva poplužní dvory, u jednoho z nich stála tvrz; kdy a kým byla vystavěna však nevíme. Koncem 14. století držel bašnické zboží Jan Kule z Bašněvsi erbu kozí hlavy, po něm Uzíkové z Bašněvsi, užívající zřejmě totéž nebo podobné erbovní znamení.

První zpráva o tvrzi pochází až z roku 1499, kdy ji od Václava a Markvarta Uzíků z Bašněvsi koupil Jan Krupý z Probluze. Bašnice se tehdy staly střediskem malého statku, k němuž patřilo ještě pět dalších vesnic. V roce 1521 jej získal Vojtěch z Pernštejna, který připojil nabytý majetek ke svému chlumeckému panství. Tvrz ztratila tak význam jako sídlo vrchnosti a v roce 1542, kdy Bašnici koupil Zikmund ze Smiřic, byla již pustá. Podle ústní tradice stávala poblíž mostu přes Bašnický potok nedaleko zvoničky.

Prapor a znak obce
Návrhy znaku a praporu obce spojují připomínku někdejší tvrze (volné zlaté cimbuří) s figurami převzatými z erbu významného majitele osady na přelomu 15. a 16. století Jana Krupého z Probluze (stříbrné břevno v modrém poli a barevně upravené lilie na stoncích z klenotu jeho erbu). Připomeňme, že to byl Jan Krupý z Probluze, za něhož se obec stala správním centrem byť malého, ale samostatného statku. Návrh doplňuje připomínka místní zvoničky. Dominantní modrá barva ve spojení se stříbrnou symbolizují rovněž potok protékající obcí. Veškeré figury byly převzaty jak do znaku, tak i praporu  obce.

O regionu
Region v podhůří Krkonoš, v Královéhradeckém kraji, turistické oblasti Podzvičinsko. Prochází jím rychlostní komunikace od Jičína do Hradce Králové. Jak název napovídá, rozprostírá se pod hřebenem chlumu, který se táhne v délce téměř 20 km od Vřešťova po Konecchlumí, a zasahuje do úrodné roviny s nejkvalitnější zemědělskou půdou. Chlum protínají říčky Javorka a Bystřice a rozdělují jej na Mlázovický, Hořický a Vřešťovský chlum. Podchlumí sdružuje 23 obcí. Přirozeným centrem a největší obcí Podchlumí je obec Ostroměř.

Úrodná půda, dostatek pitné vody, příznivé klimatické podmínky daly předpoklad k osídlení od dávných dob. Podchlumí je rájem archeologů. V hojnosti se zde nacházejí artefakty neolitu, sídliště zemědělců lidu kultury unětické a popelnicových polí, doby bronzové, Keltů, slovanská hradiště na hřebenu chlumu - nad Konecchlumím, v Holovousích a nejrozsáhlejší v Ostroměři. Úrodné půdy Podchlumí jsou kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny. Zdejšími pěstiteli byly vyšlechtěny slavné odrůdy mnoha chutí, barev a tvarů. Sladká třešeň  "Karšovka" připomíná červené srdíčko, Holovouské malinové bylo nejoblíbenějším jablkem císaře Františka Josefa I., světově známé je Dobrovodské zelí. Ovocným stromům se na prosluněných stráních s pískovcovým podkladem daří a Podchlumí je nejkrásnější na jaře, kdy rozkvetou sta a tisíce třešní.

Kulturní památky
Podchlumí je krajem soch a kamenných památníků, ty zde potkáte na každém kroku. Základem tohoto fenoménu, kraje slavného kamenem, je pískovec, vynikající sochařský materiál, ze kterého jsou složeny chlumy. Pískovec se láme v lomech chlumů již od středověku a byl využíván na stavbách nejcennějších českých památek. V Podchlumí byl využíván na stavbu tvrzí, zámků, kostelů, kaplí, cest a bohatou sochařskou výzdobu. Zámky venkovské šlechty najdete v Kamenici, Sobčicích, Holovousích a Jeřicích. Kostely, většinou barokně přestavěné, jsou v Konecchlumí, Sobčicích, Chomuticích, Lískovicích, Chodovicích, Milovicích a Jeřicích.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.podchlumi.cz/basnice, na kterých najdete další informace.